Ondřej Sokol
Čtyřiapadesáté narozeniny dnes slaví Ondřej Sokol, herec, režisér, moderátor a bavič dlouhodobě spjatý s Činoherním klubem, kde působil i jako režisér a umělecký šéf. Je známý svými televizními pořady (Partička, Tvoje tvář má známý hlas) a také filmovými a divadelními rolemi. Vedle herectví a režie se věnuje moderování, překládání knih a divadelních her (například Martin McDonagh nebo David Mamet), stand-upu a aktivitám ve prospěch zvířat.
8. června 2014 s ním vedl moderátor Jan Pokorný rozhovor o hraní, režii, moderování, hranicích zábavy a vkusu a zejména televizním pořadu Partička. Ten pak vyšel jako součást audioknižního projektu 100 statečných, který je po jednotlivých epizodách k dispozici zdarma.
V rozhlasové adaptaci Shakespearova dramatu Bouře si v roce 2002 zahrál v režii Markéty Jahodové po boku Ladislava Freje, Josefa Somra, Jaromíra Meduny a dalších postavu neapolského prince Ferdinanda.
V roce 2005 napsala Jitka Škápíková scénář a režisérka Markéta Jahodová natočila desetidílný dramatický seriál podle historického románu polského klasika Boleslawa Pruse Faraon, v němž Sokolovi připadla úloha vypravěče. V hlavních rolích mimořádně obsazeného projektu se představili Jiří Langmajer, Filip Blažek a Viktor Preiss.
Oscar Wilde
V den sto sedmdesátého prvního výročí narození si připomínáme Oscara Fingala O’Flahertieho Willse Wildea, irského dramatika, básníka a esejisty, který se stal symbolem dekadence i brilantního ducha konce viktoriánské éry. Rodák z Dublinu vyrůstal v intelektuálním prostředí, studoval na Trinity College a v Oxfordu. Po úspěšných studiích se usadil v Londýně, stal se výraznou osobností společenského života a prosadil se jako zastánce umění pro umění.
Jeho vztah s lordem Alfredem Douglasem vyústil ve skandální soudní proces a dvouleté vězení pro „přečin proti mravopočestnosti“. Po propuštění žil v chudobě ve Francii, kde napsal Baladu o žaláři v Readingu, svou poslední velkou báseň.
Zemřel roku 1900 v Paříži a jeho hrob na Père-Lachaise je dnes poutním místem obdivovatelů jeho jiskřivého talentu i tragického osudu.
V roce 1991 natočil Vlastimil Brodský pro průkopnické vydavatelství AudioStory pohádky Šťastný princ o pozlacené soše, která díky obětavosti vlaštovky rozdá vše, co má, aby pomohla trpícím lidem ve městě, Slavík a růže o slavíkovi, který obětuje život, aby mladík získal rudou růži pro svou lásku, která však jeho darem pohrdne, Sobecký obr o samotářském obrovi, který zakáže dětem vstup do své zahrady a teprve když pozná sílu jejich lásky, pochopí, co je štěstí, a Oddaný přítel o chudém mlynáři, který slepě věří falešnému příteli a nakonec za svou důvěřivost zaplatí životem, jako audioknihu vydanou původně na magnetofonové kazetě pod názvem Šťastný princ a jiné pohádky.
Pohádku Šťastný princnačetl už v roce 1954 Karel Höger, poetické smutné vyprávění Slavík a růže se v roce 1978 dočkalo rozhlasové dramatizace. Scénář napsala Drahomíra Měsková a v režii Jana Bergera si hlavní role zahráli Viktor Preiss a Eduard Cupák.
Koncem 60. let napsali Jiří Roll a Jaroslav Pour muzikál na motivy Wildovy novely Strašidlo cantervillské, který Roll nastudoval s herci Národního divadla a Mestských divadel pražských jako zájezdové představení. V roce 1969 ho tentýž režisér přenesl do rozhlasové podoby. V hlavních rolích hrají Dana Medřická, Stanislav Neumann, Bohumil Záhorský či Jaroslav Kepka, hudební složku obstaral Orchestr Karla Vlacha.
V roce 1998 natočila režisérka Markéta Jahodová jednu ze čtyř Wildových konverzačních komedií Bezvýznamná žena, v níž cynický Lord Illingworth zjistí, že mladý muž, kterého právě zaměstnal jako svého tajemníka, je ve skutečnosti jeho syn. Po letech se tak šlechtic znovu potkává s mladíkovou matkou a dochází mezi nimi k opožděnému zúčtování. V hlavních rolích Viktor Preiss, Jaroslava Adamová, Petra Špalková, Viola Zinková a další.
Další proslavenou konverzační komedií je Ideální manžel, titul, který tepe pokrytectví a intriky společenské smetánky. V roce 1991 ho v rozhlasových studiích natočil jako příjemnou a zábavnou inscenaci Josef Červinka s Jiřím Holým, Jaromírem Hanzlíkem, Pavlem Soukupem, Danielou Kolářovou nebo Marií Drahokoupilovou v hlavních rolích.
Patrně nejznámějším Wildovým scénickým dílem je komedie Jak je důležité míti Filipa. Tu do rozhlasové podoby v roce 1980 převedli autor scénáře Josef Hlavnička a režisér Miroslav Jareš. V komedii o dvou mladících, kteří používají falešnou totožnost, aby mohli svádět dámy a vyhýbat se povinnostem, hrají Bořivoj Navrátil, Jaroslav Kepka, Luděk Kopřiva, Gabriela Vránová, Viola Zinková a další.
Kromě básní, povídek a divadelních komedií napsal svůj jediný román Obraz Doriana Graye, podobenství o muži, který si zachovává věčné mládí, zatímco jeho portrét stárne a odhaluje zkaženost jeho duše. Ten existuje hned v několika verzích, například letos vyšla u nakladatelství 1400, které se specializuje na vydávání klasiky, trochu utajená jednohlasá četba v podání Jaroslava Plesla, v roce 2021 jej pak vydalo Tympanum v parádní interpretaci herce Ivana Luptáka.























