Zpět

Severská vlna zločinu: Švédští autoři

téma, , 30.03.2021
Mrazivé putování za napětím se chýlí ke konci. Po předchozích výletech za norskými autory, spisovateli detektivek a thrillerů z Dánska, Finska a Islandu, a minulém setkání se švédskými autorkami a autorskými dvojicemi, se v dnešním posledním díle se severskými detektivkami podíváme za švédskými spisovateli. Jsou mezi nimi jedni z těch vůbec nejlepších v celém žánru.

Stefan Ahnhem (*1966)

Stefan Ahnem sice do rybníčku severských krimi příběhů skočil až v době, kdy jejich hlavní vlna popularity už odezněla, i tak se ale jeho prvotina Oběť bez tváře stala hitem. České audioknižní zpracování na sebe sice nechalo chvíli čekat, poté se však v obdivuhodně rychlém sledu podařilo vydavatelství Euromedia Group pod značkami Kalibr a Témbr natočit všech pět doposud vydaných románů. Z příběhů s policistou Fabianem Riskem je znát autorova zkušenost s psaním scénářů. Umí zručně dávkovat napětí i udržet čtenářovu pozornost prostřednictvím až filmově akčních scén. Audioknižní zpracování se navíc může opřít o podmanivý hlas herce Pavla Soukupa, který si posluchače téměř omotá kolem prstu.

Pokud se s poslechem této řady teprve chystáte začít, měli byste si dát pozor na dějovou chronologii, která neodpovídá pořadí, v jakém byly tituly knižně (natož audioknižně) vydány. Aby vám události z Riskova soukromého života, který se s tím profesním značně prolíná, dávaly smysl, měli byste začít příběhem Devátý hrob, poté pokračovat navazující Obětí bez tváře a následně Osmnácti pod nulou. Na konci každého příběhu autor v poslední kapitole přidá návnadu pro své fanoušky, ochutnávku, lákající na další pokračování. Ta v tomto případě představuje dvojice úzce provázaných románů Motiv X a X způsobů smrti, opět v režii Miloše Vrány a s hlasem Pavla Soukupa.
 

Stieg Larsson (1954–2004) a David Lagercrantz (*1958)

Zřejmě nejvýraznější postavou, která stála u zrodu veleúspěšné vlny severských detektivek, byl investigativní novinář a levicový aktivista Stieg Larsson. V době, kdy koncem 90. let pracoval jako grafik tiskové agentury, mu v hlavě uzrál nápad na desetidílnou sérii s výstřední, svéhlavou hrdinkou Lisbeth Salanderovou. Kritika zbabělosti švédské společnosti, která není schopná nebo ochotná chránit ženy, zabalená do lákavého příběhu vyšetřování, zaujala nejen vydavatele, ale i televizní a filmové tvůrce. Kýženého úspěchu a vlny popularity tohoto žánru obecně se však Larsson nedočkal, protože v důsledku předčasného skonu vyšly první tři dokončené romány až po jeho smrti. Trilogii nazvanou Milénium vydalo hned v počátcích rozvíjejícího se tuzemského trhu audioknih teprve se formující vydavatelství OneHotBook. Většině posluchačů už dobře známým audioknihám Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda vtiskl nezaměnitelný charakter herec Martin Stránský.
 

Neuzavřené osudy problematické hackerky Lisbeth a novináře Mikaela Blomkvista (při jejichž formování si Stieg představoval, jak by asi v dnešní době vypadali dospělé verze hrdinů z populárních dětských knih Astrid Lingrenové Pipi Dlouhá punčocha a Kalle Blomkvist) dráždily představivost fanoušků a nedaly spát ani vydavatelům. Navzdory tomu, že existoval rozpracovaný přinejmenším čtvrtý román, nedovolili členové Larssonovy rodiny jeho partnerce nechat dílo dokončit a po soudních přích namísto toho požádali autora biografií Davida Lagercrantze, aby další tři příběhy dopsal on. Postupně tak vznikly thrillery Dívka v pavoučí síti, Muž, který hledal svůj stín a Dívka, která musí zemřít, které sváděly možná předem prohraný boj s vysoko nastavenou laťkou originální trilogie. Snad teprve závěrečnému, šestému dílu Milénia, se ve větší míře podařilo duchu původních příběhů přiblížit. Audioknižní kontinuitu naštěstí zachovává obsazení pozice vypravěče Martinem Stránským.
 

