Boleslaw Prus
20. srpna 1847 se v Hrubieszovu v jihovýchodním Polsku narodil prozaik a publicista Bolesław Prus, vlastním jménem Aleksander Głowacki. Jeden z nejvýznamnějších představitelů filosofického pozitivismu a uměleckého realismu v evropském písemnictví předminulého století do literatury vstoupil povídkami z venkovského a maloměstského prostředí, v nichž propojoval sociální kritiku s psychologickou drobnokresbou postav. Proslavil se především několika romány (Faraon, Loutka a Emancipované ženy), které se staly součástí polského literárního kánonu. Jako publicista se zasazoval především o osvětu, vzdělání a modernizaci společnosti.
V roce 1976 načetla herečka Světla Amortová jako osmnáctidílnou četbu na pokračování Prusův román Loutka, v kterém zpracovává příběh obchodně zdatného šlechtice, který se zamiluje do ženy – loutky, která jeho city neopětuje, nýbrž si z něj udělá finanční zdroj svých rozmarů. Vztah Wokulského a Izabely zde autor podává decentně, přitom však nesmírně krutě a bez příkras, že i po více než sto letech působí nesmírně aktuálně.
V románu Faraon Prus popisuje osud mladého egyptského prince Ramesse, který po nástupu na trůn svádí zápas s mocnou kastou kněží o politickou i hospodářskou kontrolu nad říší. Jeho snaha o reformy a posílení královské moci se střetává s intrikami, starými tradicemi a silami, jež nakonec rozhodnou o jeho osudu i budoucnosti Egypta. V roce 2005 natočila režisérka Markéta Jahodová desetidílný dramatický seriál podle scénáře Jitky Škápíkové s výtečnou scénickou hudbou Lukáše Hurníka a Jiřím Langmajerem v titulní roli. V dalších rolích se představují Viktor Preiss, Filip Blažek, Martin Zahálka, Vladimír Javorský a celá řada dalších prvotřídních herců.
Howard Phillips Lovecraft
Téhož dne v roce 1890 se v hlavním městě novoanglického státu Rhode Island Providence narodil Howard Phillips Lovecraft, zakladatel moderního hororu, v němž se prolíná kosmická beznaděj s prvky science fiction a temné fantasy. Jeho tvorba čerpá z archaického jazyka, sugestivních popisů a pocitu neuchopitelného děsu. Přestože za života publikoval převážně v pulpových časopisech nevalné kvality, po smrti získal kultovní status a výrazně ovlivnil generace autorů fantastické literatury i filmových tvůrců.
Stranou zájmu nezůstal ani u tvůrců audioknih, jen v češtině jich najdeme patnáct. V roce 2014 odstartoval produkci nahrávek podle Lovecraftových předloh Audioberg, když vydal dvě delší povídky jako dva samostatné tituly: Barva z kosmu v tradičně bezvadné interpretaci Igora Bareše pojednává o osamělé farmě, kam dopadne meteor, který uvolní podivnou barvu, jež postupně infikuje půdu, rostliny, zvířata i lidské osazenstvo, způsobuje groteskní mutace, rozklad i šíření šílenství.
Věc na prahu, která vyšla ve společné interpretaci Martina Myšičky a Miroslava Táborského, pojednává o mladém učiteli a básníkovi, který se stává rukojmím mystických sil a ztrácí kontrolu nad vlastním životem.
Dalším vydavatelem, jemuž nezůstaly makabrózní prózy lhostejné, je Tympanum, které spojilo Lovecrafta například s hlasem Jana Vondráčka – ten načetl například román V horách šílenství o expedici do antarktických velehor, které ukrývají nejedno děsivé tajemství.
Prozatím poslední audioknihou, která nese Lovecraftovo jméno, je hororová fantasy Snové putování k neznámému Kadathu, již letos vydal Supraphon v interpretaci Saši Rašilova. O nahrávce o putování říší snů i nočních můr jsme podrobně referovali v recenzi Prázdninová výprava skrze temnotu.
