Pavel Kikinčuk
Šedesáté šesté narozeniny dnes slaví herec Pavel Kikinčuk. Narodil se v Hradci Králové, je absolventem brněnské JAMU a řadu let patřil k dlouholetým členem plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla, později i pražského Činoherního klubu. S plzeňskou divadelní scénou je doposud spjatý prostřednictvím Divadla Pluto, které vede jeho žena Jindřiška Kikikčuková Crhová. Divadelní rodinu pak doplňuje herečka, dcera Kamila.
Do povědomí diváků se zapsal především komediálními rolemi (Slunce, seno, jahody, Babovřesky, Okresní přebor), přesto patří mezi výrazné charakterní herce a výtečné rozhlasové interprety. I zde je propojen především s plzeňským studiem, přičemž zejména spolupráce s režisérem Miroslavem Buriánkem přinesla plody, které v mnoha případech patří k nejdůležitějším rozhlasovým počinům vůbec.
V první řadě jde o nastudování nekonvenční rozhlasové hry rakouského básníka a experimentátora Ernsta Jandla Chroptění Mony Lisy. Ta se skládá prakticky pouze z jednotlivých slov, zvuků a pazvuků, které Kikinčuk interpretuje s neobyčejnou vynalézavostí i záviděníhodnou jistotou. Na nesnadné nahrávce s podtitulem Akustické dění pro hlas a aparatury se podíleli překladatelka Věra Koubová, dramaturg Hynek Pekárek a zvukaři Tomáš Gsöllhofer a Jiří Silovský.
V roce 1998 si zahrál v plzeňské dramatizaci jedné z povídek Gilberta Keithe Chestertona Zmizení Arthura Vaudreye, kterou natočil podle scénáře Jiřího Strnada opět režisér Miroslav Buriánek. Starý a bohatý Artur Vaudrey jednoho dne došel ze svého sídla do malé sousední vesnice, kde zmizel a nikdo o něm již nevěděl. Záhadu řeší – a samozřejmě vyřeší – otec Brown, dále hrají Milan Vlachovský, Pavel Pavlovský, Miloslav Včala a Tomáš Šolc.
O dva roky dříve se Buriánek představil rozhlasovým posluchačům i jako autor. Napsal rozhlasovou hru Šance hazard z prostředí kasina a kromě Kikinčuka do ní obsadil ještě Leonu Horákovou a Jindřišku Crhovou Kikinčukovou.
Jako narátor prózy se Kikinčuk uplatnil mnohokrát, načetl řadu povídek, například zajímavé ohlédnutí za děním během listopadové revoluce nazvané Revolucionářovy brýle. Jde o jakousi povídku v povídce, kdy novější text z roku 2000, kdy nahrávka vznikla, ohraničuje a komentuje dobový text z listopadu 1989. S Kikinčukem účinkuje autor, novinář Ondřej Vaculík, mimochodem syn spisovatele Ludvíka Vaculika.
V roce 2010 vznikla v Rozhlase pětidílná četba na pokračování z knihy populárního anglického humoristy Jeroma Klapky Jeroma Lenochovy myšlenky. Jde o sérii narativních úvah o různých životních a sociálních situacích nahlížených z perspektivy naprosto stereotypního Angličana.
V roce 2013 načetl jako čtyřdílnou rozhlasovou četbu na pokračování novelu brněnského rodáka, německy píšícího židovského spisovatele Ernsta Weisse Jarmila z roku 1937. Příběh pražského hodináře Bedřicha, který se cizímu vypravěči svěřuje se svou osudovou a tragickou láskou k ženě starého obchodníka s peřím, byl dlouho považován za ztracený, se badatelům z Památníku národního písemnictví podařilo zrekonstruovat půl století po jeho napsání.
František Běhounek
27. října 1898 se v pražských Holešovicích narodil fyzik, spisovatel a polárník František Běhounek. Po studiích na Karlově univerzitě a pařížské Sorbonně, kde pracoval pod vedením Marie Curie-Skłodowské, se stal uznávaným odborníkem v oblasti radiologie a atmosférické elektřiny.
Asi osmiminutová dokumentární vzpomínka samotného Běhounka na práci v laboratoři manželů Curieových se zachovala na albu Supraphonu Ač zemřeli – ještě mluví IV., kompilačním titulu sestaveným z autentických záznamů vzpomínek, rozhovorů a dalších promluv známých osobností.
Roku 1928 se jako první Čech zúčastnil polární výpravy na vzducholodi Italia a dramatické události poté zachytil ve své asi nejznámější knize Trosečníci na kře ledové. Působil jako profesor Karlovy univerzity a ČVUT, vedl Státní radiologický ústav i Ústav jaderné fyziky ČSAV. Zanechal po sobě víc než šedesát knih, v nichž spojil vědu, dobrodružství a víru v lidskou odvahu.
Jednou z nich je i dobrodružný sci-fi román Tajemství polárního moře z roku 1942, podruhé publikovaný ve zkrácené verzi na pokračování v časopisu ABC začátkem 70. let. Vypráví o mladém českém inženýrovi, který vynalezne neobyčejně lehký, ale také nezvykle pevný kov, z něhož sestrojí vzducholoď. A v té chvíli může začít výprava k severní točně… V roce 1986 natočil pětidílný rozhlasový dramatický seriál režisér Jan Uhrin, účinkují v něm Tomáš Šolc, Ivan Gübel, Martin Zahálka a další.
