Kniha je psána velice čtivým jazykem. Felton dokáže všechny události zprostředkovat tak, jako byste u nich byli. V tomto ohledu nelze autorovi upřít velký spisovatelský talent, který byste možná u knihy tohoto typu nečekali, je ale pravdou, že se v poslední době s kvalitně napsanými hereckými autobiografiemi setkáváme čím dál častěji (Matthew Perry, Alan Rickman atd.). Felton má velký dar potenciální recipienty zaujmout, ať už barvitě vykreslenými příběhy, zamyšlením nad svým vlastním životem anebo užitím nevšedních, ale trefných přirovnání („boule velikosti Zlatonky“).

Tom Felton ale v knize nechce „recyklovat“ svou potterovskou slávu. Zamýšlí se zde nad povoláním herce, přičemž ukazuje i ty neradostné okamžiky svobodného povolání. V poslední části knihy autor velice otevřeně mluví o období, kdy mu nebylo fyzicky i duševně nejlépe. Popisuje čas strávený v léčebnách či na terapiích všeho druhu a „popichuje“ recipienty k tomu, aby o svých problémech otevřeně mluvili a přiznali si je. Jen tak se mohou dostat z bludného kruhu a „vyléčit se“. 

Autobiografii S kouzelnickou hůlkou u nás v roce 2022 vydal Práh v překladu Daniely Reischlové a necelý rok poté přišel stejný vydavatel i s audioknižní verzí. Režisér Martin Janoch pro načtení oslovil velice zkušeného dabéra Radka Škvora, který Toma Feltona daboval v sérii o Harrym Potterovi. Necelých osm minut dlouhou předmluvu načetla Anežka Pohorská – dabérka Emmy Watsonové, přičemž představitelka Hermiony předmluvu ke knize skutečně napsala. Oslovit dabéry těchto herců-autorů je na jedné straně pochopitelné – znají herce a jejich tvorbu a recipienti si k hlasům snadno přiřadí obličej. Zároveň se však ale jedná také o odvážné rozhodnutí, protože dabing je zcela jiná disciplína a dabér se ne vždy dokáže „přizpůsobit“ jemným nuancím nejtěžšího typu herectví – herectví rozhlasovému/audioknižnímu. Tady měl ale Martin Janoch opravdu šťastnou ruku, a to zejména v Radku Škvorovi.
 
Audiokniha S kouzelnickou hůlkou byla pro Radka Škvora vůbec první zkušenost s načítáním audioknih, ale není to vůbec poznat. Interpret k nové práci přistoupil s takovou mírou profesionality a hlubokým pochopením textu, že by se jím mohli inspirovat i zkušenější audioknižní narátoři. Škvor projev a tempo řeči smysluplně přizpůsobuje. V místech, kde Felton popisuje kulišárny na place, je jeho projev rošťácký a nepostrádá i určitou míru „namachrovanosti“, která je typická pro filmového Draca. V částech pojednávajících o přátelství s Emmou Watsonovou je Škvor umírněnější a zároveň jeho hlas překypuje skoro až bratrskou láskou. Skutečného narátorského mistrovství však interpret dosahuje v poslední části audioknihy, ve které se autor vyznává ze svých problémů. Zde Škvor podává natolik sugestivní výkon, že máte pocit, že se jedná o jeho vlastní zpověď. Projev osciluje mezi vztekem Toma Feltona na jeho blízké, kteří ho v podstatě donutili zahájit léčení, lítostí, se kterou si nyní autor uvědomuje své dřívější chování, a vděkem za to, že ho jeho blízcí nenechali zničit si život.

Vzhledem k povaze textu si interpret mohl dovolit i určitou míru subjektivizace a stylizace, nikdy však na úkor uvěřitelnosti popisovaného! Právě naopak. Přestože se velice zřídka v jeho projevu objeví tzv. šuml (to ale měla vychytat režie), lze Radka Škvora označit za narátorský objev roku. Tohle se vydavatelství Práh a režiséru Martinu Janochovi opravdu povedlo.