Rozhlasové začátky a první audioknižní krůčky
Jana Stryková pochází z Brna, po studiu na DAMU v roce 2003 obdržela Cenu Valtra Tauba určenou pro nejlepší absolventy a dnes hraje v několika pražských divadlech včetně Divadla na Vinohradech a Národního divadla, kde je členkou souboru od roku 2017. Vedle toho natočila několik televizních filmů a diváci ji mohou znát hned z několika populárních seriálů jako Dokonalý svět nebo Ordinace v růžové zahradě. Nezanedbává ale ani práci pro dabing nebo rozhlas.
Z jejích starších rolí v inscenacích Českého rozhlasu si můžeme připomenout Léto v Laponsku Petra Pýchy a Jaroslava Rudiše z roku 2006 v režii Petra Mančala. Zde ztvárnila Lucii, která se s partnerem Leošem (Martin Myšička) vydává na roadtrip na sever. Z novějších jmenujme třeba loňskou roli v dramatizované pohádce na stanici Dvojka s názvem Princezna na klíček, kde si Stryková zahrála s Petrem Čtvrtníčkem nebo Jiřím Vyorálkem. Pokud se ale budeme soustředit už především na četbu jako takovou, můžeme vzpomenout třeba nedávnou šestidílnou četbu z debutu Přechodné období Veroniky Bálkové, která zazněla v rámci cyklu Audioknihy Radia Wave, nebo četbu na pokračování na stanici Vltava z románu Já Tituba, černá čarodějnice ze Salemu francouzsky píšící spisovatelky Maryse Condéové.
Pokud jde o její první spolupráci na četbě pro audioknižní vydavatelství, pak nezačala právě nenápadně. Byla to totiž právě Jana Stryková, kdo už v roce 2013 společně s Klárou Issovou a Filipem Čapkou načetl coby vícehlasou četbu pro vydavatelství OneHotBook slavný román Norské dřevo japonského spisovatele Haruki Murakamiho, jenž pojednává o milostných vztazích, studentském životě, ale i studentských bouřích na konci šedesátých let v Tokiu. Hned na to ale vychází ještě opulentnější audioknižní dílo od téhož vydavatele, a tím je tou dobou filmovou adaptací proslavený Atlas Mraků Davida Mitchella. Na dvaadvacetihodinovém vyprávění šestice příběhů, rozkročeném od 19. století až do daleké budoucnosti, se Stryková podílela společně s Janem Vlasákem, Martinem Stránským nebo Janem Zadražilem.
Její první samostatná audiokniha měla však přijít až v roce 2015, kdy pro vydavatelství Kristián Entertainment načetla zábavnou knihu Alexandry Potter pro moderní samostatné ženy s názvem Není přání jako přání. Na ni v témže roce plynule navázala četbou knihy Nevěra Paula Coelha, tentokrát z produkce Tympana. Už v těch letech začíná být zřejmé, že se Jany Strykové bude držet téma mezilidských vztahů a úlohy žen ve společnosti. Připomeňme, že pro Český rozhlas v posledních letech pravidelně účinkovala i v dokumentárním cyklu Osudové ženy, v rámci nějž jsme se mohli seznámit například s Hanou Kvapilovou, Mary Duras nebo Olgou Havlovou. Společně s Terezou Dočkalovou a dalšími se podílela též na vícehlasé četbě z knihy Renáty Fučíkové Hrdinky.
Žánrovky
Už v rané fázi své spolupráce s audioknižními vydavateli, se ale začlenila do týmu, který měl po následující roky postupně načítat jednu objemnou sérii z žánru fantastiky. Je tu řeč o Myceliu Vilmy Kadlečkové, které představuje ve své celkové stopáži desítky a desítky hodin četby, a které zaměstnávalo Janu Strykovou v průběhu šesti z osmi vydaných dílů. Podobně v roce 2017 načetla spolu s Davidem Novotným román Emila Hakla Umina verze, kde vystupuje coby humanoidní robot s umělou inteligencí a osobností ženy. Ani zahraniční fantastika však nezůstala bez povšimnutí, a tak její interpretace zahrnovala například DUNU Franka Herberta, nebo Povídky podivných Ransoma Riggse.
