Jan Kačer
Před osmdesáti devíti lety se v Holicích u Pardubic narodil herec, režisér, spisovatel a politik Jan Kačer. Významný divadelní herec a jedna z tváří československé filmové nové vlny 60. let (Každý den odvahu, Nikdo se nebude smát nebo Den sedmý, osmá noc) se také výrazně zapsal do kroniky českého mluveného slova.
V roce 1967 si zahrál hlavní roli fanatického rytíře Armina von Heide pronásledujícího Ondřeje z Vlkova (Petr Čepek), který zběhne z rytířského řádu, v historickém dramatu scenáristy Vladimíra Körnera a režiséra Františka Vláčila Údolí včel. O deset let později Körner přepracoval scénář do podoby stejnojmenné novely, kterou Kačer načetl v roce 2009 pro Supraphon.
V roce 2014 načetl spolu s Danielou Kolářovou vůbec první biografickou knihu o našem devátém prezidentovi s jednoduchým názvem Václav Havel, kterou v roce 1991 napsala Eda Kriseová a pro nahrávku po dvaceti letech rozšířila o kapitolu mapující Havlovu porevoluční činnost.
V roce 1991 načetl v rámci patnáctidílné četby na pokračování ikonický román Ludvíka Vaculíka Sekyra, nekonformní text inspirovaný osudy vlastního otce a založený z velké části na osobních vzpomínkách a prožitcích.
V roce 2019 vyšla u Audiotéky zvuková verze rozsáhlé biografie oblíbeného finského spisovatele Fin Mika Waltari, kterou napsala překladatelka Markéta Hejkalová. Kačer ji načetl spolu s Renátou Honzovičovou Volfovou.
V roce 1990 vznikla v Československém rozhlasu dvanáctidílná četba na pokračování z existenciálního románu Egona Hostovského Sedmkrát v hlavní úloze, který se patrně jako vůbec první umělecký text vůbec už v roce 1942 snažil pojmenovat a vymezit vinu předválečných intelektuálů na vzestupu fašismu a nacismu. V režii Pavla Linharta tento náročný text, který byl předmětem velkého obdivu ze strany Grahama Greena, čtou Jan Kačer, František Němec, Ilja Racek, Boris Rösner, Jiří Adamíra, Josef Vinklář a další.
James Herriot
3. října 1916 se v anglickém přístavu Sunderlandu narodil James Alfred Wight, britský veterinář, který se v literárním světě proslavil pod pseudonymem James Herriot. Celý život toužil psát knížky, ale náročné povolání zapříčinilo, že jeho debutový román Zvěrolékař na blatech vyšel až v roce 1970, kdy mu bylo čtyřiapadesát let.
Pozdní debut nic nezměnil na obrovské popularitě jeho knížek, které se převážně věnují nejrůznějším příhodám ze života venkovského zvěrolékaře a jeho pacientů a které kombinují laskavý humor s dojemnými pasážemi. V roce 1978 vyšla poprvé v češtině jeho v pořadí druhá kniha To by se zvěrolékaři stát nemělo a v následujících letech ji doplnily i další tituly.
Zvukové verze této a dvou dalších Herriotových knížek vydala Jota v hezké interpretaci herce Ondřeje Nováka – loňský titul Zvěrolékař mezi nebem a zemí zastihuje autora a protagonistu v jedné osobě v době druhé světové války ve výcvikovém středisku Královského letectva, odkud se rád vrací do Yorkshiru za svou těhotnou ženou i čtyřnohými pacienty, o pár týdnů dříve vydaný titul Když se zvěrolékař ožení dává krom příběhů z lékařské praxe nahlédnout i do Herriotova soukromí.
V roce 2012 natočil režisér Vlado Rusko výběr pěti povídek z knížky Zvěrolékař a kočičí historky. Pětidílnou četbu na pokračování připravil Hynek Pekárek a za mikrofon se posadil Michal Pavlata.
O čtyři roky později pak Pekárek připravil a režíroval nahrávku sedmi povídek o psích pacientech Zvěrolékař a psí historky, kterou Radioservis vydal na dvou CD v podání Jiřího Lábuse.
Celosvětově oblíbený autor osmi knih pro dospělé a deseti pro děti, kterému je v prostorách původní ordinace věnováno vlastní muzeum a po kterém se jmenuje jedna z planetek Sluneční soustavy, zemřel v roce 1995 ve věku osmasedmdesáti let.
