Jméno Františka Kriegla je všeobecně známé především jako jméno jediného československého představitele, který v srpnu 1968 v Moskvě odmítl podepsat onen potupný protokol stvrzující výsledky nátlakového jednání se sovětským politbyrem, mezi jehož závěry patřily politické a společenské změny navracející Československo před obrodný proces. A také jako jméno jednoho z mála řadových poslanců, kteří odmítli hlasovat pro smlouvu se Sovětským svazem o dočasném pobytu sovětských vojsk.

Jako u každé postavy, která tak či onak „žije“ v obecném povědomí, je zjednodušující pohled obvyklý, přesto právě u Kriegla by byla škoda neseznámit se s jeho barvitým životem a v lecčems paradoxním názorovým vývojem co nejpodrobněji. Už jen linka Krieglových základních biografických údajů je stejnou měrou impozantní jako příznačná: Haličský Žid, který vystudoval medicínu. Jako vojenský lékař se účastnil španělské občanské války i války čínsko-japonské. Měl lví podíl na komunistickém převratu v roce 1948, dokonce jako jeden z tvůrců Lidových milicí, paramilitární složky komunistické strany. Postupně se stal opatrným reformním komunistou (ale tvrdě odmítal snahy o politickou pluralitu, o níž se snažili Klub angažovaných nestraníků, K237 nebo sociální demokraté). A nakonec v deziluzi a paradoxně zároveň bez výraznější změny svého přesvědčení skončil jako ze strany vyloučený závodní lékař a signatář Charty 77 šikanovaný tajnou policií.

Není to poprvé, co se Martin Groman věnuje portrétování osobnosti spjaté s československým komunistickým hnutím a následným tragickým pokusem o jeho praktickou realizaci. Už v roce 2015 vyšla nákladem Ústavu pro studium totalitních režimů zajímavá studie Stanislav Budín – komunista bez legitimace, v níž autor mapuje životní osudy někdejšího šéfredaktora magazínu Reportér, pozdějšího chartisty a také celoživotního přesvědčeného komunisty, který byl však z komunistické strany vyloučen už v roce 1936. Tato stručná kniha sice vyšla bez většího ohlasu u odborné i laické veřejnosti, přesto už zde můžeme pozorovat, jak uvážlivě a poctivě Groman pracuje s prameny, jak pronikavě dokáže hledat souvislosti a dodávat popisovaným událostem a především myšlenkám a názorům objektu svého zájmu důležitý kontext. A také už zde osvědčuje mimořádné stylistické schopnosti, protože již tato studie je napsána čtenářsky vstřícně.
 
Na řadu let připravované knize o Krieglovi je znát, že se Groman snažil o maximální využití všech dostupných pramenů (prozkoumával tak archivy nejen u nás, ale i na Ukrajině či v Rusku) a rozhovorů, které vedl s pamětníky. Zároveň je kniha napsána sice s určitým pochopením pro svého protagonistu, ale férově a bez konečného soudu. Kreigel vyznívá jako muž čestný, inteligentní a konzistentní, ale i jako člověk povýtce naivní. A rozhodně jako muž, který svou kostrbatou osobní historii završil skutky, které – pokud rovnou nehraničí s hrdinstvím – byly nevídaně odvážné.

Vydavatelství Tympanum, jenž ve spolupráci s „papírovým“ nakladatelem Pasekou přichystalo silný zážitek i pro ty z nás, kteří raději čteme ušima, vsadilo na uměřený projev rozhlasového a audioknižního matadora, moderátora Tomáše Černého. Jeho hlas i dikce nejsou nepodobné přednesu samotného autora, jak je veřejnosti znám nejen ze svého podcastu, ale též z předmluvy přímo v této nahrávce. Černý se zhostil textu s potřebným odstupem tak, aby dobře plynul, ale zároveň aby posluchač bez problému dokázal rozeznat autorský výklad od přímých citací. Nahrávka vznikla ve studiu Soundguru, což je zcela postačující informace o její bezvadné technické kvalitě, pod dohledem technického redaktora Jaroslava Jandy a odpovědného redaktora Vojtěcha Machálka, který stojí za úpravami textu, jimiž tvůrci vycházejí vstříc audiozpracování.

Nejen ve svém žánru dějepisné publicistiky jde o skvělý počin od všech zúčastněných, samotného Kriegla nevyjímaje.