Když jsem se jako divadelní dítě, jehož oba rodiče pracovali v Městských divadlech pražských, v osmdesátých letech proháněl v jedné ze svých nepatrných rolí, stávalo se mi, že jsem se na jevišti ocitl i s Aloisem, strejdou Švehlíkem, jak jsem mu tehdy říkal. A o něco později jsem už mohl vnímat, jak mimořádný herec to byl.
Vzpomínám dodnes především na jeho roli v Mandarínkovém pokoji francouzského herce a dramatika Roberta Thomase, který se hrál v Rokoku a který jsem tehdy viděl snad dvacetkrát. V této místy nečekaně hluboké komedii sestavené z pěti jevištních povídek odehrávajících se v jednom hotelovém pokoji ztvárnil postupně pět charakterů a jeho hereckou partnerkou tehdy byla rovněž výtečná Alena Vránová.
V roce 1985 jsem dostal příležitost poznat zákulisí práce ve zvukovém studiu při natáčení desky Objevení planety Michovice podle knížky Bohumila Nohejla o dvou klucích, kteří si o prázdninách u dědy hrají na kosmonauty. Ve svých dvanácti letech, s minimálními zkušenostmi z Rozhlasu, zato po boku Aloise Švehlíka a jeho o rok staršího syna Davida, dnes vynikajícího charakterního herce. Přístup, který k nám dětem tehdy měl on i režisér Tomáš Vondrovic, by se mohl uvádět jako ilustrace termínu „svatá trpělivost“. Dostalo se nám tehdy nejen hereckého vedení, předehrávání či ukázkových intonací, ale třeba i důležitého poučení, jak držet před mikrofonem papír, aby nešustil, nebo jak dýchat, aby nebyl slyšet dech…
Na rozdíl od divadelních rolí, které – nebyly-li zaznamenány kamerou – přestanou existovat, jakmile zemře jejich poslední divák, se Švehlíkovo umění zachová ve filmu, dabingu a velkém množství nejen rozhlasových nahrávek. Je těžké z nich vybírat či doporučovat, přesto: v dramatizaci Werichových Tří Veteránů v roce 1991 si v režii Karla Weinlicha zahrál Bimbáce, před třemi roky spolunačetl meditativní prózu Josefa Čapka Kulhavý poutník. Obzvlášť tato audiokniha z produkce Tympana, v níž Švehlík interpretuje Čapkovu pouť po lidském životě, se k dnešnímu smutnému dni hodí.
Odešel velký herec a prima chlap. Jeho mimořádné herecké umění bude v České kotlině citelně chybět.
