Kriminalista Týr se vrací ze Švédska do rodné země. Jeho prvním případem po návratu na Island je vyšetřování masakru obyvatel luxusní venkovské farmy. Přestože Týr představuje spolu s kolegyní Karólínou spíše pomocnou sílu hlavního policejního týmu, snaží se celé věci přijít na kloub sám. A to i za cenu, že se odkloní od směru pátrání, kterým ho vede jeho šéf Huldar. Na oficiální vyšetřovací verzi totiž Týrovi cosi nesedí, takže v ní za pomoci forenzní patoložky Iðunn začne hledat trhliny.
 
Není úniku otevírá zbrusu novou řadu detektivek bestsellerové spisovatelky Yrsy Sigurðardóttir, kterou mohou posluchači znát díky sérii Freyja & Huldar. Tu pro vydavatelství OneHotBook již několik let načítá herečka Klára Cibulková. A právě ji si jako interpretku detektivek s Týrem, Karólínou a Iðunn vybral nakladatelský dům Grada, když pod hlavičkou značky Metafora chystal zvukovou podobu Není úniku. Že se občas jeden hlas pojí s více řadami téhož autora sice není zcela neobvyklé (vzpomeňme například na Martina Stránského, který takto rovněž pro Gradu namlouvá detektivky Roberta Bryndzy, a to jak z edice s Kate Marshallovou, tak s Erikou Fosterovou), nestává se to ovšem příliš často, pokud se jedná o různé vydavatele. Přidáme-li k tomu fakt, že počet islandských jmen je poměrně omezený, takže se napříč sériemi občas opakují, aniž by šlo o tytéž postavy (například křestní jméno Huldar nosí jak Týrův šéf, tak hrdina výše uvedené autorčiny starší řady detektivek), vyjde nám, že mohou některým posluchačům příběhy obou řad začít trochu splývat.
 
Na druhou stranu je už po pár minutách poslechu vcelku jasné, proč padla volba právě na Kláru Cibulkovou. Byla to zkrátka, obdobně jako v případě již zmíněného Martina Stránského, sázka na jistotu, která nemohla nevyjít. Tato znojemská rodačka, která své divadelní působení dlouhé roky spojovala především s pražským Švandovým divadlem, se dostala pod kůži příběhům Yrsy Sigurðardóttir tak, že by pro jinou herečku nebylo snadné jít v jejích šlépějích. A zdaleka se nejedná jen o prokousání se pro Středoevropany takřka nesrozumitelnými islandskými názvy a jmény. Navzdory tomu, že jsou Yrsiny romány velmi drsné (snad ještě o chlup víc, než je i na průměrnou severskou krimi obvyklé), dokáže v nich Klára Cibulková (tentokrát pod režijním dohledem Heleny Rytířové) vedle tajemné a napínavé atmosféry excelentně vybudovat i sounáležitost posluchače s někdy trochu chladnými a odtažitě působícími postavami, nemluvě o soucitu a sympatiích k obětem a jejich okolí.
 
V případě Není úniku se jí to povedlo na jedničku, protože kromě linky vyšetřování nám autorka předkládá ještě kapitoly vyprávěné z pohledu jedné z obětí, kde se Cibulková cítí jako ryba ve vodě a velmi precizně modeluje všechny charaktery. Autorka zde začíná rozvíjet události několik dní před tragédií, a přestože již posluchač z paralelní policejní linie vyprávění ví, jak věci dopadly, neubírá to těmto kapitolám na čtivosti. Spolu s tím, jak se blížíme k momentu tragédie, atmosféra na statku houstne. V domě podivně mizejí věci a objevují se záhadné stopy a vzkazy. Strhující pasáže z doby těsně před činem působí na posluchače mnohem intenzivněji než samotné vyšetřování, kterému zpočátku trochu schází jiskra. Té se dočkáme až v poslední třetině, kdy se kromě odhalení pachatele dozvídáme i znepokojivé podrobnosti z Týrova osobního života. Audioknihu zdobí hudební doprovod, který vhodně ladí s mrazivou náladou příběhu. Nebýt místy trochu drnčivého, kovového zvuku nahrávky, na který si jde ovšem časem zvyknout, nebylo by zvukovému zpracování co vytknout.