Václav Voska
21. října 1918 se v Praze narodil přední český divadelní a rozhlasový herec Václav Voska, proslulý kultivovaným projevem, lyrickým hlasem a smyslem pro poezii. Po působení v Divadle na Vinohradech a Národním divadle, odkud musel v roce 1950 odejít z kádrových důvodů, se stal oporou tehdy vznikajících Městských divadel pražských. Zde ztvárnil celou řadu rolí, které se v několika případech dochovaly v televizních záznamech – to je případ titulní role v hořké komedii o osamělém muži, jenž si za zpronevěřené peníze najme herce, kteří mají představovat jeho neexistující rodinu Pan Hamilkar francouzského dramatika Yvese Jamiaqueho nebo hlavní role v neméně hořké komedii belgicko-francouzského prozaika a dramatika Féliciena Marceaua Vajíčko.
Patřil k nejlepším recitátorům i skvělým rozhlasovým hercům, věnoval se také četbě prózy. V rozhlasové podobě tragédie Maškaráda Michaila Jurjeviče Lermontova z roku 1954 ztvárnil knížete Zvjozdiče, lehkomyslného dandyho a prostopášníka, který svým koketním chováním vůči manželce hlavního hrdiny nechtěně vyvolá jeho žárlivost a tragický řetězec nedorozumění. V režii Miloslava Jareše hrají v dalších hlavních rolích Vladimír Šmeral, Jarmila Smejkalová a Vlasta Chramostová.
O rok dříve natočil režisér Josef Bezdíček jednu z několika rozhlasových adaptací Hamleta Williama Shakespeara s Václavem Voskou v titulní roli. Dále hrají Bedřich Karen jako Claudius, Marie Vášová jako Gertruda, Miloš Hlavica jako Horacio. Polonia ztvárnil Valtr Taub, jeho děti Laerta a Ofélii Soběslav Sejk a Věra Kubánková.
V roce 1980 natočil režisér Jiří Šrámek studiovou zvukovou verzi Bílé nemoci Karla Čapka, která původně vyšla u Supraphonu na třech LP deskách. Ve slavném protiválečném dramatu ztvárnil Voska maršála, doktora Galéna si zahrál Rudolf Hrušínský.
Jako recitátor se představil třeba na supraphonské LP desce Světlem oděná, na které recituje básně ze stejnojmenné sbírky, kterou básník Jaroslav Seifert napsal během okupace.
Nevyhýbal se ani starší poezii, v roce 1979 například zazněla z rozhlasových vln jeho civilně přesná interpretace slavné básně Havran Edgara Allana Poea v překladu Ivana Slavíka, v roce 1962 pak u Supraphonu vyšla kolekce melodramat na verše Jana Nerudy hudebního skladatele Otakara Zicha (mj. dědečka populárního zpěváka Karla Zicha). Na archivním kompletu Neruda: Výběr z díla slavného básníka, prozaika, kritika a novináře je k poslechu Romance o Černém jezeře, melodram op. 6.
V roce 2019 vyšel u Radioservisu komplet starších nahrávek sedmi Povídek z jedné a druhé kapsy Karla Čapka. V jedné z několika dramatizací vděčného textu Pád rodu Votických ztvárnil komisaře Mejzlíka, archiváře Divíška pak Antonín Zíb. V dramatizaci povídky Tajemství písma, v které novinář Rubner „vyzkouší“ schopnosti grafologa Jensena tak, že mu dá k nahlédnutí písmo své ženy, vytvořil postavu podvodného učence, manipulovatelného žurnalistu si zahrál Karel Höger.
Václav Voska zemřel náhle o prázdninách roku 1982 během odpočinku uprostřed zkoušek náročné role Salieriho v Shafferově Amadeovi ve věku pouhých třiašedesáti let.
Oldřich Navrátil
Třiasedmdesáté narozeniny slaví herec Oldřich Navrátil, třebíčský rodák, patriot a čestný občan, který patří k výrazným osobnostem filmu, televize i divadla. Absolvent brněnské JAMU začínal v experimentálních souborech, později působil v Divadle na provázku nebo Ypsilonce, známý je především rolí referenta Nádeníčka z komedie Jak svět přichází o básníky.
V roli knížete Přemysla hostoval v zájezdovém divadelním představení Čechova prozatímního divadla Dívčí válka, které se v roce 1999 přeneslo i na stejnojmenné album Supraphonu. V hlavních rolích nahrávky parodie českých pověstí z Divadla Jiřího Grossmanna dále hrají Mojmír Maděrič jako pěvec a básník Lumír, autor hry František Ringo Čech jako Ctirad, Iva Kubelková jako Šárka, Václav Upír Krejčí jako Bivoj a další.
