Speciálně Bratia Karamazovci jsou pak románem plným stále excitovaných hysterických scén a jeho postavy jsou každá specifickým způsobem vyšinuté ad absurdum. Tento rozptyl mezi blábolivým projevem některých postav a jakoby dokumentárním popisem situací brilantně drží pohromadě interpretace Petera Himiče. Předkládá kapitolu jednu za druhou neúprosným způsobem díky svému temně a zemitě posazenému hlasu s podivuhodným klidem, s nímž se soustředí na každý detail. Povšimněme si jeho umění interpretace na příkladu blouznivého šíleného třeštění v Mokrém, kam Miťa přijíždí fanfarónsky rozházet svěřené peníze z vášně ke zbožňované Grušeňce. Prožíváme bizarní psychologické obraty Miťovy duše i ponížení Grušenky odvržené svou první láskou a následující křehkost jejich milostného rozhovoru před Miťovým zatčením.

Pro českého posluchače je poslech audioknihy ve slovenštině mimořádnou výzvou, které by však byla škoda se bát. I pro ty, kteří odvykli jazyku našich sousedů, se vyplatí zakusit libozvučnost specifických výrazů, a to i díky melodičnosti Himičova přednesu. Méně známé výrazy jsou dobře srozumitelné intuitivně a v některých případech působí expresivněji a přiléhavěji než v češtině.

Z trojice zatím vydaných Dostojevského románů ve Vydavateľstvu Šarkan jsou Bratia Karamazovci nejdelší a ponoří vás do monumentální metafory čtyř archetypů Ivana, Dmitrije, Aljoši a Smerďakova na plných a hutných 46 hodin. Román přeložil Ján Ferenčík a režisérsky prokázal audioknize službu Richard Petro. Celek je koncipován jako svébytné umělecké dílo, přičemž po delší dobu se nejdříve domníváme, že koncepce dává důraz na čistý hlasový umělecký vklad a zůstává zcela bez hudby. Jako odpověď se však v rozbouřených emocích v dobře zvolených místech objeví pozoruhodně dramatická hudba, kterou složil Roman Džačár.

Stejně tak z úplného počátku sedmdesátých let pochází humoristická detektivka Vlk a sedm kůzlátek, kterou pro vydavatelství Tympanum v roce 2023 načetl Jiří Schwarz, nebo – a to především – čerstvá audioknižní novinka Prázdniny s Julií z produkce OneHotBook. Vypráví se v ní o útrapách pana Boučka, kterému se přes všechnu uměřenost starého mládence a nezájem o navázání jakýchkoli milostných pletek podařilo omylem zasnoubit.

Zděděná neteř Julie, která u něj v Doušovicích tráví letní prázdniny, je rozpustilá, vynalézavá, a především velmi živá. Ve snaze ukrýt strýce před vdavekchtivou vdovou promění jeho vilu v penzion pro hosty, čímž se započíná řada eskapád a scén plných situačního humoru. Próza ale překypuje též humorem vypravěčským, což mnozí čtenáři i posluchači ocení. Nejeden před sebou téměř uvidí klasický film pro pamětníky – nicméně je třeba si opět připomenout, že příběh byl napsán téměř čtyřicet let po autorčině debutu.

S myšlenkou na audioknižní zpracování oslovilo OneHotBook herečku Alenu Vránovou. Totéž vydavatelství před časem natočilo v interpretaci Vránové Vlastní životopis Agathy Christie a právem se tato nahrávka dočkala ocenění. Herečka zde četla autorčino vyprávění v první osobě a bylo třeba naplňovat charakter této vypravěčky. Podobně tomu bylo loni, kdy OneHotBook v podání Vránové poslalo do světa Páni mají radši blondýnky. Taktéž šlo o interpretaci vyprávění v první osobě – tentokrát byla vypravěčkou specifická, roztomile nedovzdělaná a naivní literární postava píšící deník.

Jenže Prázdniny s Julií nejsou psané v první osobě, což obyčejně vyžaduje méně zaujatý, více uměřený přístup k četbě – takový vypravěč by se neměl dojímat nad osudem postav, rozčilovat se, ani jásat. Navzdory tomu jako by se herečka pod režijním vedením utrhla ze řetězu. Od první kapitoly je veškerá starosvětsky uzardělá laškovnost značně přes míru. Její podání je přesyceno rozličnými cukrbliky, kdy Vránová vytahuje sebenepatrnější emocionální zabarvení slov a slovních spojení, aby je rozkošnicky převalovala sem a tam. Nahrávce by naopak slušel o dost uměřenější, civilnější typ interpretace, jako ostatně předvedl třeba Jan Zadražil v případě Eva tropí hlouposti.

