Po městě se však rovněž začínají šířit letáky s haknkrajcem, o dost silnější než jinde je zde také komunistická strana, v pozadí nezůstávají ani Romové a z širokého okolí se sem sjíždějí i skinheadi. A uprostřed tohoto multietnického kotlíku, který i přes značnou snahu dobrých lidí rozhodně nehodlá dospět do podoby onoho amerického tavicího tyglíku kultur a původů, ale mnohem spíš hrozí každou chvíli vybuchnout, někdo zavraždí někdejšího inspektora Gestapa a z vraždy je obviněn mladý romský kluk. Hlavní hrdina, novinář deníku Mladá fronta Daniel, který sem přijel s vidinou reportáže o místních poměrech, je tak vtažen do vyšetřování, které vede na vlastní pěst ve společnosti místní dívky Kláry, jež se dílem stane jeho průvodkyní a dílem mu také otevírá dveře k nejrůznějším veřejným i zákulisním aktérům zdejšího dění.

Důmyslnou detektivku z alternativní historie Sudetenland napsal pod svým občanským jménem Leoš Kyša populární František Kotleta. Ten sám sebe sice označuje za „autora vysoké literatury s přesahem a trochou toho prdění“, ale jeho sci-fi, fantasy a postapo romány i povídky, ať už jsou víc s přesahem jako třeba Spad nebo obsahují spíš víc toho druhého, mají jednu neoddiskutovatelnou přednost, a to do hloubky prozkoumaný background. Bez velmi podrobné znalosti slovanské mytologie by třeba nikdy nevznikla Perunova krev, a pokud jde o africkou i jinou mytologii, nemusel by se Kotleta stydět ani před svým literárním hrdinou, doktorem religionistiky Koskem. Avšak zatímco v těchto textech, které jsou určeny pro zábavu a u kterých se akční scény střídají s těmi humornými, si čtenář tohoto rysu nemusí vůbec všimnout, nelze už u momentálně vydaného Sudetenlandu Kotletovu erudici přehlédnout.

Text z alternativní historie totiž musí stát na vynikající znalosti historie skutečné, jinak se z něj stane ahistorický nesmysl. Alternativní dějiny totiž nejsou nic jiného než zajímavý, v mnohém nosný a jistě i vzrušující způsob přemýšlení o dějinách skutečných. Tak tomu je třeba v úžasné detektivce Otčina Roberta Harrise, kdy na půdorysu vyšetřování vražd se zjevně politickým pozadím vystaví autor svědectví o zrůdné podstatě nacistického režimu. Ani u českých žánrových autorů není o dobré výlety do alternativních dějin nouze, můžeme si připomenout třeba důvtipné povídkové pásmo Verschluss trojice autorů skrytých za pseudonymem Karel Drexler či literární poctu Lukáše Vavrečky slavnému vynálezci Tesla Noir. Kyša se k nim přidává s naprostým přehledem a Sudetenland je vedle slušné detektivky, alternativního historického příběhu a společenského románu silnou výpovědí o tom, co dnes zbylo ze Sudet, z kraje, který by možná ve všech verzích dějin zůstal na okraji. A to i přesto, že v Kyšově příběhu přijede zdejší napjatou situaci řešit samotný Saša Vondra…
 
Papírovou i elektronickou knihu vydaly pod svou značkou Vendeta Knihy Dobrovský, a také audiokniha vznikla v jejich vlastní produkci. Režie se ujal skvělý Jan Drbohlav, který už přivedl na svět přes 150 zvukových knih. Ten svěřil četbu Otakaru Brouskovi mladšímu, který má zkušeností rovněž víc než dost. Spolu se rozhodli pro rozumně nadsazený, výsostně herecký způsob interpretace s výraznými změnami hlasu v přímých řečech a (možná až přílišným) sklonem karikovat. Brousek si zjevně užívá Kyšovy stylistické i výrazové svobody a jeho herecký freestyle knížce vůbec neubližuje, a to ani přes několik málo míst, kdy v textu přece jen zatápe.

Jeho výkon je ani ne tak umocněn, jako spíš správně uzemňován mollovou hudbou Pavla Holého, která zůstává zajímavě zasněná i tam, kde jí dominuje virbl. Skvělou práci pak odvedl zvukař Jan Neruda, který dodal perfektně znějící audioknihu s vyváženým a čistým zvukem.

Celkově se tak dá říct, že Sudetenland je v podání Otakara Brouska a za přispění všech ostatních velmi dobrou zvukovou podobou vynikající literární předlohy. A to se rozhodně neděje každý den.