Vlastním jménem svá díla spisovatelka a scenáristka Věra Němotová zpravidla nepodepisovala, na obálkách jejích knih nejčastěji najdete pseudonym Fan Vavřincová. Třebaže se často uvádí, že její knihy jsou bez výjimky zábavné, kromě humoristických příběhů a románů pro ženy a dívky psala i detektivky. Nedostalo se jim sice takové proslulosti, jako zejména komediálním příběhům (za všechny zmiňme především protektorátní film Eva tropí hlouposti, založený na autorčině prvotině z roku 1934, nebo seriál Taková normální rodinka z přelomu 60. a 70. let, jehož knižní podoba naopak vznikla až zpětně dle scénáře), přesto je ale škoda, že stojí už desítky let zcela mimo pozornost vydavatelů. O nápravu se nyní pokusilo Tympanum, když v rámci své edice Lupa natočilo detektivní román Vlk a sedm kůzlátek.
 
Fan Vavřincová v něm vychází z osvědčeného receptu Agathy Christie, když vražednou partii rozehrává v ohraničeném prostředí čtveřice rekreačních chat, v nichž se schází uzavřená společnost, doplněná o hosta v podobě detektiva. Také využitím názvu dětské pohádky bratří Grimmů volně navazuje na oblibu své anglické kolegyně pojmenovávat příběhy podle dětských říkanek. Zimní atmosférou zase může leckomu vzdáleně připomenout Nebezpečnou hru Camilly Läckberg, byť motiv a psychologie postav jsou u Vavřincové zcela odlišné.
 
Původní knižní anotace možná až příliš naznačuje, jakým směrem se má pozornost čtenáře pátrajícího po pachateli zaměřovat, ta audioknižní v tomto směru naštěstí nechává o něco širší prostor k úvahám. Že ve společnosti mladých mužů a žen půjde o lásku a city se zdá být nabíledni, vše je nakonec ale trochu jiné, než se na počátku zdá, jak to ostatně v pořádné detektivce má být. Čtivý a napínavý styl, jakým autorka příběh napsala, nenechá čtenáře příběh odložit ani ve chvíli, kdy si je téměř jistý, jak to vše bylo. A ve zvukové podobě má takto až magnetickou přitažlivost navíc i podmanivý projev interpreta.
 
A tím, kdo to má na svědomí, je herec a především zkušený rozhlasový a audioknižní interpret Jiří Schwarz. V jeho podání doslova cítíme chladnou atmosféru, která panuje nejen v okolní krajině, ale i uvnitř chat, kde se příběh odehrává. Mrazivě vzrušující příběh ožívá díky jeho klidnému, nevzrušenému způsobu četby, v níž málokdy výrazněji odstiňuje jednotlivé charaktery, zato se mnohem více snaží přenést do jejich projevů tu správnou míru emocí. Doplněn na první poslech poměrně jednoduše znějící, přesto ve výsledku příjemně nápaditou melodií, provází Schwarz posluchače během pěti hodin závějemi nejistoty až k finálnímu odhalení pravdy a ke kořenům událostí, které vyústily v tragédii.

Vedle více než desítky dalších lákavě vyhlížejících domácích detektivek v této řadě možná nepůsobí kniha Fan Vavřincové z roku 1971 jako jasná volba, ve skutečnosti jde však o velmi zdařilou jednohubku, kterou by bylo škoda nechat ležet bez povšimnutí.