Zpět

Nikdy nevíš, kdo se dívá

recenze, , 5.1.2016
Stalker
Když policie obdrží záhadnou videonahrávku, nikdo netuší, že jde o předehru k nejbrutálnější vraždě posledních let. Na záznamu je přes okno natočena oblékající se žena, která je následujícího dne nalezena zavražděna zvlášť krutým způsobem. Provedení zločinu připomene devět let starý případ, po kterém byl do psychiatrické péče svěřen někdejší pastor Rocky Kyrklund. Kvůli následkům autonehody si na svůj čin nepamatuje, přesto je stále držen pod zámkem. Mohou staré události s aktuálním děním nějak souviset? Vraždil opravdu Kyrklund? Komisařka Silvermanová je především přesvědčena, že současný vrah už vyhlíží svou další oběť. Právě v té chvíli přichází na policii další znepokojující video.
Manželská dvojice Ahndorilových se románem Stalker po dvou letech vrátila k čtenářsky oblíbené sérii detektivek s komisařem Joonou Linnou. Má to však jeden háček. Schází hlavní postava. Detektiv, který před rokem zmizel, je totiž téměř všemi považován za mrtvého a jeho místo u policie zastává kriminalistka Margot Silvermanová, která zatím zkušeností svého předchůdce nedosáhla. Policie je tak bez Joony Linny do značné míry ochromená. Joonova bývalá kolegyně Saga Bauerová se však s komisařovou smrtí nechce smířit a začne pátrat po tom, co se doopravdy stalo. Věří, že pokud někdo může přijít stalkerovi na stopu, je to právě on.

Pro někoho může být Stalker, stejně jako ostatní Keplerovy romány, trochu komplikovaný a díky vrstvení mnoha nepravděpodobných okolností až trochu bizarní. Autoři zkrátka hrají na efekt, snaží se čtenáře šokovat pomocí vypjatých scén a čím dál brutálnějších zločinů. Ve Stalkerovi ale naštěstí trochu polevili a oproti hodně drsnému Písečnému muži se novinka nese v poklidnějším tempu. Totéž však nejde říct o Joonově životě. Ahndorilovi, alias Lars Kepler, mu toho naložili opravdu hodně a tak se z energického komisaře pomalu stává životem unavený stárnoucí muž, kterého k činnosti vybudí teprve naléhavý případ. Vedle Harryho Holea tak severská detektivka našla dalšího těžce zkoušeného hrdinu, který se z trosky stane vmžiku téměř nezranitelným supermanem.

V pátém dílu se tvůrci rozhodli vrátit k některým událostem, které zůstaly v předešlých knihách nedopovězeny. Proto je více než jindy vhodné číst knihy Larse Keplera chronologicky, protože jinak se některé náznaky a události řádně nespojí. Na scénu se nakrátko vrací Joonova kolegyně Saga, ale daleko většího prostoru se překvapivě dostává psychiatru a hypnotizérovi Eriku Mariu Barkovi, kterého autoři stvořili pro první díl série. Zda jim došly nápady nebo jestli jde o vítané hlubší prokreslování osudů známých postav je na vlastním zvážení. O něco více také mohli prokreslit motiv stalkingu, který ale v příslušných kapitolách působil i tak dost sugestivně na to, abyste v noci zatahovali doma závěsy.

Stejně jako se v průběhu knihy pochopitelně vrátí hlavní hrdina Joona, vrátil se pod taktovkou vydavatelství OneHotBook i Pavel Rímský, aby v režii Jitky Škápíkové pátý díl řady načetl. Jeho výrazný hlas k sérii neodmyslitelně patří. U něj snad nemůže být pochyb o tom, že patří k přednostem celé série. I těm, kteří by jinak šestisetstránkovou detektivku do ruky nevzali, tak svým přednesem může osudy Joony Linny přiblížit. Názory na to, zda kvalita románů kolísá nebo ne se různí, ale výkony Pavla Rímského zcela určitě stoupají díl od dílu. Ve Stalkerovi působí uvolněně a odpočatě, do četby vkládá energii, ze které je patrné, že mu je daný text blízký. Oproti úvodním dvěma knihám se jeho projev zklidnil, se slovy si hraje a zbytečně nezvyšuje hlas, což dříve nebylo vždycky příjemné. I díky hudebnímu doprovodu, který nepůsobí jednotvárně tak lze zvukovou verzi jednoznačně doporučit.
 

Autoři slíbili, že se časem Joona Linna opět vrátí na scénu, ovšem na konci aktuálního dílu si pro něj přichystali další nepříjemné překvapení, které komisařovy fanoušky nutí zajímat se o osudy svého hrdiny dále. O co jde? Zeptejte se Pavla Rímského, který vám stalkerův případ přečte přímo do ucha.