Petr Novotný
78. narozeniny dnes slaví olomoucký rodák Petr Novotný, moderátor, scenárista, promotér a televizní bavič. Spolu s Františkem Ringo Čechem zažil, napsal a načetl svérázný cestopis z Thajska, Spojených států, Anglie či Sicílie Jako Čuk a Gek.
Marie Vášová
6. srpna 1984 v Praze ve věku třiasedmdesáti let zemřela herečka Marie Vášová, dlouholetá členka činohry Národního divadla v Praze, kde se proslavila působivým psychologickým herectvím zejména v dramatických, často tragických rolích. Obdobně se uplatnila i ve filmu, například ve vynikajícím snímku Jiřího Krejčíka Vyšší princip ztvárnila nezapomenutelným způsobem postavu matky studenta Ryšánka.
V roce 1953 natočil režisér Josef Bezdíček adaptaci slavného dramatu Williama Shakespeara v Hamlet rozhlasové úpravě Miroslava Macháčka s Václavem Voskou v titulní roli. Vášová zde ztvárnila královnu Gertrudu, Hamletovu matku, jejíž výkon je jednou z ozdob rozhlasového archivu.
V rozhlasové adaptaci románu Otec Goriot Honoré de Balzaca režiséra Jiřího Horčičky z roku 1974 o starém obchodníkovi, který obětuje majetek i sebeúctu pro své dvě dcery, aby se vinou jejich sobeckosti ocitl v zoufalství a opuštěnosti, si Vášová zahrála důležitou vedlejší roli majitelky penzionu Vauquerové po boku Aleny Vránové, Martina Růžka a Růženy Merunkové v hlavních rolích.
Olgu, nejstarší ze Tří sester, která po smrti rodičů převzala roli opatrovnice rodiny a s rezignací obětavostí a naprostým vyčerpáním přijímá svou učitelskou profesi i nenaplněný život, si Vášová zahrála v rozhlasové úpravě slavného dramatu A. P. Čechova, kterou v roce 1960 natočil režisér Miroslav Jareš. Dále hrají Josef Chvalina, Marie Glázrová, Viola Zinková a další.
Její umělecká činnost byla během normalizace významně omezená kvůli jejím odmítavým postojům vůči režimu.
Jiří Weil
6. srpna se v roce 1900 v Praskolesech na Berounsku narodil spisovatel, literární kritik, publicista a překladatel židovského původu Jiří Weil. Ovlivnil meziválečnou avantgardu i prvních desetiletí poválečné literatury.
Přesvědčený komunista často cestoval do Sovětského svazu, kde v polovině třicátých let působil jako překladatel v nakladatelství Kominterny. Jeho postoj k zdejšímu režimu se stával čím dál kritičtější, až byl nakonec vyloučen z komunistické strany a poslán na převýchovu do československé komuny Interhelpo v dnešním Kyrgyzstánu a do nápravného tábora.
Tyto zkušenosti reflektoval v románu Moskva – hranice z roku 1937. Zde na pozadí dvou událostí – přijetí rakouských levicových emigrantů po porážce socialistických povstalců proti vládě Engelberta Dollfusse v roce 1934 a vraždy oblíbeného bolševického vůdce Sergeje Kirova a následných stranických čistek z téhož roku – demaskuje sovětský režim s pronikavým náhledem, který z něj udělal nepohodlného autora na zbytek celého života. Román v roce 1990, rok před jeho teprve druhým knižním vydáním, načetl jako šestidílnou rozhlasovou četbu na pokračování herec Miroslav Středa.
