Sci-Fi

František Kriegel je dnes většinou znám pouze jako člověk, který jediný v srpnu 1968 odmítl podepsat moskevský protokol. Jeho životní osudy jsou ovšem spletitější. Narodil se v ukrajinském městě Stanislaviv, v Praze vystudoval medicínu, bojoval ve španělské, čínské a barmské válce. Zapálený komunista, který v roce 1948 pomáhal budovat Lidové milice a později se dostal až na špičku stranické nomenklatury. Disident, který nikdy nepřestal věřit v komunistické ideály. Autor na knize pracoval dvacet let, čerpal ze vzpomínek Krieglovy manželky Rivy a přítele Františka Janoucha, podkladem mu byly i dobové dokumenty, záznamy ze stranických jednání a další archiválie.

Hrdinou můžeš být, i když se soupeř osobně nedostaví. Spoléhej na české ručičky! Zázračný boxer Vilda Jakš, ranař z vesničky u Brna, se navzdory nevalnému školnímu prospěchu vypracoval v celebritu, s níž se v mladém Československu mohl měřit jen málokterý sportsmen. I zásluhou zvláštních úlev během vojenské služby na letišti v Kbelích se stal roku 1931 poprvé mistrem republiky v rohování. Reportážní román kronikáře křivolakých cest našeho odboje Dalibora Váchy ho však zastihuje až zjara roku 1935, kdy v Paříži pilně trénuje na vrcholný světový mač. Buď smete kvalifikanty, které mu mezi provazy nastavěli šíbři z branže, buď ve finále udolá mlátičku Thila a vystoupí na Olymp, nebo ho bude muset dobývat odjinud. Pořád přece díky známostem zvládá prodávat české sklo a hýčkat milenky, jež kolem něj krouží jako vosy. Avšak nadejde Mnichov a protektorát – a v něm se furiantský vlastenec rozhodně dusit nehodlá. Žít i v exilu umí a šíří kolem sebe nakažlivý elán, nicméně v řadách formující se 311. bombardovací perutě RAF se žádá víc. Vzlétnout do ringu s chladnou hlavou! A přestože je knírkatý protivník z Berlína v téhle vzdušné bitvě zjevný, neráčil se k ní dostavit osobně, takže Vilda musí boxovat i sám se sebou, aby hrdinský přerod zvládl… „Portrét tančícího elegána Vildy Jakše“ se nemalou měrou věnuje jeho působení v řadách RAF. A boxerovy předválečné osudy, velmi volně zpracované ve filmu Pěsti ve tmě (1986) s Markem Vašutem, nyní autor zbavuje dobové ideologické příměsi.

Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko, zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník, je jasným příkladem, že se neznámými končinami dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu v podstatě nic, vydat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách. Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V audioknižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal. Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor, jakých je dnes už tak málo. V rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru.

Příběh o Norsku Den, který navždy změnil tvář současné Evropy: 22. červenec 2011. Anders Behring Breivik nejprve v centru Osla odpálil nálož, jíž zabil osm lidí, a pak se převlečený za policistu a po zuby ozbrojený přesunul na ostrov Utøya, kde postupně zavraždil šedesát devět účastníků letního tábora pořádaného mládežnickou organizací sociálnědemokratické strany. To všechno z touhy po dokonalosti a čistotě – své země i sebe samého. Vynikající reportážní román Åsne Seierstad Jeden z nás: Příběh o Norsku vypráví detailní průběh tohoto „černého dne“, nahlíží do životů mnoha postižených rodin a podrobně rozebírá nesnadné dětství i dospívání muže, z kterého se stal nejhorší masový vrah norských dějin. Jeden z nás. Příběh o Norsku je nejen psychologická studie teroristy a jeho příprav zločinu nebývalých rozměrů, ale také dramatický „true-crime thriller“, který vás bezpochyby ohromí a od něhož se neodtrhnete. Název této (audio)knihy není náhodný – pachatelem zrůdného činu obráceného proti celé společnosti není zfanatizovaný cizinec, nýbrž příslušník většiny, který se doposud choval jako „jeden z nás“.