Známá autorka fantasy se v něm tentokrát vydává do blízké budoucnosti, v níž vystavuje až dystopickou či kyberpunkovou atmosféru superstátu Metropole Evropa (žánrově ovšem Prázdnota ke kyberpunku ani dystopii nepatří) a v tomto prostředí vypráví bezmála detektivní noirový příběh. Ten se zaměřuje především na terapeutku Rebeku, byť jde o terapeutku poněkud jiného typu, než jsme zvyklí: Je takzvanou empatkou, má schopnost vidět na lidech jejich osobní démony, a to nejen jako metaforu, ale skutečně zhmotněné do podoby démonů, na lidech přisátých. Její prací je ulevovat lidem tím, že se těchto – ostatními neviděných – stvůr zbavuje. Brzy jí ale zkříží cestu klient s temným tajemstvím, v němž hraje hlavní roli zmizení jiné empatky a zmíněné detektivní pátrání může začít. Neprozrazujme ovšem příliš, snad jen dodejme, že autorka ve svém zatím posledním románu akcentuje vícero témat, mnohdy velmi aktuálních, ponejvíce prostřednictvím jedné z vedlejších postav, gameblogerky jménem Cilka, která je Rebečinou spolubydlící.

Jméno Michaela Merglová patrně nebude nijak neznámé ani přinejmenším části audioknižních posluchačů, ostatně všechny její romány se dočkaly audiálního zpracování, ať už šlo o trilogii Píseň oceli (romány Píseň oceli, Píseň severu a Píseň války, jako audio 2021-2023) či román Prokletá věž (audiálně 2022). Její jméno se objevilo také v množství povídkových antologií, a to včetně nemálo z těch, které se také dočkaly zvukové nahrávky (Lockdown, Zákon genu, Krásky a vetřelci, Hlubiny města). Stejně, jako všechny zmíněné audioknihy, i tu aktuální připravila Audiotéka, a to ve spolupráci s nakladatelstvím Epocha, kde je Merglová kmenovou autorkou. Nejnovější Prázdnota vyšla jako přes deset hodin dlouhá četba v interpretaci Kamily Janovičové.

Ostravská divadelní a filmová herečka prozatím není ve světě audioknih až tak zavedenou personou, na kontě má dvoudílný román Sudetský dům Štěpána Javůrka, dále participovala na dvou vícehlasých četbách (Tajemství staré bambitky a Tajemství staré bambitky 2), připravených dle beletrizovaných scénářů filmů, v nichž hrála jednu z hlavních rolí. Interpretka má nadmíru příjemný hlas, a to samé lze říci i o tempu četby. K duhu lze Janovičové rozhodně ještě přičíst práci s postavami, které nesplývají a je znát, že narátorka si dávala pozor, aby každou figuru dostatečně odlišila od jiných.

Bohužel, ne vše je tu perfektní. Místy dělá (zejména zpočátku) nepatrné pauzy na ne úplně vhodných místech, sem tam až zbytečně moc zvýší důraz na vyslovení některých pasáží. Když byla řeč o práci s postavami, ty sice interpretka rozlišuje hezky, ale bohužel má často tendence k přehrávání, zejména ve vypjatých situacích a také obecně (avšak nejen) u mužských postav. Leckomu též možná neunikne sem tam špatně vyslovené slovo, což ovšem možná není chyba její, ale zvuku. Ten totiž představuje další kámen úrazu, celá nahrávka se topí v mírně řečeno nedokonalém ozvučení, sykavky často zazní nehezky nápadně, občas zanikají předložky, celkový zvuk upomíná na snímání mikrofonem nízké kvality.
 
Plusem zvukové stránky je naopak využívání ruchů, jako je šustění stránek při listování deníkem nebo zvuk deště na pozadí či modulace zvuku při hlášení z amplionu. Podobné detaily rozhodně přidávají na dojmu autenticity a je třeba ocenit každou produkci, která je nezanedbává.

Výsledný dojem je tak bohužel poněkud rozpačitý. Vedle kvality literární látky nelze neocenit mnohé promyšlené detaily při zvukové přípravě, na druhou stranu se ovšem zdá, jako by si interpretka nebyla jistá, jak k románu přistoupit a stejně tak jako by si mistr zvuku nebyl jistý, jak přistoupit k interpretce. A ačkoli i tak stojí nahrávka za poslech, zůstává po výše zmíněných chybách pachuť a pocit, že kniha si zasloužila při audiálním zpracování lepší péči.