Michel Houellebecq
26. února 1956 se na ostrově Réunion narodil kontroverzní francouzský prozaik Michel Houellebecq. Na základě svých textů čelil mnoha obviněním z rasismu, xenofobie nebo podněcování nesnášenlivosti, přestože sám o sobě tvrdí, že je humanista, demokrat a zastánce myšlenky evropské federace.
Už svou prvotinou, krátkým románem Rozšíření bitevního pole z roku 1994, rozdělil francouzské a později i světové publikum na dva nesmiřitelné tábory obdivovatelů a odpůrců. Na toto strohé vyprávění v první osobě antihrdinou, který popisuje svůj naprosto banální život bez stopy ambice či smyslu, až se postupně utopí v depresi a beznaději, navázal skandálním románem Elementární částice. V pozadí vyprávění o dvou bratrech, kteří žijí ve světě peep show a masturbace, byla snaha demaskovat západní morálku jako pokryteckou.
Do blízké budoucnosti (kterou v roce vydání 2015 představoval rok 2022) se podíval v dalším skandálním románu Podvolení, v němž pomocí vyprávění misantropického profesora v existenciální krizi popisuje svět, v kterém se Francie postupně mění v islamistickou diktaturu. Román v roce 2015 vyšel česky knižně, ale i audioknižně – pro OneHotBook ho načetl Igor Bareš.
Zvukovou verzi má i Houellebecqův prozatím předposlední román Serotonin z roku 2019. Autor se v něm vrací k motivům v předchozích textů, především ke krizi existence, ztrátě smyslu a depresím. Audio verze románu vyšla opět zásluhou OneHotBook týž rok, a to v interpretaci Otakara Brouska ml.
Arnošt Lustig
26. února 2011 v Praze zemřel ve věku 84 let český spisovatel a publicista Arnošt Lustig, jeden z mála českých autorů, kteří si vydobyli světové renomé.
Těžištěm tvorby židovského autora, který prošel ghettem v Terezíně a koncentráky v Osvětimi a Buchenwaldu a který jen zázrakem přežil pochod smrti na samém sklonku války, byla tematika holokaustu. Sám tvrdil, že pohnutkou pro to, aby začal psát, byl prostý fakt, že mu lidé většinou nevěřili, když jim vyprávěl o svých válečných zážitcích.
Řada jeho textů byla adaptována pro film nebo televizní inscenaci a podle povídky Tma nemá stín, která vyšla v roce 1958 ve sbírce Démanty noci, vznikl jeden z nejlepších filmů české kinematografie vůbec, snímek Démanty noci režiséra Jana Němce. Své životní osudy, k nimž patří i členství v komunistické straně, postupné prozření a posrpnová emigrace, podrobně zmapoval v otevřeném dlouhém rozhovoru s mistrem interview Karlem Hvížďalou Tachles, Lustig, který v roce 2023 vydal Supraphon jako audioknihu, v níž vedle Hvížďaly uslyšíme Lustigovy odpovědi v podání Oldřicha Kaisera. Nestrukturované vzpomínky samotného Lustiga posbírané v rozhlasovém archivu přináší audiokniha Arnošt Lustig – Osudy, kterou v roce 2016 vydal Radioservis.
Několik Lustigových povídek se dočkalo rozhlasového zpracování, pozoruhodná je dramatizace Jaroslavy Strejčkové a Jiřího Horčičky strhující povídky Člověk velikosti poštovní známky z roku 1967 o vězni, který se dobrovolně vzdá prominentního postavení domácího učitele syna velitele koncentračního tábora, aby mohl nablízku posledním okamžikům života svých dřívějších svěřenců. V inscenaci, kterou režíroval Jiří Horčička, se v hlavní roli Henryka Bleye představil Josef Patočka, dále hrají Rudolf Hrušínský, Vítězslav Vejražka nebo Růžena Merunková.
V roce 2017 vznikla v Českém rozhlase nahrávka Lustigovy novely Nemilovaná, pro kterou se do duše židovské dívky Perly, která v Terezíně odmítne trpně čekat na transport do likvidačního tábora, fantastickým způsobem vžila herečka a zpěvačka Jitka Molavcová. A nakonec v roce 2018 načetl pro ediční řadu Audiotéky Mistři slova Lustigovu nejznámější novelu Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou ostravský herec Dušan Sitek.
