Když bývalý žokej Dick Francis po skončení jezdecké kariéry přesedlal do o poznání pohodlnějšího koženého křesla za stolem, vyměnil otěže a bičík za psací stroj. A šlo mu to s ním možná ještě lépe. Stejně jako se předtím mohl spoléhat na servis svých stájníků, i při psaní měl po boku věrného společníka. V obou případech se nicméně prezentovalo jen jeho jméno, a to jak na dostihových výsledkových tabulích, tak na obálkách knih. Tím, kdo mu v psaní pomáhal více, než je obecně známo, byla jeho žena Mary. Snad i díky ní nechyběl v jeho knihách kromě živého popisu cválajících koní většinou ani nějaký ten milostný prvek. Bylo by však nefér říct, že jeho detektivky jsou jen červenou knihovnou z prostředí dostihů. Francisovy romány byly vždy především výborně namíchaným koktejlem, který měl poctivý základ v precizní znalosti prostředí, nezbytnou složkou byla kromě napětí i řádně zamotaná detektivní zápletka. Speciální přísadu pak představoval typicky anglický humor, který okořenil příběh stejně jako již zmiňované romantické trable hlavního protagonisty. V případě Nervů je ale hrdinova vytoužená dívka i aktivní pomocnicí v jeho plánu, jak pomstít bezpráví, které hrdina příběhu Rob Finn na závodištích na vlastní kůži pocítil. Některým žokejům se totiž v posledních měsících začala smůla lepit na paty v takové míře, že už podle něj nemůže jít jen o dílo náhody. Jednoho kolegu to dokonce stálo život. Podaří se Finnovi přijít věcem na kloub dříve, než si smrt přijde i pro něj?
 
Protože se protagonisté románů Dicka Francise střídají, mění se i jejich audioknižní obsazení. Režisér Daniel Tůma sáhl tentokrát po Janu Nedbalovi, který momentálně zazářil v televizní sérii Matematika zločinu a filmu Bratři. Román Nervy je ovšem hercovou první zkušeností s čtenou audioknihou. Na výsledku to však není téměř vůbec znát. Až na drobné šumlování na několika místech a poangličtěnou výslovnost slova triedr si vedl výborně. Patrně bude jen otázkou času, než si jej budou stále častěji vybírat i ostatní audioknižní vydavatelé.
 
Třiatřicetiletý herec totiž příběh vypráví příjemným tempem, přirozeně mění hlasy jednotlivých postav a s lehkostí proplouvá popisnějšími odstavci i akcí nabitými napínavými scénami. Nepodléhá přílišnému sklonu dramatizovat, ani četbu neodbývá lehkovážnou ležérností. Poctivý přístup k nahrávce je znát i z anglické výslovnosti většiny výrazů, stejně jako z hudebního doprovodu, o nějž se postaralo duo Karpof Brothers. Právě použité filmově znějící melodie spolu s Nedbalovým překvapivě jistým a vyrovnaným výkonem aktualizují Francisův román i pro dnešní posluchače. A to zejména ty, kteří mají už dost skandinávské brutality a ocení spíše jemnější mrazení v zádech. Kulisy stále ještě v mnohém poklidné staré dobré Anglie z doby před padesáti lety, kterou už byste dnes hledali jen marně, jim pak dozajista rovněž nebudou na překážku. Nervy jsou zkrátka detektivní oddechovkou, jak má být.