Mezi mnohým balastem se povzbudivě často objeví text, který spojuje čtenářskou atraktivitu s kvalitou literární, jak je tomu i v případě detektivního románu Pamatuj na smrt Aleše Novotného, který v papírové podobě vyšel v roce 2019. Jeho hlavním hrdinou je sedmnáctiletý poloviční sirotek Adam, který se se svým mladším bratrem Martinem nedávno přestěhoval od prarodičů do zdánlivě poklidného maloměsta Tišina k otci, vyšetřovateli kriminální policie, jenž o své syny dlouhou dobu nejevil zájem. Na periferii městečka se najde tělo dva roky pohřešované dívky Sáry a zanedlouho dojde k další vraždě, která s tou první zcela zjevně souvisí. Částečně z přirozené zvědavosti, ale především pod tíhou okolností se Adam pustí do vyšetřování na vlastní pěst.
 
Kniha je sice zejména důvtipně vymyšlenou detektivkou, přesto jsou na ní nejzajímavější některé vedlejší motivy. Zdá se, že téměř všechny postavy jsou možná trochu prvoplánové a schematické, zato nám ale Novotný podá velice podrobnou zprávu o duševním světě hlavního hrdiny, který je v příběhu zároveň vypravěčem. Sledujeme cestu, kterou i přes značnou nevoli přece jen najde k otci, když pochopí nezištnou motivaci jeho dávného jednání, nahlédneme paternalistický vztah k mladšímu sourozenci nebo se staneme svědky postupného uvědomování si důsledků vlastních cholerických záchvatů, které nezřídka přerůstají v násilí. A to v knize, jejíž jazyk je poměrně bohatý, ale také se – zejména, ale nejenom v přímých řečech – nevyhýbá i poměrně drsným vulgarismům. Knížka však není vulgární ani trochu, pouze se snaží být alespoň v míře, v jaké jí to dovolí žánr, realistická.
 
Autor má přes všechny hlubší a vážné motivy neustále na paměti, že píše knihu zábavnou, čemuž odpovídá i členění na spíš kratší kapitoly a svižné tempo vyprávění, které prakticky nikdy významně nezakolísá. Čtenářskou atraktivitu textu posilují také časté přímé řeči nebo stručné, avšak nikoli strohé popisy, které přesto výtečně dotvářejí tajemnou a temnou atmosféru vyprávění.
 
Interpretace se ujal s autorem generačně spřízněný herec, dabér a zkušený obyvatel nahrávacích studií Petr Neskusil, který stabilně předvádí vynikající výkony a který nezklamal ani tentokrát. Vlastně je nejpřesnější charakteristikou jeho výkonu a zároveň nejvyšším možným hodnocením prosté konstatování, že ho ta kniha baví. Je to slyšet v každé větě, kdy i to nejbanálnější oznámení má své místo v textu a svůj smysl, který Neskusil intonací, pauzou či drobnou změnou rytmu zdůrazní či ozřejmí. Orientace v příběhu je příkladná, a přestože se nejedná o nějaký literární skvost, nýbrž „jen“ o dobře napsanou žárovou knížku, herecký výkon je profesionální od první do poslední věty.
 
Po zvukové stránce je kniha perfektní, režisér a zároveň zvukový mistr Daniel Tůma dodal plný, čistý zvuk opatřený výtečnou originální hudbou zkušeného dua Karpof Brothers, jehož je sám Tůma jednou polovinou (tu druhou představuje Ondřej Timpl).
 
Aleš Novotný se jeví jako autor knih, které jsou pro zvukové zpracování jako stvořené. Vedle čtyř dalších knih se letos vydání dočkalo i volné pokračování románu Pamatuj na smrt s názvem Dokud dýchám. Mám za to, že spokojení posluchači, který podle mne bude drtivá většina, budou stále častěji pokukovat do Témbru, zda se už Petr Neskusil náhodou nerozmlouvá u mikrofonu.