V roce 2022 vydal textař, dramatik a překladatel Martin Johanna u Radioservisu svou komedii z vězeňského prostředí a politického zákulisí Jsem tu omylem, v níž Navrátil ztvárnil jednu z vedlejších rolí. V těch hlavních se představili Petr Čtvrtníček, Jiří Lábus, Dana Černá a Kryštof Hádek.
Zahrál si i v napínavém thrilleru z poválečného Německa podle skutečné události Jedlová samota, který podle stejnojmenného románu německé autorky Andrey Marie Schenkelové napsala dramaturgyně Studia Ypsilon Pavla Nohýnková. Dále hrají Jiří Dvořák, Lukáš Hlavica, Růžena Merunková, Andrea Elsnerováa další.
Zdena Salivarová
Dvaadevadesáté narozeniny by dnes oslavila nedávno zesnulá čerstvá držitelka Státní ceny za literaturu in memoriam Zdena Salivarová Škvorecká, spisovatelka, zpěvačka a překladatelka, která se po emigraci do Kanady stala klíčovou osobností českého kulturního exilu jako spoluzakladatelka největšího exilového nakladatelství ’68 Publishers, jež po dvě desetiletí vydávalo knihy československých zakázaných autorů.
Ve svých prózách většinou spojovala osobní zkušenost s kritikou totalitní moci. V roce 1968 debutovala povídkovým triptychem Pánská jízda, jakýmsi literárním komentářem a uměleckou polemikou s Kunderovými Směšnými láskami. Dvě z trojice povídek (La Strada a Pánská jízda) se staly podkladem pro pětidílnou rozhlasovou četbu na pokračování, kterou v roce 2016 natočil režisér Jakub Doubrava. Interpretace se ujala herečka plzeňského Divadla J. K. Tyla Andrea Mohylová.
Mladičká Jana, titulní hrdinka Salivarové nejslavnějšího románu Honzlová, je zpěvačkou v souboru písní a tanců, které právě z kádrových důvodů zakázali účast na uměleckém zájezdu do Finska. Sžíravá kritika poměrů v komunistickém Československu 50. let je především čtivým, vtipným a často i napínavým románem, který poskytl mimořádnou příležitost pro Denisu Barešovou. O nahrávce z produkce OneHotBook jsme podrobně psali v článku Koncert pro knihu a herečku.
Vojtěch Steklač
Osmdesátky by se dnes dožil plodný a oblíbený autor knížek pro děti, mládež i dospělé Vojtěch Steklač. Z jeho rozsáhlého díla čítajícího téměř stovku titulů jsou samozřejmě nejznámější bestsellerové romány a sbírky povídek zabývající se osudy holešovické party Boříka, Mirka, Aleše a Čendy a pohříchu – až na jednu níže uvedenou „neautorskou“ výjimku – veškeré dostupné audioknihy se pohybují v týchž vodách.
Jedním z interpretů eskapád Boříka a jeho kamarádů byl Josef Dvořák. V jeho živé interpretaci vyšla v roce 2013 audiokniha Boříkovy lapálie, která obsahuje hodinový výběr z první knihy, kterou Steklač holešovické čtveřici věnoval. Další dvě povídky jsou k dispozici na dvou titulech někdejšího vydavatelství Popron Music – Vánoční příběhy a povídky obsahují povídku Jak jsme slavili Vánoce, celkově sympatický titul Vyprávění a čtení k odpočinku a uzdravenípak povídku Jak měl Aleš narozeniny.
V roce 2006 natočil režisér Vladimír Gromov podle scénáře Jiřího Hromádka desetidílný dramatizovaný seriál Boříkovy lapálie s Lukášem Hlavicou jako vypravěčem a dětskými hlasy v jednotlivých rolích. K němu lze asi podotknout jen tolik, že ani v Rozhlase se nemůže povést všechno.
V roce 2023 vydal OneHotBook dvě audioknihy Bořík & spol. a Aleš & spol. v interpretaci Jana Zadražila. O první z nich jsme se rozepsali v recenzi Bořík žije!, v níž se také podrobněji zabýváme vznikem a pozadím celé série.
Avizovanou výjimkou jsou Paměti kata Mydláře, které v roce 2010 načetl Miroslav Táborský. Z rozsáhlého čtyřsvazkového cyklu Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze, který kulturní historik a spisovatel Josef Svátek vydal v roce 1886, Steklač vybral a převyprávěl nejzajímavější části pro zhruba dvouhodinový poslech.