O hravou hudbu Ondřeje Brouska zakončující jednotlivé kapitoly románu se postaral band složený z bicích a rozličných dechů. Ten dává jasně najevo, že máme co do činění s komedií plnou zvratů a zmatků. Ty by ovšem lépe vyzněly, kdyby audiokniha ponechávala posluchači prostor něco cítit, prožívat, něčím se bavit. Namísto toho se všechno zaujetí a pobavení odehrává pouze v interpretaci.

Text: Tympanum

Prozkoumejte témata pravdy, strachu a pokrytectví v psychologickém dramatu jednoho z největších dramatiků 20. století ve zpracování, které vás nesmlouvavě vtáhne do víru dění.

KOMPLETNÍ OBSAZENÍ A PRODUKCE:

MARGARET – Klára Suchá
BRICK – Marek Holý
MAE – Klára Oltová
MAMKA – Martina Hudečková
TAŤKA – Jaromír Meduna
GOOPER – Filip Švarc
Doktor BAUGH – Filip Jančík
a další

Překlad – Luba a Rudolf Pellarovi
Hudba – Karpof Brothers
Produkce – Radka Kopecká
Asistentka produkce – Radka Tůmová
Zvuk – Vladimír Šimůnek
Finální zvukový design a postprodukce – Dominik Budil
Scénář – Světlana Lazarová a Daniel Tůma
Asistent režie – Oldřich Suchý
Runner – Hana Rombová
Režie – Daniel Tůma

Natočeno ve studiu Karpofon v roce 2025.

Príbeh sleduje troch bratov – intelektuálneho Ivana, vášnivého Dmitrija a duchovne založeného Aljošu – ktorých životy sú poznačené konfliktami s egoistickým otcom Fjodorom Pavlovičom. Dej sa sústreďuje na napäté rodinné vzťahy, ktoré vyvrcholia vraždou otca a následným vyšetrovaním.

Autor prostredníctvom postáv rozoberá témy viny, slobody, viery, ateizmu a morálnej zodpovednosti človeka. Dielo zároveň odráža typické znaky ruského realizmu – detailnú psychológiu postáv a komplexnú analýzu spoločnosti. Napriek realistickému zaradeniu obsahuje aj silné existenciálne a duchovné prvky, ktoré z neho robia nadčasový a hlboko pôsobivý román.

Text: Vydavateľstvo Šarkan

Komediální román autorky oblíbených próz Eva tropí hlouposti nebo Taková normální rodinka překypuje situačním humorem a dobře vypointovanými dialogy. Právě Prázdniny s Julií měla ostatně sama Fan Vavřincová ze svých příběhů nejraději.

Text: OneHotBook

Dramatizace vykazuje velké známky respektu k literární předloze. Chopila se jí scenáristka a spisovatelka Kristina Májová, mimo jiné spoluautorka scénáře k seriálu Studna a snímku Karavan, uvedeného letos v kinech. Díky ní rozhlasový Velký Gatsby neztratil na opulentnosti a espritu, zůstal soudržným a nečiní dojem zhutnělých scén vyřezaných z masa rozsáhlé prózy. Uvolněnou atmosféru dialogů a živost postav má na svědomí režie Lukáše Hlavici, sám mimořádný interpret.

Hlavicovo pojetí vzbuzuje sympatie stupněm intimity, s níž nepředkládá ústřední čtveřici posluchači příliš přímočaře. Ondřej Brousek v roli Jaye Gatsbyho hovoří s neklidem a nejistotou v hlase, s níž po mnoho let doufá ve znovunalezení ztracené lásky. Tak lépe vyniká jeho pošetilost, než kdyby Gatsbyho hrál jako vždy sebevědomého bonvivána. Jeho typické oslovení druhých „kamaráde“ se různí v průběhu dramatu, až je zesměšňováno Tomem Buchanenem, jehož roli opatřil svým hereckým šarmem Petr Lněnička. Vyjadřuje jeho charakter jako arogantního boháče, ješitně uraženého úsilím Gatsbyho získat jeho ženu, Daisy. Lněničkův Buchanan je v situaci, která příběh korunuje konfrontací a nucením Daisy do výroku, že manžela nikdy nemilovala, čistě a lidsky zoufalý. Daisy uslyšíte s citem v hlase v podání Magdalény Borové. Díky režii Lukáše Hlavici cítíme Daisy bez příměsi přehnané křehkosti a naivity, s níž bývá často znázorňována. Prostě se jen nedokáže rozhodnout ve zmíněné chvíli a odmítá se podřídit tlaku samozvaného milence, jemuž nedokázala nepodlehnout. Exaltované zahrnování pozornostmi, vyznáními a dary, které předvádí Gatsby, by dnes získalo termín lovebombing.

