Oto Ševčík
23. října 1931 se v Karviné narodil Oto (někdy též Otto nebo Ota) Ševčík, český divadelní a rozhlasový režisér, herec a pedagog oboru operní režie na Janáčkově akademii múzických umění.
Po studiích režie na brněnské JAMU působil v řadě českých divadel, nejdéle v Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde byl také uměleckým šéfem činohry. Režíroval činohru, operu i muzikál a po roce 1989 vedl činohru brněnského Národního divadla i pražského Divadla pod Palmovkou.
V první polovině 90. let též vytvořil několik mimořádných inscenací ve studiovém divadle v Řeznické, například excelentně nadsazenou operetu Oskara Nedbala a Leo Steina Polská krev s Janem Hrušínským, Vlastou Žehrovou či Bobem Kleplem, činoherní verzi opery Carmen Georgese Bizeta s Barborou Hrzánovou v titulní roli nebo muzikál Hello, Dolly, který přinesl mimořádnou hereckou příležitost skvělé Jitce Sedláčkové.
Ve filmu vytvořil přes sedmdesát převážně vedlejších, často německých postav (sám byl německého původu), jistou známost i mezi mainstreamovými diváky mu přinesla role v pohádce Princezna ze mlejna Zdeňka Trošky. Jeho hlas se zachoval v drobné roli rozhlasové polodramatizace románu Franze Kafky Nezvěstný, kterou podle scénáře Jiřího Hubičky natočila v roce 1994 režisérka Markéta Jahodová s Miroslavem Donutilem jako vypravěčem a Markem Ebenem jako protagonistou Karlem Rossmannem.
Jako rozhlasový režisér působil od počátku 70. let především v plzeňském studiu Československého rozhlasu. V roce 1976 zde například natočil sociální komedii Květy Třebické o problémech rodičovství a přenášení zlozvyků z rodičů na děti nazvanou Jolanka. V roce 1990 režíroval zajímavou dokumentární rozhlasovou hru Jana Koláře Pražské impromptu pro pana Gustava M.věnovanou postavě pražského bonvivána, bankéře, theosofa a spisovatele Gustava Meyrinka. Do hlavních rolí obsadil Pavla Pavlovského, Moniku Švábovou, Pavla Kikinčuka nebo Jiřího Samka.
V roce 2001 natočil rozhlasovou adaptaci divadelní hry Mína z Barnhelmu neboli Vojácké štěstí, již napsal čtyřiatřicetiletý německý osvícenský autor Gotthold Ephraim Lessing jako svoji druhou významnější dramatickou práci. V komedii o čestném a laskavém majorovi, který byl neprávem propuštěn z armády, a o jeho milující nevěstě Míně si v hlavních rolích zahráli Vilma Cibulková, Jiří Štěpnička, Jana Boušková, Bronislav Poloczek či Václav Vydra.
O rok dříve vznikla jiná klasická komedie s Vilmou Cibulkovou v hlavní roli, a to Benátská vdovička Carla Goldoniho. Představitel italského klasicismu přivádí na scénu chytrou a půvabnou vdovu Rosauru, která se snaží úspěšně provdat sebe i svou sestru a využívá svého důvtipu a znalosti lidských povah a mužských slabostí. V rozhlasové inscenaci, která krom prvotřídní zábavy dokumentuje neuvěřitelnou Ševčíkovu schopnost aktualizovat starší tituly bez zásahu do jejich struktury a poetiky, dále hrají Vendula Křížová, Josef Somr, Jaroslav Kepka, Jan Hrušínský, Jiří Štěpnička, Pavel Soukup, Jan Šťastný a Viktor Preiss.
Václav Neckář
Dvaaosmdesátiny slaví zpěvák a herec Václav Neckář, představitel hlavní role v oscarovém snímku Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky a ve Zlatým medvědem vyznamenaných Skřiváncích na niti. Jeho pěvecká kariéra je spjata s po dvou letech působení zakázaným uskupením Golden Kids, které vytvořil spolu s Martou Kubišovou a Helenou Vondráčkovou, poté vystupoval s kapelou Bacily, kterou vedl jeho bratr Jan.
V roce 2011 natočil s all-star skupinou Umakart (Jaromír Švejdík, Jan P. Muchow, Jiří Hradil a Dušan a Tomáš Neuwerthovi) album Půlnoční, soundtrack k filmu režiséra Tomáše Luňáka Alois Nebel podle stejnojmenného komiksu Jaroslava Rudiše a Jaromíra Švejdíka.
V roce 1978 natočil pro Supraphon album pohádek Františka Nepila pod nepříliš originálním, ale výmluvným názvem Vašek vypravuje pohádky Františka Nepila. Jednotlivé převážně humorné a nadsázkou zdobené pohádky oblíbeného fejetonisty a spisovatele vznikly v režii Jiřího Šrámka, který je doplnil dramaturgicky vhodnými písněmi z Neckářovy tvorby.
U příležitosti svých kulatých narozenin před dvěma roky vydal pod názvem Všechny moje válkysvé vzpomínky, paměti a vlastní životopis v jednom. Ve zvukové verzi je v produkci Supraphonu přibližuje posluchačům skvělý Jakub Saic. O této nahrávce jsme podrobně referovali v recenzi nazvané Poslední z kanonické trojice.
