Petr Štěpánek
Sedmasedmdesáté narozeniny dnes slaví člen rozvětvené herecké rodiny Petr Štěpánek, syn mimořádného herce Zdeňka Štěpánka a bratr herce a politika Martina Štěpánka, výtečné herečky Jany Štěpánkové a režisérky a spoluzakladatelky Člověka v tísni Kristiny Taberyové.
Od roku 1970 do roku 1993 byl členem hereckého souboru Národního divadla, ale uplatnil se ve filmu, televizi, dabingu i rozhlase. Starší diváci Davida Lynche si dobře pamatují fantastický dabing jeho seriálového projektu Městečko Twin Peaks, v němž nadaboval jednu z klíčových postav, lokálního mafiána Benjamina Horna. Dabuje však již od šedesátých let a jeho hlasem česky hovořili Gérard Philipe, Robert Redford, Dirk Bogarde, Charles Bronson a několik desítek dalších.
Z rozhlasových rolí připomeňme jednoho z asistentů kliniky v mimořádně silně obsazeném rozhlasovém nastudování Bílé nemoci Karla Čapka, které v roce 1980 natočil režisér Jiří Šrámek. Role doktora Galéna a maršála připadly Rudolfu Hrušínskému a Václavu Voskovi.
Letos si pak zahrál titulní roli v nahrávce Wintonovy děti – Benjamin Abeles, která bude jistě aspirovat na vysoké umístění v kategorii dramatizací v letošním ročníku Audioknihy roku. Dvouhodinová dramatizace vznikla v produkci Tympana podle scénáře a v režii Davida Laňky a sleduje osudy jednoho z šesti set šedesáti devíti tzv. Wintonových dětí, amerického fyzika Benjamina Abelese, jehož výzkum germanium-křemíkových slitin vedl k vývoji důležité vesmírné technologie.
V roce 2024 načetl s drobnou dopomocí Jana Vondráčka čtivou psychologickou knihu nedávno zesnulého psychiatra Cyrila Höschla a publicisty Ivana Hamšíka Tak o co jde s podtitulem Jak číst svůj život. Čtivá popularizační knížka napsaná formou rozhovoru se dotýká mnoha oblastí kolem duševního zdraví od genetiky přes mezilidské a intimní vztahy až po úvahy a rady, jak žít s větším vnitřním klidem.
Marcel Vašinka
Jedenasedmdesáté narozeniny slaví další mimořádný herec Marcel Vašinka. Syn divadelního herce Vlastimila Vašinky a sestry herců Aloise a Jaroslava Švehlíkových se narodil v Pardubicích, vystudoval Konzervatoř a DAMU. Třináct let byl jednou z výrazných tváří Městských divadel pražských, kde vytvořil celou řadu solidních rolí, často v mimořádných režiích Ladislava Vymětala (Pan Hamilkar, Tlučhuba či Mladý muž a bílá velryba). Prosadil se ve filmu (přes 80 rolí) a v dabingu. V nahrávacích studiích rozhlasu i audioknižních vydavatelství je poměrně častým hostem.
V roce 1990 si v režii Lídy Engelové a po boku Borise Rösnera, Oty Sklenčky a Aleny Vránové zahrál v dramatizaci Sakiho povídky Vůl, který neměl stání. Ta byla zařazena do cyklu Povídky, kde zazněly ještě další dvě dramatizace (Tajný hřích Septima Bropa a Esmé) a také jednohlasá četba kultovního hororu Sredni Vaštar v interpretaci Viktora Preisse.
O deset let dříve vznikla veselá rozhlasová pohádka podle stejnojmenného textu Jana Drdy Jak Kuba parohatou princeznu léčil, která vypráví o kouzelném ovoci, uších a parozích, o lásce i pýše, a také o tom, že skutečné štěstí se rodí z upřímného citu a pokory. Podle scénáře Heleny Sýkorové ji natočil Jan Berger a vedle Vašinky v roli Kuby si druhou hlavní roli zahrála Zlata Adamovská. Mimochodem v témže roce uvedla Československá televize s Marcelem Vašinkou i televizní pohádku nazvanou O hruškách ušatkách a jablíčku parohátku.
