Mimochodem, v češtině vyšla kniha poprvé už v roce 1930 – a žádný skandál nevyvolala. Snad to bylo i tím, že čeští čtenáři asi tak silně neprožívali ostrou kritiku britské společnosti, jež za Kanálem mohla u rady schvalovatelů a zakazovatelů vyvolávat prudší nesouhlas než domnělá obscénnost knihy. Protože Milenec lady Chatterleyové je možná erotický román, určitě však ne obscénní. Byt hranice mezi těmito výrazy vždy byla a bude hodně pohyblivá.
„Kněz lásky D. H. Lawrence erotiku a sex posvětil, povýšil je na posvátný obřad, na pohanský
rituál spjatý s rytmem ročních dob, s pohybem slunce na obloze, s měsícem, hvězdami, s celou živou i neživou přírodou. Sex byl pro něho životodárnou, slunci podobnou silou, která muže očistit a ozdravit nejen mezilidské vztahy, ale také vztah člověka k celému přírodnímu světu, k vesmíru.“ To napsal Martin Hilský ve své studii o Lawrencovi, která vyšla jako doslov sbírky povídek Stíny jara. Je to čtení stejně vzrušující a inspirativní jako samotné Lawrencovy texty.
