Nakladatelství Daranus vzniklo roku 2005 a kromě memoárů a sportovních publikací patří mezi výrazné součásti jeho portfolia i historická literatura. Jedním z prvních projektů se v roce 2006 stal do dvou částí rozdělený Drsný střed Evropy, pod nímž byl podepsán i spoluzakladatel nakladatelství Zdeněk Čech. Kromě něj se na díle, ověnčeném následně Cenou Egona Erwina Kische, podíleli i Michael Borovička, Jan Kadlec, Martin Pitro a Petr Vokáč. V roce 2023 přišla řada i na audioknihu, zpracovávající polovinu první knihy. Nejde však o jediné zvukové zpracování této publikace.

Už krátce po knižním vydání totiž po zajímavých příbězích z minulosti naší země sáhl legendární redaktor dětského vysílání Českého rozhlasu Jiří Hromádko, který vybrané kapitoly z obou dílů zdramatizoval do podoby napínavého seriálu, pojednávajícího například o podivném únosu Jitky z kláštera následníkem knížecího stolce Břetislavem, překvapivém podvodu Karla IV., či o zavražděném malostranském Rigolettovi. Před mikrofonem se posluchačům v režii Jaroslava Kodeše a za bohatého doprovodu hudby a ruchů představili Pavel Soukup s Jiřím Hromadou, kterého následně vystřídal Lukáš Hlavica. Úpravy textu i podání interpretů odpovídalo zaměření na mladší posluchače, přesto se do éteru dostala naprostá většina podstatných informací.

Audiokniha vydaná pod vlastní hlavičkou nakladatelství Daranus vznikala koncem roku 2022 ve studiích Sorea-media jako jednohlasá četba bez krácení, tedy včetně cenných vysvětlujících poznámek na koncích kapitol. Namísto jedenapadesáti příběhů z dob Velké Moravy až po národní obrození, které by odpovídaly aktuálně dostupné knižní verzi vydané formou souborného vydání obou dílů, se ale dočkáme naopak jen poloviny první z obou publikací. Vyprávění tedy končí nástupem Lucemburků trochu nepřirozeně a náhle (a to doslova, po poslední větě totiž chybí jakákoliv závěrečná melodie). Sedmnáct zvukových kapitol představuje právě třetinu z původních 51 příběhů, dá se tedy předpokládat, že původním záměrem bylo vydat tři na sebe navazující nahrávky. Posluchač se ale i tak seznámí s dávnými moravskými knížaty či mocnými přemyslovskými vládci a mnoha skandály a kontroverzemi s nimi spjatými.
 
Interpretem se v režii Jana Hlaváče stal Michal Malátný. Ačkoliv jej dnes známe více jako frontmana kapely Chinaski, než herce, je Malátný absolventem DAMU, vystupuje na prknech Divadla Semafor a podílel se i na několika audioknihách, především pohádkách pro děti. Drsný střed Evropy stojí někde na pomezí mezi literaturou pro mladší generace (ať už samotným názvem, avizováním akčních příběhů v anotaci či obálkou původního knižního vydání) a populárně-naučnou literaturou i pro dospělé zájemce o naše dějiny (zvoleným košatým jazykem, použitím odborných poznámek pod čarou). Michal Malátný jako by ve své četbě tuto hranici také hledal, zpočátku tak působí trochu upjatěji, než výše zmíněná trojice rozhlasových matadorů, u nichž je ve starší nahrávce patrná uvolněnost a herecký přístup k textu. Malátný si se slovy nijak zvlášť nehraje, místy malinko deklamuje, celkově působí poněkud strojeně. Postupně sice trochu uvolňuje kožený výraz a ubírá na četnosti pauz, pomalejšího tempa četby a jisté monotónnosti se mu ale zcela zbavit nepodařilo. Pokud by šlo o výkon zpěváka, který si k četbě jen odskočil, byl by asi na místě shovívavější pohled. Takto, zvlášť ve srovnání s rozhlasovou verzí, však lze jen uvažovat, jak by mohla audiokniha znít v živějším, klidně opět vícehlasém podání.

Navzdory profesionálnímu přístupu při nahrávání, péči režiséra Jana Hlaváče, dobově znějící hudbě Kryštofa Hlaváče a kvalitnímu zvuku Miloše Rábla, chybí nahrávce výraznější energie a jiskra. A to je škoda, protože samotný text není nudný a představuje opravdu jakési akční příběhy z dob našich předků. Ať už je na vině výše zmíněné, či dostupnost omezená prakticky na jednoho distributora, titul poměrně zapadl a slibovaných dalších kapitol se tak bohužel nejspíše nedočkáme. Pokud by však přeci jen měly vyjít, bylo by dobré kromě rozšíření distribučních kanálů zvážit i trochu živější interpretační pojetí, které by lépe korespondovalo s akčním, až historicky-bulvárním stylem vyprávění, za nímž ovšem stojí věrohodnými historickými fakty podložené příběhy.