Při pozorném nahlížení do románu zjišťujeme, že Fitzgerald neustále odhaluje další a další závoje, které přes sebe navrstvil Gatsby, a skrze Nicka Carrawaye se spolu s ním snažíme jej pochopit. Kompletní četba tohoto díla je k dispozici mimo jiné v interpretaci Filipa Čapky od roku 2013 (OneHotBook). Jeho styl přednesu je osobní, plný povzdechů, místy zrychlený, jako bychom spolu s Nickem sledovali hekticky snímané obrázky z večírků přelévajících se jeden v druhý, jichž se účastní stále lehce přiopilé postavy potácející se zahálčivým životem. V rozhlasové dramatizaci (dramaturgie Renaty Venclové) Nicka Carrawaye předvedl Ondřej Rychlý. Tato figura je pozorovatelem, jakýmisi pomyslnými dveřmi jak do veškerých vztahů, tak do osobnosti samotného Gatsbyho. Z projevu Ondřeje Rychlého je znát, jak devětadvacetiletý muž prožitou tragédií vyrostl a stal se někým, kdo si dokáže vybrat stranu a zachovat se charakterně. Jeho milenku Jordan Bakerovou si zahrála Veronika Lazorčáková a Myrtle Wilsonovou, která zaplatila za chyby druhých, Dana Černá.

Nahrávku Českého rozhlasu, která měla premiéru koncem roku 2020, vydal hned v březnu následujícího roku Radioservis.

Nadčasový příběh otevírá sázka profesora fonetiky Higginse se svým kolegou Pickeringem, zda lze z nevzdělané květinářky Lízy udělat výukou spisovné mluvy dámu k nerozeznání od aristokratky. Ani jeden z mužů si však během lekcí nevšímá vyzrávající dívčiny osobnosti a jejích měnících se citů.

Jak jsme psali v článku věnovaném autorovi, dlouho byla „definitivní“ verzí ta, která vznikla v roce 1968 v rozhlasových studiích, a která se obsazením hlavních postav Jiřinou Bohdalovou a Milošem Kopeckým opírala o veleúspěšné nastudování Divadlem na Vinohradech. Rozhlas se rozhodl natočit remake v zmodernizovaném, dynamičtějším pojetí se současnými protagonisty v roce 2024. V úloze Lízy a Higginse, který si ji vybere pro svůj experiment, se posluchačům představili Kateřina Marie Fialová a David Novotný. O necelý rok později přišla se svou verzí i Audioteka, opět v produkci tvůrčího týmu AudioStory.

Jako Lízu uslyšíte Pavlu Gajdošíkovou, která tuto roli zná ze steampunkově laděné inscenace Divadla pod Palmovkou. Místo Jana Teplého však režisér a autor scénáře Daniel Tůma sáhl pro postavu Henryho po Sašovi Rašilovovi, což se ukázalo jako trefa do černého. Zatímco Kopeckého Higgins byl povýšený snob, Rašilov jej uchopil jako arogantního, v očích okolí však přízemního samotáře, který své postavení nemá vrozené, ale vydřené. To naznačují konfrontační dialogy s přirozeně impozantní postavou jeho matky, kterou výborně vystihla Eliška Balzerová. Higginsovým kumpánem a zároveň protipólem je ve hře plukovník Pickering, který tu díky obsazení o generaci starším Jaromírem Medunou působí méně jako obdobně výstřední vrstevník. Vyzařuje naopak dojem otcovského mentora, který se do celého podniku nechal tak trochu zbrkle zatáhnout. Pavla Gajdošíková vyjadřuje náklonnost k jeho gentlemanské povaze stejně nepokrytě, jako s postupujícím časem začíná pohrdat způsoby svého učitele. Herečka svůj nakřáplý hlas, se záměrně ostravským přízvukem zastupujícím mluvu londýnské ulice, dokáže dle potřeby zkrotit do elegantního tónu, či naopak spustit nesnesitelný jekot. Vyzvednout si zaslouží mimo jiné i Henryho starostlivá služebná Pearcová Dagmar Čárové a Lízin otec v podání Miroslava Hanuše.

