Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Lakomec

Lakomec
Lakomec

Slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě.

Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě.

Pětiaktová hra v próze, jejímž hlavním hrdinou je lichvář a chorobný lakomec milující více než kohokoli z bližních svoje peníze, byla napsána v roce 1668. Dnes patří k nejoceňovanějším Molièrovým hrám, ale v době svého vzniku velký ohlas nevzbudila. Obliba komedie přišla až později, dnes patří k nejuváděnějším autorovým hrám a jméno hlavní postavy se stalo synonymem pro lakomého člověka.

Lakomec je dramatem jedné rodiny a také komedií charakterů, ve které děj i situace slouží k tomu, aby vyjevily ve vší nepatřičnosti a směšnosti nezvladatelnou neřest hlavní postavy. Vdovec Harpagon, otec dvou dospělých dětí Kleanta a Elišky, je posedlý hromaděním peněz a zároveň je přesvědčený, že ho o ně chce každý připravit. Navenek se tedy snaží vystupovat jako chudák a stejně lakomý je i co se týče výdajů na domácnost a potřeby svých dětí. Neúnosná rodinná situace vyvrcholí ve chvíli, kdy se Harpagon rozhodne dceru a syna vyvdat a oženit proti jejich vůli, protože sám plánuje sňatek s o mnoho let mladší dívkou. Zdá se, že otec má všechny prostředky k tomu, aby prosadil svou, jenže je zasažen na nejcitlivějším místě, když se mu ztratí doma ukryté peníze.

Lakomec je jednou z her, která jako by se vždy zcela proměňovala podle obsazení a interpretace hlavní postavy, jiný byl tedy Molièrův Lakomec Františka Filipovského, jiný Miloše Kopeckého nebo třeba Borise Rösnera. Teď přichází se svou rozhlasovou verzí režisér Lukáš Hlavica, který titulní postavu nabídl Ivanu Trojanovi.

 

text: Radioservis

V dalších rolích:
Kleant – Filip Kaňkovský
Valér – Ondřej Brousek
Eliška – Anežka Šťastná
Mariana – Klára Suchá
Anselm – Jaromír Meduna
Frosina – Dana Černá
Jakub – Václav Vydra
Šimon – Jiří Knot
Štika – Petr Lněnička
Komisař – Lubor Šplíchal
Treska – Jiří Maryško
Bumbal – Petr Šplíchal

1:17 h
2022
Radioservis
CR1142-2

Ze stejného žánru

Slovenský humorista a divadelník Milan Lasica, jehož popularita a sláva započala před desetiletími vtipnými scénami a výstupy ve dvojici s kolegou Julem Satinským, publikoval v letech 2003 až 2009 několik set fejetonů ve slovenských časopisech. Výběr z těch nejlepších vyšel v českém překladu v nakladatelství Listen v roce 2012. Lasicovy fejetony nejen že jsou neobyčejně…
Do věčnosti zkamenělá návrší, zrádné slatiny a rozsáhlá vřesoviště, stejně jako dva sobě nepodobné domy se v polovině 19. století staly kulisami slavného románu Emily Brontëové Na Větrné hůrce.
Je dvojí soucit, píše v prologu své knihy Stefan Zweig. Jeden, ten zbabělý a sentimentální, který je vlastní jen netrpělivostí srdce, aby se co nejrychleji zbavilo trapného dojetí cizím neštěstím, soucit, který vůbec není soucítěním, nýbrž jen instinktivním odvrácením cizího utrpení od vlastní duše. A ten druhý, který jediný má smysl - ten nesentimentální, avšak…
Mazaný a činorodý Josef Frajvald začíná svou soukromou „odysseu“ ještě v časech rakousko-uherské monarchie, kdy se rozhodne zvelebit vyženěný pohřební ústav dosud nevídaným způsobem...

Od stejného vydavatele

Pět povídek slavného britského humoristy, ve kterých ožívá svět staré dobré Anglie s mladými pány v kamaších, jejich strýčky, tetami, snoubenkami, komorníky a čaji o páté.
Tři generace žen Jana Wericha: manželka Zdenka, dcera Jana a vnučka Zdenka, řečená Fanča. Tři chytré, schopné a vtipné souputnice byly pro Wericha tím nejcennějším, co na světě měl – vedle jeho publika. Tereza Brdečková spolu s Fančou provázejí čtenáře třígeneračním příběhem o životním údělu žen a současně o hlubokých vnitřních rozporech umělců v Československu.…
Jules Verne (1828–1905) je považován společně s Herbertem Georgem Wellsem za zakladatele žánru vědeckofantastické literatury (science-fiction). Ve svých dílech předpověděl celou řadu vědeckých a technických objevů, např. dálkové lety řiditelným balonem, velkorážní dělo, videofon, skafandr, kosmické cesty, elektrický motor, tank, vrtulník a další.
Detektivní horor Příběh kriminálního rady může být podobenstvím o těžkostech dospívání a touze vymanit se z rodičovského vlivu, ale zároveň je mrazivým a napínavým pátráním po pravém původci zločinu. V metaforické rovině je úvahou o příčinách viny a důsledcích trestu.
Přejít nahoru