Wolker & Volf mají rádi fantastiku a krom klasiků žánru sci-fi jako Robert A. Heinlein (Hvězdná pěchota) nebo Arthur C. Clarke (Setkání s Rámou) se věnují i českým tvůrcům. Poslechnout jste si mohli adaptaci knih Štěpána Kopřivy (Asfalt, Rychlopalba) nebo Miroslava Žambocha (Drsný spasitel, Seržant). Nyní se na přetřes dostal druhý díl Pecinovského série o Plástvi.

V tomto pokračování najede čtenář bez problému do kolejí rozestavěných po prvním díle Plástev jedu. Rychle začne v původních postavách poznávat staré známé. Autor nás nově provede několika dějovými linkami a nesoustředí se pouze na jednu. Navštívíme dno plástve, namočíme se do špinavé politiky, ať už v jednotlivých patrech plástve, nebo i v téměř domorodých kmenech pod ní. Rozehrává se dobře známá hra o moc. Setkáváme se i s postavami, které zahynuly, ale jsou znovu díky záloze vědomí povolány zpět. Právě tady pracuje Josef Pecinovský i s filozofickým tématem odpovědnosti za činy, jež postava vykonala v minulosti, ale jelikož je reinkarnovaná do mladšího "Já", s těmito skutečnostmi nemá co do činění. Může být vinná za skutky, které nikdy nevykonala? Tyto otázky vám snadno prolétnou hlavou a takový přesah vždy povyšuje dílo nad průměr.

Ono rozdělení knihy na dvě části, díky stopáži necelých devět hodin, moc smyslu nedává, neboť se nejedná o žádnou bichli. Na obranu Walker & Volf je třeba říct, že rozhodnutí o rozdělení díla padlo již v roce 2014, když poprvé vyšlo v papírové formě v edici Pevnost. Audio nahrávka tedy jen kráčí ve šlépějích své starší verze. Jedná se o nezkrácenou četbu a je třeba zmínit, že Děti plástve se svou strukturou velmi hodí pro zvukovou adaptaci. V devatenácti stopách (kapitolách) se seznámíme s příběhem v průměrné stopáži pod třicet minut, což potěší přelétavé posluchače, kteří využívají audioknihy v rámci cest autem nebo ve sluchátkách pěšmo, ale i ty, kteří s audioknihou usínají a pak ráno hledají, kde se jim nit přetrhla. Snadno se v kratších kapitolách zorientujete, i pokud se vám myšlenky zatoulají.
 
Režie se ujal tradičně Radek Volf a na samotném provedení je znát, že je drženo v pevných, zkušených rukách. Dělící hudební motiv je moderní a dynamický, a ačkoli kniha není pouze akční smrští, velmi se k tomuto vědeckofantastickému příběhu hodí. To platí i pro dramatický tón, jež drama slibuje a následně ho naplňuje interpretův hlas. Jedinou výtku bych našel v jinglu u podkapitol (tři hvězdičky v textu). Ty jsou možná zbytečně zkrácené funkcí fade out dřív, než by si zasloužily.

Audioknihe propůjčil svůj hlas herec a dabér Luboš Ondráček, který je již nějakou dobu spjatý s duem Wolker & Volf. Načetl i předchozí díl Plástev jedu nebo třeba světového Cizince v cizí zemi od Roberta A. Heinleina. Přednes není uspěchaný a velmi příjemně sedí k dané látce. K dobru je nutné započíst i to, že načetl i Pecinovského debut Plástev jedu, kterým universum Plástve začíná.
 
Suma sumárum se audiokniha Děti plástve – kniha první dá doporučit každému, kdo si rád poslechne dobré postapo, které nutně nemusí být akční smrští.  Svět, kdy se lidstvo dobrovolně zavře do betonových úlů a až na pár vyvolených se dře jako trubci a dělnice, má stále co nabídnout a bát se ho nemusí ani ti, co ještě neochutnali Plástev jedu. Teď už jen vydržet do vydání druhé části.