Henning Mankell (1948–2015)

Stockholmský rodák Henning Mankell se svými krimiromány dokázal prosadit ještě před nástupem popularity severských detektivek po přelomu milénia. Vytvořil postavu osudem zkoušeného komisaře Kurta Wallandera, který se navzdory nepřízni osudu a nepříliš uspokojivému soukromému životu pouští do boje proti zlu. Série, čítající deset románů, sbírku povídek a jednu novelu, byla převedena i do seriálové podoby. Neunikla ani audioknižnímu vydavatelství OneHotBook, které režii této řady svěřilo Michalu Burešovi a interpretaci herci Jiřímu Vyorálkovi. První čtyři díly, Vrazi bez tváře, Psi z Rigy, Bílá lvice a Usměvavý muž, vyšly v originále už v první polovině 90. let. I přes to, že reálie od té doby trochu zestárly (například příliv imigrantů a pašeráků z postkomunistických zemí a z nově vzniklých republik bývalého SSSR už dnes přeci jen asi není aktuálním švédským problémem), autorovo vypravěčské umění a schopnost vystavět nadčasový detektivní příběh působí i dnes velmi svěže. Následující příběhy Ve slepé uličce, Pátá žena, O krok pozadu a Firewall spadají do konce tisíciletí a vyšly tedy těsně před tím, než vypukla popularita tohoto žánru. Audioknižním posluchačům je k dispozici i soubor pěti povídek Pyramida, samozřejmě opět s trochu melancholickým hlasem Jiřího Vyorálka.
 

Anders de la Motte (*1971)

Původem policista, poté šéf ochranky velké počítačové firmy a konzultant bezpečnostních služeb, vstoupil mezi spisovatele thrillerů v roce 2010. Česky vyšel příběh GAME jako audiokniha o pět let později pod taktovkou vydavatelství OneHotBook v režii Jitky Škápíkové. Hlavní hrdina Henrik Pettersson, alias HP, v něm nalézá na sedadle metra zapomenutý mobilní telefon, jehož prostřednictvím se připojí do prapodivné HRY. Pokud splní úkol, který obdrží, získá kromě financí i vyšší hodnocení v rámci herního profilu. Zprvu poměrně nevinná zadání se však postupně mění v hru o život. Z knižně vydané trilogie existuje zvukově právě jen úvodní díl GAME, zato však hned v trojhlasém podání Jana Zadražila, Petry Špalkové a Jana Vondráčka.
 

Joakim Zander (*1975)

Rodák ze Stockholmu si za svůj život prošel mnoha zeměmi – v dětství žil v Sýrii, Izraeli, později v USA. Po studiu práv působil v Bruselu, po návratu zpět do Švédska se rozhodl své nabyté zkušenosti a znalost reálií z různých koutů světa přetavit do série thrillerů. Za jejich hrdinku si zvolil Klaru Walldéenovou, právničku pracující v institucích Evropské unie. Tu v prvním příběhu Plavec posílá na útěk napříč Evropou před nebezpečím, které jí hrozí kvůli tomu, že při své práci zjistila něco, co neměla. Audioknižní podobu Zanderova debutu, který slavil mezinárodní úspěch na evropských knižních trzích, načetli pro koprodukci vydavatelství Bookmedia a Audiotéku Jan Hájek a Ivana Milbachová. Druhý díl, nazvaný Bratr, vyšel audioknižně dokonce o rok dříve než pilotní díl Plavec. Hrdinka Klara, dokončující důležitou zprávu o policejních složkách, se v něm chtě nechtě musí zabývat nečekanými událostmi, které se v jejím okolí z ničeho nic začnou dít. Zpočátku ani ona sama nemá tušení, k jak temným skutečnostem její pátrání povede. Příběhem posluchače provedl hlas Petra Kubese.
 

Niklas Natt och Dag (*1979)

Posledním švédským autorem je potomek jednoho z nejstarších švédských rodů, Niklas Natt och Dag. Dokazuje v něm svůj vztah k historii, protože jeho debutový příběh není zasazen do současnosti. Rok, v němž se odehrává, vepsal autor už do samotného názvu příběhu – 1793: Vlk a dráb. Velmi syrový román, psaný naturalisticky a beze špetky sentimentu, odpovídá svou drsností době, v níž se odehrává. Souchotinami sužovaný vyšetřovatel Cecil Winge se v něm spolu s jednorukým biřicem Mikelem snaží přijít na kloub záhadě nálezu rozčtvrcené mrtvoly, kterou najdou místní obyvatelé plavat v zapáchajícím kanále. Bahnem nevábných stok se za režijního vedení Michala Bureše spolu s posluchači brodí herec Daniel Bambas. V letošním roce by mohlo následovat pokračování, nazvané 1794: Tři růže.
 

Olivier Truc (*1964)

Závěrečnou tečkou za švédskými příběhy by mohl být Poslední Laponec, který by ale správně do našeho přehledu švédských detektivek patřit neměl. Jeho autor sice již téměř třicet let žije ve Stockholmu jako reportér, pochází však z Francie. Jeho zajímavě vystavěný román se odehrává za polárním kruhem a pojednává o krádeži jedinečné památky – tradičního laponského bubnu a s ní související vraždě místního pastevce sobů. Příběh, severštější než severské detektivky skutečných švédských rodáků, načetli pro OneHotBook Jana Stryková, Igor Bareš a Pavel Rímský.