Jan Zadražil
Abrahámoviny dnes slaví herec Jan Zadražil, rodák z Řeže u Prahy, absolvent konzervatoře a vyhledávaný divadelní herec (skvělý Nikola Šuhaj v Uhdeho a Štědroňově Baladě pro banditu v režii Vladimíra Morávka v Divadle Husa na provázku, Vaněk a Bedřich ve společném nastudování aktovek Václava Havla Audience a Vernisáž atd.) bez stálého angažmá, který se významně uplatnil i jako audioknižní interpret.
Jeho hlasem zní příběhy populárního britského autora přemýšlivé fantasy Terryho Pratchetta ze série Úžasná Zeměplocha, konkrétně ty, které se soustřeďují na kapitána Samuela Elánia a jeho městskou hlídku. Prozatím poslední počin z této řady je letos vydaná nahrávka románu Noční hlídka, podle mnohých fanoušků i recenzentů nejlepšího autorova textu vůbec.
Famózní výkon podal v roce 2016, kdy ve spolupráci s Janem Vondráčkem načetl bestseller Andyho Weira Marťan. Příběh astronauta Marka Watneyho, který sám uvízne na Marsu, a světové komunity, která se ho snaží dostat zpět na Zemi, si získal popularitu i díky stejnojmenné filmové verzi režiséra Ridleyho Scotta.
V roce 2023 načetl pro OneHotBook hned dvě povídkové knížky z pera Vojtěcha Steklače věnovanou už zhruba padesát let populární holešovické partě Bořík & spol. a Aleš & spol. O té první jsme referovali v recenzi Bořík žije, kde jsme také popsali okolnosti vzniku celé série.
Letos vydal Albatros v jeho podání zvukovou podobu pastiše Rychlých šípů Jaroslava Foglara, detektivní dobrodružný román Pavla Horny pro starší děti Život a smrt Maxmiliána Drápa. Mirek Dušín a spol. se vydává po stopách záhadného úmrtí filatelisty, jehož domnělá sebevražda se zdá čím dál víc nepravděpodobná. Více než povedený titul jsme dopodrobna popsali v recenzi To je ale povedený příběh, plantážníci!
V létě 1975 u středomořského ostrůvku vyloví rybářská bárka postřeleného muže se ztrátou paměti. Lékař, který ho dává dohromady, objeví pod jeho kůží zašité číslo švýcarského konta. A ve švýcarské bance začíná pátrání Jasona Bourna, který se patrně živil jako zabiják, v literární předloze filmového blockbusteru Agent bez minulosti, thrilleru Bourneova totožnostamerického mistra špionážních románů Roberta Ludluma. V produkci OneHotBook ji Zadražil v roce 2020 načetl společně s Pavlem Soukupem.
S Robertem Miklušem a Petrem Pochopem se v roce 2016 zhostil interpretace klasického romantického horroru Mary Shelleyové Frankenstein, ze stejného žánru, avšak v moderním provedení, je i nahrávka Prokletí Salemu od Stephena Kinga, která vznikla na konci minulého roku.
Prozatím posledními dvěma tituly v jeho intepretaci jsou Legendy a pověsti staré Šumavy, které posbíral a přeložil z německý pramenů držitel ceny Josefa Jungmanna Josef Rauvolf, a muže, který po letech manželství znovu potkává svou dávnou lásku z dětství, a jejich setkání v něm probouzí touhu po nenaplněném životě i ztracených možnostech, předestřený v románu japonského čekatele na Nobelovu cenu Harukiho Murakamiho Na jih od hranic, na západ od slunce.
Václav Lohniský
Pět sto pěti lety se v Holicích narodil Václav Lohniský, český herec a divadelní režisér a jedna z nejvýraznějších tváří poválečné divadelní generace. Po studiích na pražské konzervatoři působil v Ostravě a Plzni, nakonec zakotvil v pražském Divadle S. K. Neumanna (dnes Pod Palmovkou), které v letech 1958–1965 vedl jako ředitel. Pod jeho vedením se z tohoto divadla stala jedna z nejprogresivnějších divadelních scén u nás.
Na jevišti i před kamerou ztvárňoval postavy s hlubokým vnitřním napětím, často se sklony k tragikomice či temné grotesce (zejména role mnicha v historickém dramatu Kladivo na čarodějnice). Proslavil se však především komediálními rolemi – postavy Hujera v komedii Marečku, podejte mi pero! a docenta Chocholouška v komedii Jáchyme, hoď ho do stroje! se už dávno přeměnily v součást běžné komunikace nejen na sociálních sítích.
