Spisovatel, překladatel a redaktor Miloš Urban vzbudil rozruch už Poslední tečkou za Rukopisy, kterou v roce 1998 publikoval pod pseudonymem Josef Urban (ve druhém vydání o sedm let později už pod skutečným jménem). Ostatně časopis A2 knihu zařadil do českého literárního kánonu po roce 1989. Za knihu Hastrman pak v klání Magnesia Litera 2021 obdržel ocenění za prózu roku. Jeho příběhy vyšly v množství překladů do evropských jazyků a dočkaly se filmových adaptací a televizních zpracování. Ale co je pro nás podstatné: Byly už od počátku milénia hojně slyšet.
Mrtvý holky a kratší prózy
Tak například Urbanova povídka Občina se postupem času stala prakticky evergreenem. Poprvé zazněla v Českém rozhlase Plzeň roku 2002, a to v autorském podání pod režijním vedením Miroslava Buriánka. Příběh muže, jehož procházka se psem se v podvečer o svatodušní neděli promění v mysteriózní drama zahrnující rituální násilí, se pak objevil v únoru 2024 v rámci cyklu Hororové povídky ve vysílání stanice Vltava, tentokrát ale v interpretaci Michala Štěrby a režii Jakuba Doubravy. Tato nahrávka je trvale dostupná k poslechu. Stejně jako Smrtečka, pojednávající o jednom dramatickém rande uprostřed přírody, kterou v květnu roku 2024 v režii Tomáše Soldána načetl v rámci téhož cyklu Lukáš Červenka.
Na vlnách Českého rozhlasu postupně zazněly i další povídky z knižního souboru Mrtvý holky, který Urban vydal v roce 2007 – konkrétně jsme mohli slyšet povídky Vlasy, Záznam rozhovoru se ženou středního věku, Faun a To strašný kouzlo podzimu. Poslední jmenovaný příběh byl ovšem Vítem Venclem podle stejnojmenné povídky zpracován jako dramatizace. Za tuto hru v režii Natálie Deákové získal rozhlas první cenu na mezinárodním festivalu rozhlasové tvorby Grand Prix Nova v Bukurešti.
V roce 2016 se první Urbanova krátká próza objevuje mimo produkci rozhlasu – a to především díky audioknižnímu vydavatelství OneHotBook, které natočilo zvukovou podobu antologie Praha NOIR. K posluchačům se tak dostaly příběhy čtrnácti spisovatelů včetně Petra Šabacha, Kateřiny Tučkové, Petry Soukupové nebo Petra Stančíka, a to v interpretaci čtrnácti různých herců. Na zvukovém vydání editorského počinu Pavla Mandyse se režijně podíleli Petr Gojda, Michal Bureš a Hynek Pekárek. Povídku Miloše Urbana s názvem Mizení na mostě si můžeme poslechnout v herecky silném podání Hynka Čermáka. Urban zde stejně jako ostatní navázal na bohatou tradici kriminálních a tajemných příběhů s pražskými náměty, přičemž se zaměřil na lokalitu Karlova mostu.
Vlna povídkových antologií
Roku 2019 se začíná etapa zvukových plodů spolupráce mezi Milošem Urbanem a nakladatelstvím Listen. Tehdy začaly tematické povídkové soubory Listenu vycházet audioknižně, počínaje Rodinnými povídkami, které přinesly milovníkům mluveného slova Urbanův příběh Prut v interpretaci Saši Rašilova. Následující soubor Žít jako single vysílal naproti tomu rozhlas coby sedmidílnou četbu na pokračování v cyklu Četba s hvězdičkou, a to včetně Urbanovy povídky S. Sin. Sing. Single v podání Kláry Oltové, následně kompletní nahrávku vydal v dubnu 2020 Radioservis. Od svazku Zamilované povídky, kde autorův text Z tábora četla Jitka Ježková, už vycházejí antologie Listenu zvukem pod značkou Témbr.
