Poznámka: Obě dnes vzpomínané osobnosti pojí dlouholeté společné angažmá v Městských divadlech pražských. Zde na scéně Rokoko spolu vytvořili jeden z hereckých párů (tím druhým byl Ladislav Frej a Irena Kačírková) v inscenaci Mandarinkový pokoj Roberta Thomase. O tomto představení, které se dočkalo více než dvou set repríz, a také o tom, jak vzácným člověkem byl, jsem psal v nekrologu Aloise Švehlíka. M.T.
Alena Vránová
Devadesáté třetí narozeniny jsou pořádný důvod k oslavě. 30. července 1932 se v Praze narodila herečka Alena Vránová.
V příběhu obchodníka, který obětuje majetek pro své dvě dcery, aby se vinou jejich sobeckosti ocitl v zoufalství a opuštěnosti, si vedle Vránové v roli Anastazie zahráli hlavní role Martin Růžek a Růžena Merunková. Rozhlasovou adaptaci slavného románu Honoré de Balzaca Otec Goriot natočil v roce 1974 režisér Jiří Horčička.
Tentýž režisér se v roce 1967 ujal rozhlasové hry profesora Ivana Vyskočila Příhoda, v níž mistr absurdity a vyprávěného divadla uvádí na scénu náměstka Ottu Zábela, který je postupně vmanipulován do až kafkovské situace, která stále více nabývá na obludné grotesknosti. Vránová hrála dvojroli Zábelovy manželky Inky a hostinské Nelinky, dále uslyšíte Bohuše Záhorského, Vladimíra Brabce či Miloše Kopeckého.
Nejcennějším počinem, který bude už navždy zapsán do kroniky českého mluveného slova zlatým a pořádně velkým písmem, je její interpretace Vlastního životopisu královny detektivního žánru Agathy Christie. Tehdy devadesátiletá herečka natočila tuto téměř třicetihodinovou audioknihu v nelehkých podmínkách covidových restrikcí i pochopitelného strachu o vlastní zdraví, přesto s pomocí režiséra Michala Bureše předvedla strhující výkon a audiokniha po právu sebrala několik nominací a ocenění v Audioknize roku.
V současné době OneHotBook připravuje k vydání audioknihu Anity Loosové o tom, že nejlepšími přáteli jsou pro holku diamanty a že Pánové mají radši blondýnky. Troufáme si dopředu odhadnout, že i v případě této legendární humoristické knihy půjde o další mimořádný posluchačský zážitek.
Alois Švehlík
Herec s charismatickým hlasem a noblesním projevem Alois Švehlík by dnes oslavil šestaosmdesáté narozeniny. Patřil k výrazným osobnostem českého divadla, filmu i dabingu, třebaže popularitu si získal až v pozdějším věku. Jeho hluboký, kultivovaný přednes z něj činí také vyhledávaného interpreta audioknih a rozhlasových her.
Málokdo asi dnes tuší, že i Alois Švehlík byl jedním z těch, kteří se v rozhlasovém studiu stali Sherlockem Holmesem – konkrétně v roce 1992, kdy režisér Igor Froněk natočil podle scénáře Jaroslavy Strejčkové adaptaci Doyleových povídek Doktor Watson vzpomíná a Vzpomínka na prázdný dům. Watsonem se protentokrát stane Ilja Prachař.
V roce 1994 natočila režisérka Mária Křepelková pohádkovou hru na motivy řeckých bájí Théseus z pera Aleny Riegerové. Vedle Petra Svobody v titulní roli a Alfréda Strejčka jako vypravěče si zde Švehlík střihl roli boha vína a veselí Dionýsa.
V roce 1993 ztvárnil spolu s Tomášem Töpferem dvojici podvodníčků v seriálové dramatizaci povídek O. Henryho Podfukářská série. Sedm humorných povídek zdobí krom hereckých výkonů a důvtipný13802ch zápletek i pečlivá režie Karla Weinlicha.
