Děj začíná ve škole, která je přirozeným středobodem dětského života, a podstatná část příhod notoricky známé čtveřice (tu vedle titulního hrdiny tvoří vychloubačný Mirek, puntičkářský Čenda a dobrosrdečný tlouštík Aleš) se v ní také odehraje (pamětihodná je geniální karikatura šíleného školního inspektora v povídce Život a hrůzné skutky inspektora Mišoně) nebo se k ní aspoň vztahuje nepřímo (groteskní eskapády s hodinami a hodinkami v povídce Ku-ku? Ku-ku! vzniknou proto, že Aleš je na týden sám doma a nezvládá vstávat včas). Steklačovy dětské prózy jsou v jistém smyslu výchovné, přestože se vychovávat vůbec nesnaží (anebo možná právě proto): jedna z nejkomičtějších povídek cyklu Jak jsem byl slepice, která přináší hotový gejzír humorných situací, v závěru přece jen znatelně zvážní, když si Bořík nakonec uvědomí důsledky svého jednání.
 
Někdejší Boříkovy lapálie, které postupem času transformovaly do povídkové knížky Bořík a spol. a které tvoří pouze skvělý začátek rozsáhlé série povídkových i románových knih se stejnými hrdiny, momentálně vycházejí jako ucelená a nezkrácená audiokniha, což je zaznamenáníhodná událost. „Boříkovské“ texty Vojtěcha Steklače, který byl mimo jiné i rozhlasovým dramaturgem a scénáristou, se totiž ve zvukové podobě vyskytují jen zřídka. Supraphon vydal v roce 2001 na CD a audiokazetě výběr z Lapálií v nepřesvědčivé interpretaci Josefa Dvořáka, který o rok později načetl další povídky pro audioknihu Bořík a spol. (obsahově totožnou s právě vydanou). V roce 2006 vznikl a v roce 2013 vyšel ve verzi ke stažení poněkud sterilní rozhlasový seriál s dětskými herci a Lukášem Hlavicou jako vypravěčem pod názvem Boříkovy lapálie, a tak zatím nejlepší výkon předvedl Martin Dejdar v povídkách Tvrdé Y a Ku-ku? Ku-ku!, které jako Boříkovy lapálie vydal na CD a později i ke stažení Albatros v roce 2008.
 
OneHotBook svěřil režii zkušenému Michalu Burešovi, který za mikrofon posadil matadora studiové četby beletrie Jana Zadražila. Společně rozpoznali, že klíčovým prvkem interpretace je svižné tempo, díky kterému povídky vyznívají nejlépe. Zadražil se ale pouští do četby s lehce infantilní intonací, která se sice na jednu stranu k textům pro osmi až dvanáctileté čtenáře celkem dobře hodí, na stranu druhou jde o ohranou prvoplánovou manýru, bez které by bylo lépe se obejít. Pokud od ní odhlédneme (a vpravdě nejde o nic, co by přehnaně sklouzávalo k pitvoření a na co by se nedalo během několika minut zvyknout), jde o výkon profesionální, intonačně jistý a v přímých řečech více méně přirozený. Jestliže by se ale v OneHotBook rozhodli se stejným obsazením v „boříkovské“ sérii pokračovat dvěma následujícími romány (jde o dobrodružný příběh o útěku z domova Bohoušek a spol. a výtečnou kvazidetektivku Mirek a spol.), bude muset tandem Bureš – Zadražil najít k textům, které už nebudou prvoplánově naivní, malinko jiný klíč.
   
Technicky a dramaturgicky je audiokniha zvládnuta jako obvykle výtečně, není pouze jasné, proč jsou jednotlivé povídky označovány jako kapitoly. Zvuk je sytý a robustní, předělové jingly z kláves Vladivojny la Chia vtipné a osvěžující. Celkově vzato se Bořík a spol. jeví spíš jako nikterak nadprůměrná audiokniha, zato však s vynikajícím obsahem. Bořík žije i dva roky po skonu svého autora, a to je fajn.