Zvukový doprovod z dílny Karpof Brothers a sound design Dominika Budila se nese v obdobně konzervativním duchu, jako celá nahrávka. Nečekejte žádnou nepřehlednou změť hlasů a ruchů, binaurální zvuk či natáčení v plenéru. Naopak, tady byl příjemně staromilsky důraz kladen na srozumitelnost každé repliky a její vyznění. Velkou předností je také díky nejdelší stopáži ze všech zvukových verzí Pygmalionu i nejkomplexnější děj.

Přestože je Sophiin příběh rámovaný několika jejími osudovými volbami mistrně vyfabulovaný, zvykly si celé generace absolvovat četbu rozsáhlého a kompozičně komplikovaného románu Sophiina volba a používat ji jako seznámení se s tématem holokaustu. 

Díky vydavatelství OneHotBook mohou do nitra „zla, které nelze pochopit“ pohlédnout i posluchači audioknihy Sophiina volba, jejímž vypravěčem se stal Martin Stránský. Ten největší měrou znázorňuje právě Stinga, tedy osobnost nehotového mladíka, který se hledá a v jeho denních i nočních snech se intenzivně objevují sexuální tužby. Právě ona nevybouřenost v hlase je pak mimo jiné střídána dokumentárním projevem při těch částech textu, které se věnují historickým faktům. Kapitolou samotnou pro sebe je Stránského uchopení postavy Sophie, jíž je i titulem věnován celý román. Její party vyslovuje Stránský s přihlédnutím k její křehkosti, s níž jí autor ponechává chování dívenky, která se po nevýslovných utrpeních znovurodí v péči svého milence Nathana. Nezměrnou temnotu vkládá interpret do Sophiina výroku o tom, že „…hanba je něco jiného než vina. Hanba totiž páchne.“

Tragédii, kterou Sophie prožila v Osvětimi, korunuje osud tragédií jejího poválečného patologického milostného vztahu, z něhož pro Martina Stránského vzniká povinnost předat posluchači trýzeň nově se utahující smrtící smyčky, a to i v podobě scén brutálního psychického teroru a sexuálního násilí. 

Na dobrém výsledku s umělcem spolupracovala a režijně jej vedla Jitka Škápíková. Ve finále masivní délky nekrácené četby o takřka jednatřiceti hodinách unikly jen drobounké detaily, jako přeřek v podobě máslově žlutých Sophiiných vlasů, které jsou vždy jindy slámově žluté, výslovnosti jména Sørena Kierkegaarda či Rosy Luxemburgové. To v celkové drtivosti sdělení románu nehraje výraznou roli. Tu naopak zajišťuje hudba, která je stěžejní pro oba smrti zaslíbené milence, jež je možné přirovnat ke krysám v hořícím sudu, stejně jako v knize připadá přirovnání židům uvězněným ve varšavském ghettu. Hudbu, která jako by dovysvětlovala nevyslovitelné po jednotlivých kapitolách, k mistrné audioknize sestavil Pavel Krch.

KOMPLETNÍ OBSAZENÍ A PRODUKCE

Líza Doolitlová – Pavla Gajdošíková
Henry Higgins – Saša Rašilov
George Pickering – Jaromír Meduna
Paní Higginsová – Eliška Balzerová
Alfred Doolittlle – Miroslav Hanuš
Paní Pearcová – Dagmar Čárová
Freddy Eynsford-Hill – Vojta Hájek
Paní Eynsford-Hillová – Ljuba Krbová
Klára Eynsford-Hillová – Klára Suchá
Hostitelka – Zlata Adamovská
Hostitel – Petr Štěpánek
Čumil – Radek Hoppe
Ironik – Arnošt Goldflam
Komorná – Barbora Vágnerová
Nepomuk (překladatel) – Viktor Dvořák
a další…

Překlad: Milan Lukeš
Hudba: Karpof Brothers
Produkce: Radka Kopecká
Zvuk: Tomáš Gsöllhofer, Vladimír Šimůnek
Zvukový design a postprodukce Dominik Budil
Scénář a režie: Daniel Tůma

Natočeno pro společnost Audiotéka ve studiu Karpofon v roce 2025.

Text: Audioteka