Zpět

Vrah má náskok

recenze, , 26.2.2018
O krok pozadu
Trojice mladých lidí v historických kostýmech pořádá oslavu slunovratu. Z povzdáli je ale pozoruje mezi stromy ukrytý zabiják. Takto zostra začíná v pořadí již sedmý případ komisaře Wallandera O krok pozadu z pera Henninga Mankella. Jako by toho nebylo málo, jednoho z Wallanderových nejbližších kolegů naleznou v jeho bytě mrtvého. Přestože se kola vyšetřování roztáčejí naplno a policie dělá maximum, pachatel stále uniká.
Kurtu Wallanderovi nepřeje štěstí ani v soukromém životě. Nedaří se mu navazovat osobní kontakt s novými lidmi, v jeho rodině došlo k úmrtí a navíc ho postihly vážné zdravotní problémy. Motorem a hlavním smyslem Kurtova neutěšeného života tak zůstává práce. Smrt kolegy v něm vzbudí otázku, kolik toho člověk ví o svých spolupracovnících. Na sentiment však není čas. Je potřeba odhalit tajemství, která před nimi mrtvý skrýval a dopídit se tak důvodu, proč musel zemřít.

Přestože Wallanderovy životní osudy nejsou růžové a jde to s ním stále víc z kopce, kniha nepůsobí zdaleka tak pochmurně a unaveně, jako některé z předchozích dílů série. Může to být tím, že honba za několikanásobným vrahem neztrácí na tempu až do samotného konce. Svůj podíl na tom ale má jistě i přednes interpreta Jiřího Vyorálka. Ten se dokázal vymanit z obvyklého znaveného módu a čte svižně. Kromě civilní polohy opět barvitě stylizuje vedlejší postavy. Někomu nosový tón či ostravský přízvuk může připadat přes čáru, na druhou stranu je ale vždy zřejmé, kdo je zrovna na scéně. Zvukovou stránku nahrávky pak navíc ještě tradičně obohacuje efekt při telefonních hovorech a klávesový hudební doprovod.
 

Audioknižní podoba detektivky O krok pozadu se nedrží tradičního členění na kapitoly dle knižní předlohy. Souvisí to jistě i s tím, že zvuková verze není načtená doslovně. I po vystříhání četných míst narostl sedmý díl řady do délky téměř sedmnácti hodin. Krácení sice nenarušilo rozuzlení příběhu, posluchač však bohužel místa zásahů snadno odhalí. Platí to zejména v momentech, kdy se z ničeho nic začnou v příběhu objevovat postavy, o nichž před tím nebyla řeč, nebo když text odkazuje na skutečnosti z předchozích odstavců, které ovšem byly z audioknihy vystříhány.

Když například Wallander jde najisto do bytu mrtvého vybrat tajnou schránku, působí jako jasnovidec, případně posluchač získá dojem, že podobné skrýše patří k běžnému příslušenství švédských nemovitostí. To, jak komisař přišel pár hodin před tím na to, že schránka existuje, se posluchač nedozví. Ze stejných důvodů se v nahrávce nečekaně objeví kontakt na jednoho z klíčových svědků. Rovněž překvapí obvinění Wallandera z napadení běžce. Teprve nahlédnutí do knihy prozradí, že popis onoho incidentu neušel dramaturgickým zásahům tvůrců audioknihy. Možná jde o snahu režiséra Michala Bureše či vydavatelství OneHotBook nahrávku zkrátit do stravitelnější podoby, nemělo by to ale rozhodně vyústit v posluchačův pocit, že mu z nepozornosti unikly některé logické souvislosti. Neustálá potřeba srovnávání nahrávky s originálním textem předlohy jistě není ideální stav a nedělá vydavatelství dobrou reklamu.

Kriminální příběh O krok pozadu je sám o sobě možná vůbec tím dosud nejlepším z celé série. Atraktivitu mu dodává atmosféra odhalování dávných tajemství a nepřetržitý strach z toho, že nelítostný vrah opět udeří. Nadprůměrný výkon Jiřího Vyorálka ve zvukové verzi pak představuje pádný argument pro každého příznivce žánru, že tento román by neměl jen tak minout bez povšimnutí. Škoda jen, že audiokniha je zkrácená.