V následujících letech jsme mohli – a stále můžeme – slyšet Urbanovy prózy v rámci audioknižně vydaných svazků Rodiny a rodinky z roku 2023, kde Libor Hruška čte povídku Belmondo, nebo Tomu říkám překvapení z následujícího roku, v němž příběh Prezervace interpretuje Jitka Ježková. Prózu Host u tabule z roku 2012 sice Listen publikoval, nicméně audioknižně nevyšla. Odvysílal ji až v roce 2023 regionální rozhlasová stanice České Budějovice. Podobně vděčíme rozhlasu i za stále dostupnou zvukovou podobu thrillerového příběhu Pod přilbou, který pod režijním vedením zkušeného Aleše Vrzáka v roce 2022 načetl pro web MujRozhlas.cz Petr Lněnička.
A konečně příběh Hladový host se objevil v kompletu třiceti tematicky rozmanitých povídek, které v průběhu let vycházely v magazínu Reportér. Soubor nese ne právě nápaditý název Povídky současných českých autorů a zvukem vyšel v interpretaci Terezy Dočkalové a Matouše Rumla díky iniciativě vydavatelství Audiotéka v roce 2020.
Urban dramatický
Zajímavým projektem bylo Československé jaro 2005, které Český rozhlas Vltava připravil společně s Divadlem Na zábradlí. Tehdy, jen tři dny po své divadelní premiéře, byla odvysílána inscenace Urbanovy nové české hry Nože a růže. Rozhlasovou úpravu onehdy režírovali David Czesany s Markétou Jahodovou. Dodnes jsou pro posluchače dostupné Minutové hry, pod jejichž realizací byla podepsána dramaturgyně Kateřina Rathouská.V režii Natálie Deákové jich bylo mezi lety 2012 a 2013 z pera Miloše Urbana odvysíláno devět: Nové, Úterý, V přírodě, Na houbách, Srdce na dlani, V baru, Doma, V nakladatelství a Špeky.
Čekání na důležitou audioknihu
O desetidílnou četbu z dramaturgicky zkráceného díla Sedmikostelí se v režii Vlada Ruska postarali Jiří Schwarz a Jan Novotný už v roce 2001. O dva roky později pak zazněla v rozhlase ukázka z románu Stín katedrály v režii Michala Bureše v rámci produkce ČRo Olomouc. Román Santiniho jazyk se první četby na pokračování dočkal až po osmnácti letech od knižního vydání, a to v roce 2023 na stanici Vltava v režii Petra Mančala v uchu lahodící interpretaci Aleše Procházky.
Nejstarší samostatná audiokniha Miloše Urbana nicméně vyšla už v září 2006 zásluhou vydavatelství Tympanum. Pole a palisáda je tři a půl hodiny dlouhá nezkrácená četba v režii Jaroslava Kodeše. Interpretace se svým charakteristickým způsobem zhostil Josef Somr. Příběh, který byl českým příspěvkem do mezinárodního projektu Mýty, iniciovaného britským nakladatelstvím Canongate, vypráví o Libuši a Přemyslovi, vykresluje svět plný víry v sílu přírody a v její božské zosobnění, i bytostně český mýtus o rozdílech mezi mužem a ženou.
Do odvážného projektu se pustilo vydavatelství Durman, které ve spolupráci s labelem Indies Scope rozjelo novou řadu audioknih. V rámci ní namísto profesionálních herců načítali svá díla sami autoři. Jako první se tak v roce 2012 českým posluchačům představil právě Miloš Urban se svým románem Lord Mord. Ve srovnání s Procházkovou nebo Čermákovou interpretací působí Urban velice plaše až zakřiknutě. Dvanáctihodinová nahrávka autorské četby splnila svého času svůj účel a dostala prózu k širšímu publiku – z dnešního hlediska by však výsledný produkt v konkurenci neuspěl.
Následující Urbanova kniha Praga Piccola vyšla zvukem v téže koprodukci v říjnu 2013, a to za použití původních dobových nahrávek, ukázek a hudebních citací. Autor se v díle totiž soustředí na zlatá dvacátá a třicátá léta minulého století, zvláště pak na příběh továrnické rodiny z Libně. V režii Dimitrije Dudíka ji četl tentokrát opět profesionál, Martin Myšička, zatímco autor si vzal na starost pouze úvodní slovo a závěr.