Letos se v jeho interpretaci objevily hned dva napínavé tituly. Dvaašedesátiletý Eduard žije osaměle na okraji vesnice Trudnov, kde se vyrovnává s tragickou ztrátou manželky. Jeho klidný život naruší série záhadných událostí: v obci řádí travič psů a Eduard si všimne podivného cizince, který se kolem jeho domu často motá… To je stručný nástin děje thrilleru mladé autorky Kristýny Trpkové Šmírák, který Vašinka načetl pro vydavatelství Témbr.
OneHotBook pak konečně vydal dlouho avizovanou zvukovou verzi románu oblíbeného skotského autora Petera Maye Útěk, který sleduje osudy pěti mladíků, kteří v roce 1965 opustí Glasgow a vydají se do Londýna za hudební slávou, aby o padesát let později čelili následkům svých rozhodnutí v souvislosti s brutální vraždou. O této nahrávce jsme podrobně referovali v článku Útěk do života.
Graham Greene
2. října 1904 se ve východoanglickém městě Berkhamsted v rodině ředitele prestižní internátní školy narodil Graham Greene, jeden z nejdůležitějších spisovatelů 20. století. Greene proslul kombinací literatury vysoké kvality a napínavých, často politicky nebo morálně zabarvených příběhů, které se pohybují mezi románem, špionážním thrillerem a psychologickou prózou. Jeho díla často zkoumají otázky víry, viny, osudu a lidské slabosti a propojují napětí, ironii a hluboký vhled do lidské psychologie.
Hned dvojí rozhlasové dramatizace se dočkal jeho román odehrávající se v Británii během druhé světové války Ministerstvo strachu. V něm v rámci příběhu Artura Roweho, který z lásky a soucitu zabil svou ženu trpící nevyléčitelnou chorobou, tematizuje svůj nejčastější námět, lidské svědomí. Ve verzi z roku 1968 podle scénáře Libuše Blažejové ztvárnil v režii Jana Bergera hlavní roli Ilja Racek, v novější dramatizaci Josefa Hlavničky si ji v roce 1991 zahrál v režii téže ikony rozhlasové tvorby výtečný Radoslav Brzobohatý. Bohužel ani jedna z obou nahrávek není dostupná v digitální distribuci.
Famózní herecký výkon po bohu své ženy Hany Maciuchové a plejády dalších herců podal v dramatizaci špionážního románu Lidský faktor herec Jiří Adamíra. Scénář k jedné z nejlepších rozhlasových dramatizací vůbec o zaměstnanci britské rozvědky, který se z vděku za pomoc při záchraně své manželky zaplete s ruskou KGB, napsali Helena Průchová a Josef Hlavnička, režisérem byl opět Jan Berger.
V Rozhlasu byl Greene vůbec oblíbeným autorem, vznikla zde řada četeb jeho povídek (letos v červnu například dvojici textů Otřesná událost a Hrozné na to pomyslit načetl Ivan Řezáč, dramatizaci tragikomického příběhu o rázovitém lékaři a jeho revoluční sexuální teorii Doktor Crombie sehráli v roce 2014 Martin Sláma a František Derfler) i románů a esejů. V roce 2012 pak natočila Markéta Jahodová rozhlasovou úpravu Greenovy divadelní hry Skleník o následcích Božího zázraku v rodině zapřisáhlého agnostika s Josefem Somrem v hlavní roli.
Právě tento oblíbený herec se v roce 2004 stal interpretem dvanáctidílné četby na pokračování z románu Moc a sláva. Ten zavede posluchače do Mexika v první třetině 20. století, kdy se zde masově potlačovala katolická církev a například sloužit mši představovalo zločin, za který hrozil trest smrti. Dramatický text proti sobě staví pochybujícího, velice hříšného kněze a naopak odhodlaného, o své revoluční pravdě přesvědčeného představitele revoluční moci.
