Petr Eidler se narodil na konci padesátých let, pod svým civilním jménem Petr Balajka vydává nežánrovou prózu a coby bohemista i odborné studie. Také nepřekvapí zjištění, že Balajka od roku 2011 řídí měsíčník Obecní noviny, který interně vydává Židovská obec. Pro účel detektivních románů si však zvolil pseudonym Petr Eidler, pod nímž píše od roku 1990 a od roku 2015 tvoří knižní sérii s detektivem, jehož jméno se možná nikdy nedozvíme. Eidler nejspíš nestál o to stvořit ikonu, naopak přiblížit vyšetřovatele čtenáři a co nejvíce ho polidštit. Jeho detektiv tak navazuje na českou tradici postav, jaké známe z románů Josefa Škvoreckého, Jana Zábrany nebo třeba Karla Čapka. Tím spíš, že vyšetřování není pouze na něm, jeho partnerka Kateřina je mluvčí oddělení pražské mordparty a náš detektiv se koneckonců dobře zná i s jejím velitelem.

K případu, který Eidler publikoval pod názvem Na šábes se nevraždí  se ale naše soukromé očko dostává během rekreačního pobytu u rybníku pod Prachovskými skalami. Tam se totiž setká se skupinou klientů z pražského domova Halochemu – tedy domova pro přeživší holokaustu. Halochem je vybudovaný a spravovaný Židovskou obcí v Praze a má zřejmě svůj reálný předobraz v Domově sociální péče Hagibor nacházejícím se stejně jako knižní Halochem na pražských Vinohradech. Hrdina se na dovolené seznámí také s rebecin Bergerovou, která ho o několik týdnů později zavolá, jestli by jí nepomohl. V domově totiž zemřela klientka a její smrt je i přes posudky lékařů jak jinak než podezřelá a možná, že ani není poslední. Vedení ústavu si nepřeje vyvolat paniku, a tak se rozhodne povolat soukromého detektiva, aby celou záležitost co možná nejdiskrétněji prošetřil.

Jak už bylo naznačeno, kniha mnohými prvky připomíná tradici českých detektivek z minulého století. Tradici detektivek laskavých, svým způsobem přátelských, kterým nechybí napětí, ale ani situační či konverzační humor. Ne nadarmo Eidler zapojuje do hry také komickou postavu detektivova příležitostného pomocníka pana Lály, který se moc rád za někoho vydává. Nejspíš tedy není náhoda, že vydavatelství Tympanum, které román připravilo k audioknižnímu vydání sáhlo při volbě interpreta po Martinu Preissovi, který před časem načetl pro Český rozhlas v rámci četby na pokračování Škvoreckého a Zábranovu Vraždu pro štěstí se soukromým očkem panem Pivoňkou (v roce 2022 vydal Radioservis).
 
Každopádně tento druh detektivky, který zdatně ovládá, autor kombinuje se stále atraktivní židovskou tematikou, respektive tematikou návratů do historie. Na rozdíl od společenské prózy nebo románové produkce s prvky thrilleru se nesoustředí primárně na tematiku holokaustu, ale spíše na to, co bylo po něm nebo v téže době. Hlavní těžiště vyprávění ale tkví v tom, co se děje teď a jací jsou lidé, kteří si to všechno pamatují. Daří se mu tak příjemně balancovat na hraně, brát do hry mnohé stereotypy a většinu z nich velmi elegantně a leckdy humorně vyvracet (což se ostatně týká role šábesu při odhadování času úmrtí oběti násilného činu).

Podobně pak pracovalo i studio Soundguru při nahrávání hudby pro celou audioknihu. Na jedné straně je příběh uveden znělkou ryze kriminalistického charakteru, odkazující na osmdesátá až devadesátá léta, tou se však významně mihne folklorní motiv klezmerového klarinetu. Na straně druhé pak stojí krátké melodické předěly, které nepůsobí jednoznačně folklórně, jelikož příběh je to de facto velice moderní, ale atmosféra i kulturní rozměr je v těch tónech obsažen bohatě. Tentýž skladatel se mimochodem podílel i na následujícím počinu Petra Eidlera, tedy na audioknižním vydání další detektivky ze série, tentokrát s názvem Nahá s Davidovou hvězdou (taktéž Tympanum 2023).

Závěrem lze říci, že Martin Preiss pod režijním vedením Vratislava Hubičky odvedl pro Tympanum velice citlivou práci, díky níž kombinace tematicky atraktivní, vynalézavé a vypravěčsky zdatné Eidlerovy detektivky a Preissovy interpretace působí v současné audioknižní produkci s kriminální tematikou jako učiněný balzám na nervy.