Jeho rozhlasové účinkování bylo spíš sporadické, přesto se v archivech ČRo najde pár zajímavých počinů. Emil František Burian je autorem dramatizace povídky Jaroslava Haška Pan Kobkán vdává dceru, komedie o záchraně rodinné cti, kterou v roce 1975 natočil režisér Josef Melč. Lohniský ztvárnil zřízence Šímu ve firmě titulního hrdiny, velkošpeditéra Kobkána. Toho si zahrál František Hanus, dále hrají Libuše Havelková, Michal Pavlata, Luděk Kopřiva a další.
V roce 1976 napsal divadelní režisér a dramatik Vladimír Semrád satirickou pohádku pro dospělé o sedmi vodnících, kteří obývají tentýž rybník, Hastrmancká komedyje. V režii Jiřího Horčičky si je zahráli František Filipovský, Jiří Sovák, Ferdinand Krůta, Ivo Gübel, Václav Lohniský, Jaroslav Kepka a Viktor Preiss.
Jan Zrzavý
5. listopadu 1890 se narodil Jan Zrzavý, český malíř, grafik, ilustrátor a scénograf, jeden z nejvýznamnějších představitelů české moderny 20. století. Jeho lyricky stylizované krajiny, biblické a mytologické motivy i melancholické postavy patří k vrcholům domácího výtvarného symbolismu. Ač to to vypadá nepravděpodobně, i on se zapsal do kroniky českého mluveného slova.
Především o něm vzniklo několik pořadů, medailonů i tematických pásem. Portrét osmi význačných českých výtvarníků přinesl cyklus v rámci pořadu Kontexty nazvaný Opravdu je znáte? z roku 2017. Zrzavému je věnován pátý díl, který – tak jako všechny ostatní – připravil kunsthistorik Jaromír Zemina.
Dramaturg Miloš Doležal připravil literárně-hudební pásmo ze Zrzavého básní, vzpomínek a úvah Útěcha duše. V režii Petra Adlera v roce 2010 účinkovali Jana Franková, Vojtěch Hájek a Jan Vlasák, jejich výkony doprovázela hudba Aloise Háby v podání Stamicova kvarteta.
Už v roce 1967 natočil režisér Jiří Hraše patnáctidílný cyklus dokumentů Avantgarda bez legend a mýtů věnovaný období největšího rozmachu literární, výtvarné, hudební i divadelní avantgardy ve 20. a 30. letech 20. století. Kromě herců (Vladimír Šmeral, Rudolf Pellar, Jan Přeučil, Bohumil Švarc a mnozí další) v pořadu hovořila plejáda odborníků, za všechny jmenujme surrealistického spisovatele a literárního teoretika Vratislava Effenbergera, literárního teoretika Jiřího Brabce či filosofa Roberta Kalivodu.
Zajímavý je i přehled nahrávek, na kterých se dochoval Zrzavého hlas. V roce 1960 natočil v Československém rozhlase vzpomínku na hned trojí Vánoce v Paříži, zakončené legendární větou „Bylo to moc hezké a rád na to vzpomínám, protože jsme se měli všichni rádi, nic jsme si nezáviděli, hezky jsme se snášeli, bylo to lepší než tady.“
Z roku 1964 se dochoval technicky nepříliš kvalitní záznam vysílaný v roce 2016 na Radiu Retro pod názvem Jan Zrzavý o svých cestách do Itálie, na kterém se Zrzavým hovoří redaktor Emilio Pampiglione (spoluautor česko-italských slovníků a mimochodem jeden z rozhlasových pracovníků, kteří se pokoušeli udržet svobodné rozhlasové vysílání během srpnové okupace) o Benátkách a potížích s cestou do Itálie přes železnou oponu.
A z roku 1938 pochází rozhlasová přednáška nazvaná Co právě čte Jan Zrzavý, kde se vyznává z lásky k Juliu Zeyerovi, Vladislavu Vančurovi a Jaroslavu Seifertovi, ale kde také tvrdí, že polovinu jeho četby tvoří detektivky.
V tohoto ranku je i jediný titul, který je spjat se Zrzavým a zároveň je k dispozici v digitální distribuci. Jde o supraphonský kompilát Ač zemřeli – ještě mluví IV., na kterém posluchač může najít zhruba sedmiminutové vyprávění o malířských začátcích.
Coby slovesný autor Zrzavý přispíval do výtvarných časopisů svými teoretickými úvahami. V roce 2004 načetli v Rozhlase jeho texty Barva Rudolf Pellar a Itálie Lukáš Hlavica, o dva roky později úvahu Česká krajina Miloš Hlavica.
Zrzavý po sobě zanechal také několik krásných, křehkých pohádek. Ty v rámci noční Černobílé mozaiky rád četl muzikant a moderátor Jan Spálený, v roce 1998 pět z nich (Jeník, Rodinné hodiny, Čmelák, V nebi a V podzemí) vydal Radioservis pod názvem Jeníkovy pohádky na magnetofonové kazetě, která se dnes ještě čas od času objevuje v nabídce antikvariátů či hudebních bazarů.
