Pavel Pavlovský
Jedenaosmdesáté narozeniny dnes slaví herec Pavel Pavlovský, výrazná osobnost plzeňské činohry a někdejší člen pražských scén Divadlo za Branou a Realistické divadlo. Umělec, jehož životní dráha zahrnuje i otevřený občanský postoj v dramatických dnech roku 1989, patří k oporám Divadla J. K. Tyla i k vytěžovaným hlasům rozhlasové tvorby.
V roce 1977 připravila Marie Perglerová desetidílnou četbu na pokračování z naturalistického románu Karla Matěje Čapka-Choda Kašpar Lén mstitel o mladém zedníkovi, který se rozhodne pomstít dívku, kterou miloval, a stane se vrahem odporného kupce Konopíka. Krom Pavlovského se v režii nestora plzeňského studia Vladimíra Tomeše představili Václav Neužil st., Daša Neblechová, Zora Kostková a Jan Jánský.
O tři roky později vznikla v režii Lídy Engelové rozhlasová podoba satirické divadelní komedie bulharského autora konce 19. a počátku 20. století Ivana Vazova nazvaná Přimluvte se u ministra. Herce plzeňského divadla Václava Neužila, Moniku Švábovou (mimochodem Pavlovského manželku) či Jiřího Samka posílila dvě herecká esa z Prahy Vlasta Fabianová a Čestmír Řanda.
Původní rozhlasovou hru Komoří jeho veličenstva napsal scenárista Eduard Verner v roce 1988 a líčí v ní pozadí souboje, během kterého byl smrtelně zraněn Alexandr Sergejevič Puškin. V plzeňském studiu ji natočil Jan Berger a do hlavní role obsadil René Přibila.
Režisér Miroslav Buriánek ho v roce 1998 obsadil do jedné z rolí v dramatizaci povídky G. K. Chestertona Zmizení Arthura Vaudreye, v níž katolický kněz a amatérský detektiv otec Brown řeší nenadálé zmizení postaršího anglického šlechtice.
Na závěr jsme si nechali podle nás nejlepší dostupnou rozhlasovou nahrávku s Pavlem Pavlovským, a to čtyřdílný dramatický seriál Žena v bílém, který podle stejnojmenného románu Wilkieho Collinse napsala Helena Šoltézová a natočila dnes už zmiňovaná Lída Engelová. Jedna z prvních detektivek ve světové literatuře líčí příběh manželství uzavřeného ze zločinné ziskuchtivosti a Pavlovský v ní hraje protagonistu Waltera Hartrighta. Jeho osudovou lásku, záhadnou ženu v bílém Annu Catherickovou, Vanda Švarcová, později pražská divadelní herečka, která v době natáčení seriálu v roce 1978 byla ve svém prvním angažmá právě v plzeňském Divadle J. K. Tyla.
Jaroslav Marvan
Dnešního dne v roce 1901 se na Žižkově narodil herec Jaroslav Marvan, jeden z nejobsazovanějších herců 20. století. Od ochotnických začátků přes Burianovo divadlo dospěl až do činohry Národního divadla a k rozsáhlé filmové i televizní tvorbě. Hvězda prvorepublikového, protektorátního i budovatelského filmu se proslavila především jako rada Vacátko ze série Hříšní lidé města pražského.
V roce 1967 zpracoval Milan Nápravník (krom své dramaturgické činnosti v rozhlase a zásadní roli při vzniku televizních večerníčků též jeden z mála pravověrných surrealistů na polooficiální literární scéně, který už o rok později emigroval do Západního Berlína) jako rozhlasový seriál Broučky Jana Karafiáta. Režisérka Libuše Koutná obsadila Marvana do role kmotříčka, dále se představují František Filipovský, Libuše Havelková, Karel Höger, Jiřina Bohdalová a jako vypravěč František Smolík.
Supraphon později uvolnil do digitální distribuce i nahrávku s alternativním koncem, předloze více odpovídajícím, ale také podstatně smutnějším a bezvýchodnějším.
V témže roce načetl pod názvem Tři příběhy barona Prášila tři příhody známého snílka a fantasty, jak je zpracoval literární vědec a spisovatel Vladimír Kovářík.
Důvěřivý kupec Martin Žemla, který si otevře vysněný krámek, je hlavním hrdinou naturalistického románu U snědeného krámu Ignáta Herrmanna. Radost a pocit štěstí se znásobí i sňatkem s Pavlínou Šustrovou, jenže postupem času i protagonista přijde na to, že naprosto všichni v jeho okolí zneužívají jeho dobrácké povahy. Do tragického konce pomohou v rozhlasové dramatizaci scenáristy Evžena Turnovského z roku 1958 Josefu Bekovi v hlavní roli příběh dovést Světla Svozilová, Eva Svobodová či Bohumil Švarc. Jaroslav Marvan hraje válečného vysloužilce rytmistra Kylliana, který v Žemlově krámku pije slivovici na dluh a staví se – i v tomto případě velmi pokrytecky a vypočítavě – jako jeho přítel.
V roce 1965 sestavil oceňovaný dramatik a spisovatel Jaromír Ptáček koláž z nejrůznějších textů například Adolfa Hoffmeistera, Vítězslava Nezvala, Jiřího Ortena či Julia Fučíka o životě v Protektorátu nazvanou Jistý den daleké minulosti. V dodnes živé rozhlasové hře režiséra Jiřího Horčičky hraje celá plejáda výjimečných herců a o vyznění hry možná nejlépe svědčí názvy jejich postav: Jaroslav Marvan a Rudolf Hrušínský (konfidenti), Ladislav Boháč (neárijec), Zdeněk Štěpánek a Olga Scheinpflugová (židovští manželé), Jiří Adamíra (odsouzený), Karel Höger (komisař), František Smolík (spoluvězeň) aj.
Jednoho ze Sedmi svědků si zahrál v roce 1967 v rozhlasové hře slovenského dramatika Petera Karvaše. Moralita postavená na půdorysu policejního výslechu sedmi očitých svědků vraždy a událostí okolo ní poskytla skvělé herecké příležitosti mj. Rudolfu Hrušínskému, Karlu Högerovi či Janu Třískovi.
