Enola je čtrnáctiletá sestra Mycrofta a Sherlocka Holmesových. Když jednoho dne zmizí, či spíše z konvencemi svázaného světa rafinovaně uprchne jejich matka, rozhodnou se oba starší bratři umístit Enolu proti její vůli do internátní školy. Namísto toho Enola rozluští šifrované vzkazy ukryté v sešitku s hádankami, který dostala od matky k narozeninám, dostane se tak k významnému finančnímu obnosu, který jí rodička zanechala, a vydá se do Londýna s jasnou vidinou, že matku dřív nebo později najde. Zde se zavede jako tajný soukromý vyšetřovatel a více méně náhodou se připlete k případu uneseného markýze z Basilwetheru. Při svých eskapádách musí mladého šlechtice vypátrat a osvobodit, je nucena utíkat nejen před hrdlořezy, ale i před Scotland Yardem a také před svými bratry, kteří se ji chystají polapit a donutit ji podřídit se jejich vůli.

Autorka si z původních Doylových próz vypůjčila pár postav, vybavila svou hlavní hrdinku nezbytnou genialitou, která však není nabubřele sebestředná jako u Doylova Sherlocka, nýbrž půvabně přirozená, tak, jak přirozeně Enola funguje ve světě, který ženy a dívky svazuje fyzicky pomocí korzetů i mentálně pomocí svých nepřirozených pravidel. Roli hrají i potulní cikáni, výrazná rekvizita z několika Doylových povídek nebo románu Pes Baskervillský – zde sympaticky fungují jako symbol svobody a volnosti, a ne náhodou má Enola za to, že její matka se bude ukrývat právě u nich.

V roce 2020 vznikla ve Velké Británii filmová adaptace pro kanál Netflix s Millie Bobby Brownovou a Henrym Cavillem v hlavních rolích. Snímku režiséra Harryho Bradbeera a scénáristy Jacka Thornea se nedá upřít skvělé vizuální vylíčení viktoriánské doby, zároveň se novinové recenze a ve svých ohlasech i diváci neubránili dojmu, že na úkor ostatních motivů vyzdvihuje téma sociální spravedlnosti a postavení žen ve společnosti. Navazující film nazvaný jednoduše Enola Holmesová 2 pak tyto výhrady ještě posílil.

Knižní Enola je v těchto otázkách velice uměřená. Jde sice o román feministický a pokrokový, ale především je to svěží, dobrodružné vyprávění, jehož středobodem je malá geniální holka, která se v mužském světě prosazuje svými neobyčejnými schopnostmi, ale neváhá využít i lest a manipulaci. Není to žádná důvtipná detektivka s bůhvíjak propracovanou zápletkou, mnohem víc jde o příběh s tajemstvím, jak jej známe z klasických děl typu Žena v bílém Wilkie Collinse, Opatství Northanger Jane Austenové nebo některých gotických románů.
 
Velmi jednoduchý syžet a svěží ichforma, zde navíc v pěkném překladu Petry Mertinové, předurčují Enolu k tomu stát se ideálním podkladem pro vznik dobré audioknihy. Jakkoli je pro úspěch audia vždycky důležitý interpret, zde se setkáváme s textem, který je ve verzi pro uši na interpretovi přímo závislý. Ve vydavatelství VOXI snad ani nemohli mít šťastnější ruku: Jana Plodková, jedna z nejlepších hereček naší současnosti, se postavila k mikrofonu jako vypravěčka, nikoli jako představitelka role, což je klíčové pro věrohodnost. S tímto dramaturgicky důležitým odstupem předestírá posluchači příběh jako zážitek i jako úvahu. Právě tím, jak text interpretuje (vypráví i hraje, ale také si hraje – tu s emocí, tam s významem), aniž by ji snad byť na vteřinu napadlo předstírat, že je prepubertální dívka, činí z poslechu cosi uvěřitelného, dobře vnímatelného a také navýsost zábavného. Jedním slovem jde o skvělý výkon. Nancy Springerová je v USA oceňovaná a populární autorka řady románů a povídek. Kromě Enoly má na svém kontě další tři knižní série (pětidílnou Knihu ostrova z let 1977–1983, triptych Mořský král, 1988-1989 a roztomilou pětidílnou aktualizaci známé legendy Příběhy Rowana Hooda, která vznikla na začátku milénia) a také pětatřicet samostatných románů. Česky zatím knižně vyšly první čtyři díly série s Enolou Holmesovou, jinak bohužel zůstala autorka nepovšimnuta. Doufejme, že se to změní.