V té době čtyřiačtyřicetiletý Jiří Matyskiewicz píšící pod pseudonymem Shigor Birdman se na rozvoji žánru podílel už v roce 2005 nepříliš úspěšnou intergalaktickou střílečkou Mise, která musela selhat a pokračoval o čtyři roky později, kdy v nakladatelství Epocha vyšla výtečná postapokalyptická Kronika konce světa. Tento ostravský překladatel a herní vývojář se nyní po dlouhé odmlce vrací na scénu s prvním dílem zamýšlené série Stará béčková legenda, která se hned na podzim dočká pokračovaní v románu Brutální béčkový masakr. Ruku v ruce s potěšujícím rozvojem trhu s audioknihami se také bezprostředně po papírovém vydání dostává úvodní příběh společným úsilím Audiotéky a vydavatele Mystery Press i k našim uším.

Kdesi uprostřed vesmíru je město Norport, které má ambici stát se výspou civilizace, především proto, že zakazuje a důsledně potírá jakýkoli náznak magie a nadpřirozena. Uprostřed tohoto města žije i Brian „Bý“ Edger, někdejší člen elitní policejní jednotky, nyní chudý soukromý detektiv, nikoli člověk, nýbrž „dlak“, který má jedinou ambici: v klidu nasávat a pokud možno moc nevystřízlivět. Jednoho dne potká v baru krásku vonící medem, v které však rozpozná nebezpečné stvoření známé jako vosí královna. Jenže když je dívka, z níž se vyklube švagrová jednoho z vládců místního podsvětí, cestou z baru unesena, musí Bý velmi rychle napnout všechny síly k objasnění případu, protože se v něm stal hlavním podezřelým. Pokud by se čtenáři zdálo, že podobných příběhů už četl či slyšel pěknou hromádku, nebude daleko od pravdy – Stará béčková legenda totiž ze všeho nejdřív rezignovala na originalitu: Vždyť co může být originálního na příběhu, který je v podstatě celý poskládán z klišé?

Na tuto řečnickou otázku však existuje neoriginální odpověď: všechno a nic. Autor využil předem daného schématu, které zabydluje postavami, které jsou od hlavního hrdiny přes všemožné mafiány, policajty, sekretářky a novinářky až po trhlé a nebezpečné právníky rovněž schématické. Své postavy vystavuje různým situacím a nad touto mozaikou nechává vyklenout epický oblouk lineárního příběhu s tajemstvím. Birdman je zručný, konzistentní a v detailech a dílčích bodech naopak nesmírně nápaditý a jeho příběh má hlavu a patu. Působí jako literární zpracování akční počítačové hry a co lze doopravdy ocenit, je především autorova kontrola nad tempem vyprávění a logika, s jakou fantaskní svět prokletého města funguje.
 

Jistěže by nebylo namístě očekávat v žánrové ztřeštěnosti tohoto typu nějakou vysokou literaturu s přesahem, přesto zde možná postrádáme motivy, které zručný text mohou posunout i mimo žánr k jakési obecnější výpovědi, jak ji známe z Krve pro rusalku Kristýny Sněgoňové nebo především Kotletova Spadu a následujících dílech jeho Postapokalyptické tetralogie. Naopak velmi zajímavý je způsob, jakým v románu účinkuje magie jako nikoli kontrapunkt, nýbrž analogie k technologiím.

V režii Ondřeje Černého se příběhu ujal herec a moderátor Ondřej Novák. Jeho stopa zanechaná v nahrávacích studiích je úctyhodná a najdeme ji v širokém spektru audioknih sahajícím od motivačních titulů přes více než padesátihodinový Vznešený dům Jamese Clavella až po humoristické nebo sci-fi tituly. Novákův pečlivý přednes s odstíněnými polohami a dobrou výslovností (která stále ještě není standardem!) zní díky zvukařům čistě a je doplněn hudbou sympaticky odkazující k doprovodu detektivek s fantasy prvky jako jsou Akta X. Zkrátka pokud se nesporný interpretační talent navíc zocelený značnou dávkou zkušenosti potká s poctivou režií a prací studiových profesionálů, celkem „snadno“ vznikne mimořádná nahrávka.

A Stará béčková legenda je tento případ.


 

V původní verzi textu byly uvedeny nepřesné informace o interpretovi nahrávky. Za chybu se omlouváme.