Hříbky, hastrmani a nakonec ceny
Román Boletus arcanus patří mezi ty, které se k posluchačům nikdy nedostaly v nekrácené podobě. Coby desetidílnou četbu na pokračování vysílal prózu v režii Tomáše Jirmana a interpretaci Davida Viktory ostravský rozhlas v roce 2015. Tato variace na Čapkovu Věc Makropulos vypráví o téměř neznámé houbě, která konzumentovi vrací mládí a dodává krásu i erotické charisma, nicméně vytváří mučivou závislost. Nahrávku po čtyřech letech od prvního vysílání vydal Radioservis jako jeden ze svých audioknižních titulů, možná motivován zájmem o autorovo dílo, který oživila filmová adaptace jeho románu Hastrman.
Ten se ostatně půl roku po premiéře Havelkova filmového snímku po sedmnácti letech své existence konečně dočkal nekráceného audioknižního vydání. Pod režijním vedením Alexandry Bauerové Hastrmana načetl Jan Kolařík pro vydavatelství Tympanum. Kolaříkův mužný hlas dal ambivalentnímu baronu Salmonovi potřebné charisma. Citlivě prokresloval atmosféru v prostředí křesťanské vesnice, která se ne tak docela zbavila pohanských zvyků. A nebyl na překážku ani ve druhé části knihy, která se posouvá o dvě stě let vpřed a nabývá na špionážním rázu. Snad jen celkové tempo interpretace by bývalo mohlo být o čtvrtinu rychlejší. Stopáž této audioknihy tak v Kolaříkově podání tvoří více než čtrnáct hodin, zatímco jeho podání další Urbanovy, jen o málo úspornější, prózy Továrna na maso je téměř o čtyři hodiny kratší.
V roce 2022, tedy čtyři roky po Hastrmanovi, vydalo s Janem Kolaříkem Továrnu na maso taktéž Tympanum. Vyprávění o jatkách v pražských Holešovicích, pražské periferii, kabaretu i kriminálce režíroval Jiří Pochvalovský. Z celkového znění nahrávky je znát, že Tympanum plně zužitkovalo zkušenosti předchozích let a dalo audioknize péči i sebejistý ráz. Tento vývoj zjevně správným směrem se pak odrazil i při přípravě nejnovějšího audioknižního vydání Urbanova díla, a to zvukové podoby románu Dr. Alz. Zde Tympanum vsadilo na zkušenou interpretaci dvojice Jan Vlasák a Vasil Fridrich, přičemž první z nich je ve vyprávění dominantní.
Necelých osm hodin trvající nahrávka z roku 2024 totiž zprostředkovává vyprávění bývalého nakladatelského redaktora, který vnímá své světlejší i temné chvilky, cvičí si mozek, aby oddálil neodvratný konec, a především sepisuje své vzpomínky, než ho pohltí nemoc. Jan Vlasák si v následujícím roce odnesl nejen Zvláštní cenu Asociace vydavatelů audioknih za celoživotní přínos mluvenému slovu, ale i cenu pro nejlepšího interpreta právě za četbu tohoto Urbanova románu v režii Jitky Škápíkové.
Závěry a náměty
Že se první audioknižní vydání některé Urbanovy prózy dočkalo ocenění až s dvanáctiletým zpožděním oproti prózám Jaroslava Rudiše a desetiletým oproti Petru Stančíkovi, je dáno především tím, že se mu věnovali sice velmi zkušení a v mnohém progresivní režiséři jako Michal Bureš, Markéta Jahodová, Petr Mančal, Dimitrij Dudík a další, nicméně po velmi dlouhou dobu především v rámci Českého rozhlasu nebo menších produkcí.
Stalo se tak, že z celkového nemalého množství nahrávek, jsou dnes posluchačům k dispozici vlastně pouze čtyři romány, jeden navíc pouze v kráceném vydání. Překvapivě dominantní jsou v Urbanově případě stále dostupné nahrávky krátkých děl, jednak díky rozhlasové sérii Hororové povídky i projektu Minutové hry, jednak díky povídkovým antologiím, kde je zastoupen. Díky tomu si ale jeho díla můžeme poslechnout ve značně pestré škále hereckých interpretací. Z posluchačského hlediska by pak mohlo být zajímavým počinem kompletní vydání zvukových nahrávek povídek ze sbírky Mrtvý holky, doplněné o dosud nenačtené příběhy.
