Jan Šťastný
Šedesáté narozeniny dnes slaví herec Jan Šťastný. Po absolutoriu na DAMU se na čtyři roky stal členem činohry Národního divadla, od roku 1992 dosud je v angažmá v Divadle na Vinohradech, kde ho v současné době můžeme vidět zejména jako profesora Higginse v Deákově inscenaci klasické komedie Pygmalion George Bernarda Shawa.
Krom řady divadelních se uplatnil ve filmu, televizi i v dabingu a jeho hlasem též mluví pětašedesát audioknižních titulů. Najdeme mezi nimi zajímavé rozhlasové hry, například v roce 2001 ztvárnil titulní roli v rozhlasové adaptaci Shakespearova dramatu Hamlet, kterou natočila režisérka Markéta Jahodová ve vlastní úpravě. V mimořádně kvalitním obsazení zaujmou Boris Rösner jako král Claudius, Simona Stašová jako Hamletova matka královna Gertruda nebo třeba Martin Zahálka a David Novotný jako nerozlučná dvojice Rosencrantz a Guildenstern.
V roce 1995 ho režisér Jiří Horčička obsadil do role Athose v dramatizaci románu Alexandra Dumase Tři mušketýři od Jana a Jaroslavy Strejčkových. Dále se představují Viktor Preiss jako Alexandre Dumas, Ivan Řezáč coby d’Artagnan, Pavel Rímský jako Porthos a Svatopluk Skopal jako Aramis. Ludvíka XIII. ztvárnil František Němec, jeho manželku Hana Maciuchová a velitele mušketýrů pana de Tréville Radoslav Brzobohatý.
Od roku 2019 načetl sedm románů z detektivní série Helen Fieldsové s inspektorem Lucem Callanachem. V tom posledním, který pod názvem Dokonalá lítost vyšel v roce 2023, ochromily Edinburgh vražedné bombové útoky, jejichž oběti se počítají v desítkách…
V roce 2024 převzal po Františkovi Kreuzmannovi novou sérii francouzského bestsellerového detektivkáře Bernarda Miniera (který se proslavil zejména řadou napínavých detektivek s kriminalistou Martinem Servazem). Druhý případ španělské policistky Lucie Guerrerové se jmenuje Nenávist a pátrat se bude po vrahovi pracujících žen i po vrahovi miliardářů…
V roce 2023 načetl jeden z románů Agathy Christie bez „velkého detektiva“ Cyankáli v šampaňském, v kterém královna zločinu rozpracovala motiv z povídky Žlutý kosatec původně s Herculem Poirotem. Zde ho nahradil plukovník Rose, který se objevuje i v několika dalších knihách, například v romantizující detektivce Muž v hnědém obleku, kterou o rok dříve Štastný načetl spolu s Jitkou Moučkovou a Zbyškem Horákem.
V letech 2006–2007 načetl spolu s Vilmou Cibulkovou deset zhruba hodinových zvukových verzí příběhů z řecké mytologie, jak je převyprávěl oblíbený autor Eduard Petiška ve svých Starých řeckých bájích a pověstech. Poslední dva díly obsahují převyprávění Odyssey, v předchozích najdeme známé příběhy o zlatém rounu, Ikarovi či Ariadnině niti, i ty méně známé, jako například o Psýché a Afroditě, v níž si smrtelná dívka musí zasloužit jak lásku boha Érota, tak vlastní nesmrtelnost.
Ladislav Smoljak
Dnes by se dožil 94 let herec, scenárista, dramatik a filmový a divadelní režisér Ladislav Smoljak. Jeho působení je spjato především s Divadlem Járy Cimrmana, které spoluzakládal a které je i patnáct let po jeho úmrtí beznadějně vyprodané. Pro všechny, na které se nedostane lístek, je však k dispozici velké množství zvukových záznamů ať už jednotlivě nebo v kompletu Divadlo Járy Cimrmana – Všech 15 her a texty, na které se nedostalo.
Do her, které psal spolu se Zdeňkem Svěrákem, vnášel sarkastický humor založený na historickém paradoxu, který později ještě rozvinul ve svém poloprofesionálním divadelním Studiu Láďa ve hrách jako Hymna nebo Fantom Realistického divadla Zdeňka Nejedlého.
Ödön von Horváth
Dnešního dne v roce 1901 se v chorvatské Rijece narodil jeden z nejvýznamnějších německých dramatiků své doby, Ödön von Horváth. Zpočátku vycházel z vídeňského lidového divadla a navazoval na komedie Johanna Nestroye – v tomto duchu je vystavěna komedie Povídky z vídeňského lesa, kterou v roce 1970 zpracoval Karel Gissübel jako rozhlasovou úpravu představení Divadla pod Palmovkou, které zde režíroval Václav Lohniský.
Postupně se z von Horvátha stal originální a sociálně kritický autor her jako Víra, naděje, láska (rozhlasově zpracované v roce 1974 podle plzeňské inscenace geniálního režiséra Oty Ševčíka) nebo originální nástavby klasického Beaumarchaisova námětu Figarův rozvod, jejíž rozhlasová podoba je k dispozici i jako audiokniha ke stažení.
Von Horváth byl nucen uprchnout před nacistickým režimem – zakotvil v Paříži, kde v roce 1938 tragicky zahynul, když na něj během silné bouře spadla ulomená část stromu.
