Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Nahrávka Českého rozhlasu z roku 2013 byla pro vydání na CD mp3 doplněna o další pasáže z knižní předlohy. CD mp3 tedy obsahuje kompletní znění I. knihy v nekrácené verzi.

„Švejk nenapravuje svět. Tady se nedá už nic napravit. Má-li se svět zachránit, nezbývá, než si už nic nepředstírat a začít znova v troskách a z trosek. Švejk také není než troska starého světa, ubožák, který se sám prohlašuje za blba. A přece právě on a jenom on přináší naději. Je nutno zbavit se všech iluzí, je nutno přijmout dokonalou prohru, aby se svět mohl zachránit.“ Tento Chalupeckého trefný popis „situace“ Haškova antihrdiny Josefa Švejka a jeho rozlomeného evropského světa by se dal s jistou nadsázkou vztáhnout také na naši současnost.

Nesáhli jsme tentokrát do rozhlasového archivu k osvědčeným švejkovským interpretacím (Höger, Pivec, Werich), ale pokusili jsme se o zbrusu nové, současné uchopení. Současné nikoli v nějakém experimentu, nýbrž v „sestupu“ ke smyslu autorova textu a jeho nejvlastnější poetice. Dvacet „zastavení“ z prvního dílu Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války nastudovala režisérka Markéta Jahodová s Oldřichem Kaiserem a doprovodila hudbou pražského hospodského harmonikáře Josefa Čečila.

Postava Švejka se Haškovi zrodila v krátkém povídkovém cyklu v květnu 1911. Tehdy si poznamenal: „Pitomec u kumpanie“. Poté existuje druhý švejkovský cyklus, který byl psán v Rusku v letech 1916–1917. To vše bylo ještě zábavné čtivo a Hašek cítil, že se se svým tématem plně nevyrovnal. Po návratu z Ruska se pustil do nového psaní Švejka, a jak prozrazují vzpomínky Haškova osobního písaře Klimenta Štěpánka, kterému spisovatel román diktoval v lipnické hospodě, Haškova paměť a schopnost jiskřivé a básnické improvizace byla geniální. Stála jej však mnoho sil. Existuje svědectví lipnického hostinského Invalda, který několikrát zahlédl Haška o samotě zoufale plakat. A jak píše E. A. Longen: „Hašek trpěl. Bylo mi jasno, že musí každou zdivočelou noc a pitku těžce vykoupit a draze zaplatit utrpením.“
 

Román, jak jej známe dnes, pochází z let 1921–1923 a zůstal nedokončený. Hašek (a jeho Švejk) je postava tragikomická, zoufale osamocená uprostřed světa, vytvářejícího si nové modly. Je všechno ostatní jen ne laskavý básník: ostrý ironik, kousavý satirik, břitký pozorovatel „divadla světa“, nihilista, divoký karikaturista. „Prokletý dada-plebejec“, jak o něm tvrdí italský bohemista Sergio Corduas. Nebo jak říká Eduard Bass: „V Haškovi byli dva lidé – jeden si dělal blázna a druhý se na to díval. Ten druhý Hašek uzřel prchavost lidského života a poznav ji, snažil se ji popřít, umlčet, obelstít šprýmy. Jeho velkolepá komedie byla tragická.“

banner 1200x150
text: Miloš Doležal, Radioservis
9:35 h
2013
1
Radioservis
Roman Špála
CR0681-2
Humor, komedie a satira a Klasika

Ze stejné série

Další tvorba autora

Na milý a místy nostalgický výlet do prvorepublikové kavárny zvou posluchače autoři a interpreti nové audioknihy. Tvůrci vybrali povídky a fejetony od nejslavnějších českých spisovatelů meziválečného období.

Ze stejného žánru

Když bylo Spejblovi a Hurvínkovi samotným smutno, objevila se obvykle vzorná, občas hubatá a vždycky dobrá kamarádka Mánička! Ač u žen a dívek se to galantně nemá prozrazovat, tady snad můžeme: právě slaví 88. narozeniny.
„Jsem v pozici obklíčené jednotky a čekám na útok..“ – Marie III. aneb NA CO TA KÁČA ČEKÁ? – titulek článku v Blesku Z Marie je po návratu na Kostku mezinárodní celebrita. Nejenže svým šarmem oslnila Její Veličenstvo Beatrix i všechen nizozemský lid, ale dokonce naprosto okouzlila místní nejlepší partii, tedy „létajícího Holanďana, jehož šrajtofle…
Před 100 lety publikoval irský spisovatel James Joyce svůj nejznámější román Odysseus, zásadní dílo moderní světové literatury. Ve všedním příběhu jednoho dne jako by ožívaly všechny příběhy světa, včetně antického mýtu o Odysseovi. Možná vás nadchne, možná bude provokovat svou „nečitelností“, ale jistě vás ohromí.

Od stejného vydavatele

Kde jsou v životě člověka ty křižovatky, na kterých zvolí mylnou cestu? A dá se téhle zaslepenosti vyhnout? První rozhlasová dramatizace Fuksova románu zní jako zvukově – hudební „balada“.
Je válka a uprostřed malého východoslovenského městečka pomalu roste k nebi mohyla vítězství korunovaná výmluvným heslem Za Boha život – za národ svobodu. Ve stínu dřevěného jehlanu probíhá bez velkého rozruchu konfiskace židovského majetku a jeho převod do árijských rukou. Bohatší podniky si rychle rozdělí ti nahoře, ale obchůdek s galanterním zbožím je pro velitele…
Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou.
Mnozí si myslí, že Ameriku znají, málokdo ale tuší, že ji za svůj život plně nepozná ani leckterý Američan. Experiment trvající už dvě a půl století zbytek světa fascinuje. Martin Řezníček se takřka každý večer po dobu pěti let pokoušel divákům přiblížit změny, jimiž země prochází a které jsou možná nejhlubší za několik posledních dekád.
Přejít nahoru