Soběslav Sejk
9. října 1921 se narodil herec Soběslav Sejk. Prošel řadou divadelních scén, než se na téměř čtyři desetiletí stal členem činohry Národního divadla v Praze. Vynikal kultivovaným projevem, výtečnou dikcí a schopností ztvárnit charakterní i vnitřně rozervané postavy, které uplatnil také v rozhlase, televizi a dabingu. Jeho hlasem promlouvali Michel Galabru, Jean Gabin či Spencer Tracy, za celoživotní mistrovství v dabingu obdržel v roce 1995 Cenu Františka Filipovského.
Už v roce 1953 zazářil po boku Václava Vosky, Bedřicha Karena, Věry Kubánkové či Marie Vášové jako Laertes, syn komořího Polonia a bratr osudové lásky hlavního hrdiny v rozhlasové adaptaci Shakespearova slavného dramatu Hamlet. Tu v úpravě Miroslava Macháčka natočil režisér Josef Bezdíček.
V roce 1992 si s Janem Hartlem, Petrem Nárožným, Janou Drbohlavovou a dalšími zahrál v režii Miloše Novotného v rozhlasové dramatizaci satirického fejetonu Karla Čapka Skandální aféra Josefa Holouška. Neuvěřitelně aktuální příběh muže, proti kterému se vede štvavá novinová kampaň, pro Rozhlas spolu s režisérem zdramatizovala Klára Pokorná.
V roce 1989 si zahrál ikonickou postavu doktora Watsona v dramatizaci tří povídek Arthura Conana Doyla Záhada na Thorském mostě, Tři Garridebové a Umírající detektiv. V režii Heleny Vaňurové se role Sherlocka Holmese zhostil Svatopluk Beneš a všechny povídky vyšly souborně jako distribuční audiokniha pod názvem Z pamětí dr. Watsona.
Na kompletu vydavatelství AudioStory 6x Sherlock Holmes najdeme v jeho podání povídky Pět pomerančových jadérek a Charles Augustus Milverton, které načetl v roce 1991. O zbylé čtyři příběhy se podělili Jiří Samek, Vladimír Brabec a Svatopluk Beneš.
Totéž průkopnické vydavatelství pořídilo i nahrávku pěti z Povídek malostranských Jana Nerudy. Sejk v roce 1991 načetl texty Pan Ryšánek a pan Šlégl, Přivedla žebráka na mizinu a Doktor Kazisvět, zbylé dvě povídky (Hastrman a Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku) čte Martin Růžek.
Vladimír Menšík
O osm let později přišel v Ivančičích na svět herec Vladimír Menšík, který patřil k nejvýraznějším osobnostem českého filmu, televize i divadla druhé poloviny 20. století. Jeho všestranný talent spojoval komediální nadsázku s hlubokým citem pro tragické polohy a činil z něj umělce mimořádně blízkého divákům. Vedle desítek filmových a televizních rolí se uplatnil i jako vypravěč a moderátor, obdařený nezaměnitelným hlasem a spontánním šarmem.
V kronice mluveného slova mu bohužel patří jen nemnoho záznamů, obzvlášť pokud hledáme takové, které jsou k dispozici v běžné distribuci. Existuje řada archivních záznamů z veřejných vystoupení (Večer s Vladimírem Menšíkem vyšel na LP desce v roce 1975, o dva roky později následovala stejnojmenná deska opatřená římskou dvojkou).
V roce 2016 vznikl v Českém rozhlasu pětidílný seriál zhruba pětiminutových dokumentů v cyklu Příběhy slavných, scénář napsal Jan Jaroš a v režii Bely Schenkové účinkovali Lukáš Hlavica a Jana Stryková. V roce 2020 natočil svůj pohled na kolegu, k němuž vzhlížel, v cyklu Úžasné životy herec Pavel Zedníček.
Zábavný dialog se zpěvačkou Marií Rottrovou je v poslechu v rámci původní LP desky Divadélko pod věží, které obsahuje zvukové záznamy z někdejšího televizního pořadu oblíbené zpěvačky a jejích hostů.
Jako vypravěč anekdot se představuje v poslední stopě zábavného alba Nestárnoucí smích aneb U nás v Hahuhově. Na něm se mimochodem zachoval i hlas následujícího oslavence, a to v monologu Miláček a dialogu s Lídou Píchovou Nečti, miláčku.
Soběslav Sejk
Tím není nikdo jiný, než herec, malíř a spisovatel Josef Hlinomaz, přední zástupce českého naivního malířství a představitel menších, převážně komických rolí ve filmu a televizi (ikonická je postava padoucha Grimpa pojídajícího housle a objednávajícího si „cloumáka“ ve filmu scenáristy Jiřího Brdečky a režiséra Oldřicha Lipského z roku 1964 Limonádový Joe aneb Koňská opera).
V roce 1961 si zahrál hostinského Michaela Jamese Flahertyho v rozhlasové adaptaci divadelní hry Johna Millingtona Syngeho Hrdina zapadákova (známější pod obvyklejším názvem Hrdina západu). Do hlavní role tragikomedie o plachém mladíkovi, který uteče z domova poté, co si myslí, že v hádce zabil svého otce, a na irském venkově je náhle obdivován jako hrdina, obsadil režisér Josef Henke skvělého Vladimíra Hrubého, dále hrají Josef Beyvl, Věra Kubánková, Jiří Pick a další.
V roce 1977 vznikla nahrávka Hlinomazových vzpomínek a historek na půdorysu rozhovorů s kolegou Michalem Herzánem, kterou v roce 2006 vydala Fonia pod názvem Josef Hlinomaz vypráví.
V roce 1969 pak Československý rozhlas natočil autorské komediální rozhovory Hajný Lopucha a Dr. Třapec Hlinomaze a scénografa a příležitostného herce Dalibora Pokorného. Jednalo se o humor, který byl ideologicky bezproblémový a který je postaven na charismatu představitelů titulních postav.
