Milan Uhde
Osmdesáté deváté narozeniny dneska oslavuje spisovatel, dramatik a politik Milan Uhde. Někdejší historicky první předseda Poslanecké sněmovny, ministr kultury a během normalizace významný představitel opozičního hnutí kolem Charty 77 a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných se proslavil především jako autor libreta oblíbeného muzikálu Balada pro banditu, který vznikl v roce 1975 na motivy románu Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník.
Milovníkům mluveného slova je znám jako autor řady rozhlasových her. Z nich je asi nejvýznamnější „hra – rekviem“ Velice tiché ave z roku 1981, kterou z pochopitelných důvodů Rozhlas natočil až po sametové revoluci. V roce 1992 se inscenace zhostila režisérka Lída Engelová a dialog matky se synem mapující osudy v podstatě modelové rodiny na pozadí velkých dějin 20. století poskytl vynikající herecké příležitosti pro Danu Syslovou a Michala Pavlatu.
V roce 1966 natočil Jiří Horčička absurdní monodrama Výběrčí, portrét muže, jehož údajná touha po spravedlnosti je jen zástěrkou pro malost, sprostotu a vydírání plynoucí z potřeby vyrovnat se s vlastní dávnou vinou. Tuto roli ztvárnil výtečný Rudolf Hrušínský.
Nejnovější a zároveň v jistém smyslu i nejzábavnější nahrávkou je Uhdeho komedie Moc art aneb Všeho moc škodí, příběh milostného trojúhelníku mezi Franzem Hofdemelem, jeho ženou Magdou a Wolfgangem Amadeem Mozartem, který se odehrává v Brně. Inscenace Aleše Vrzáka z roku 2014 přináší výborné herecké výkony Martina Písaříka, Jana Vondráčka a Terezy Bebarové.
Pavel Brycz
Sedmapadesáté narozeniny dneska oslaví spisovatel, básník a publicista Pavel Brycz, autor více než třiceti knížek a nositel Státní ceny za literaturu pro rok 2004.
V roce 2020 natočil Témbr v rámci jediné audioknihy všech pět dílů jeho zábavné dobrodružné knížky pro děti Emil a upíři 1-5. Příběhy česnektariánů trávících prázdniny na hřbitově určené pro děti od 6 let načetl Kamil Halbich.
Vladimír Leraus
Před sto dvaceti lety se v Berouně narodil divadelní a filmový herec Vladimír Leraus, který se jakožto propagátor umělého jazyka esperanto a člen neformální skupiny Teatro kaj Radio Aktoroj (Divadelní a rozhlasoví herci) v letech 1932–1950 podílel na pravidelném vysílání Radiojournalu v tomto jazyce pod názvem Verda Stacio. Mezi další umělce, kteří do tohoto vysílání přispívali, patřili třeba Karel Höger, Jarmila Kurandová nebo básník Ivan Blatný, který esperantsky napsal několik básní.
Tohoto skvělého umělce, jehož jméno proniklo i do dodnes užívaného rozcvičkového jazykolamu divadelních herců „Roli krále Leaera hrál Vladimír Leraus“, si můžeme připomenout třeba jeho výraznou vedlejší rolí dvořana, domýšlivého a povýšeného intrikána, v rozhlasovém zpracování klasické komedie Aloise Jiráska Lucerna, kterou v roce 1951 natočil režisér Přemysl Pražský s Václavem Voskou, Felixem le Breux a Marií Burešovou v hlavních rolích.