Vedle dosud jmenovaných témat románů a dokumentů však v interpretaci Jany Strykové dřív nebo později začneme spatřovat nepřehlédnutelnou tematickou, respektive žánrovou linii. Tou jsou thrillery, policejní kriminálky a detektivky. Začalo to už románem Do vody od Pauly Hawkins, v následujících letech pak pro vydavatelství Témbr načetla coby jednohlasé četby knihy Andrewa Mayna s agentkou FBI Jessicou Blackwoodovou Jméno ďábla, Vrah andělů a Pád do temnoty. Objevila se ale i v příběhu Génius zločinu, v němž autor propojil sérii s Jessicou s jinou svou řadou, a to s romány s doktorem Theo Crayem (Šelma, Hračkář, Teorie vraždy, Temný vzorec). Ve zvukové verzi se tak Stryková střídá s interpretem Crayovské řady Zdeňkem Velenem.
Thrillerovým příběhem je i Kořist bestsellerové autorky Darcy Coates. V rámci tohoto žánru jsme herečku mohli slyšet i v audioknihách Lesley Kary Fáma a Kdo o tom ví?, spolu s Vasilem Fridrichem se střídala v četbě thrilleru Noční pták Briana Freemana a neměli bychom zapomenout ani na svého času nesmírně populární Zmizelou od Gillian Flynn, kde se o četbu podělila s Janem Zadražilem.
Klasickou anglickou detektivkou v podání Jany Strykové je série s Tommym a Pentličkou, která odstartovala audioknuhou Tajemný protivník a pokračovala Domem u kanálu. znalci už jistě tuší, že jejich autorkou není nikdo jiný, než královna zločinu Agatha Christie.
Samostatnou kapitolu by mohly tvořit romány Michaely Klevisové, v jejichž četbě pro Voxi vystřídala v roce 2023 Kristýnu Kociánovou počínaje detektivním románem Vraní oko. Tehdy dostaly audioknihy Klevisové zbrusu nový kabát zahrnující nejen novou interpretku, ale i novou režii, hudbu a vůbec celkově jaksi ambicióznější dramaturgii. V tomto novém uspořádání pak Stryková pro Voxi načetla ještě dříve vynechané díly série s vyšetřovatelem Bergmanem, a to Zlodějku příběhů a Dům na samotě.
Co rozhodně neminout?
Z nahrávek, které se nějakým způsobem zapsaly do povědomí, bychom určitě měli jmenovat Raději zešílet v divočině Aleše Palána. Tato vícehlasá četba, na níž se Stryková podílela spolu s Norbertem Lichým, Davidem Novotným nebo třeba Vilmou Cibulkovou, vyšla ve vydavatelství Tympanum v roce 2019 a přináší rozhovory s šumavskými samotáři, kteří se zřekli naší života v civilizaci. Následujícího roku pak byla nahrávka nominována na cenu pro nejlepší vícehlasou četbu.
Ve stejné kategorii bylo v témže roce nominováno i zvukové vydání knihy Moje matka Marlene Dietrichová, kterou napsala její dcera Maria Riva. Zde Stryková četla původně pro Český rozhlas společně s Vilmou Cibulkovou, Ivanem Řezáčem a Ester Valtrovou a krom zmíněné nominace si vysloužila i nominování na cenu pro nejlepší Neviditelnou herečku. Jde o velmi silný posluchačský zážitek, od slavných začátků Marlene, přes bouřlivé vztahy s přáteli a milenci, jako byli herec Jean Gabin či spisovatel Erich Maria Remarque, až po smutný, osamělý závěr. Po odvysílání vydal audioknihu ještě v květnu téhož roku Ikar ve spolupráci s Radioservisem.
Cenu si nakonec odnesla až za rok 2022 bezesporu náročná četba z knihy Michaela Kocába Vabank z vydavatelství Témbr. Audiokniha, jíž propůjčila Stryková hlas, si vysloužila ocenění za nejlepší audioknihu mimo kategorie. Neměli bychom ale zapomenout ani na nahrávky ze série Žatva smrti, nadmíru populární young adult série Neala Shustermana pojednávající o světě budoucnosti, kdy problém s přelidněním planety musí vyřešit cech takzvaných „smrtek“. Z deníků a vzpomínek ctihodné smrtky Curieové čte Jana Stryková v titulech Smrtka, Zvon a Kosení s až syrovou přesvědčivostí.
Je tedy zřejmé, že mnohaletá herecká práce Jany Strykové na poli mluveného slova je velmi žánrově i tematicky pestrá. A zatímco jedni ji budou vést v patrnosti jako jeden ze stěžejních hlasů česky vydaných thrillerů, pro jiné může být hlasem podávajícím svědectví o silných příbězích výrazných žen – mezi něž ostatně navzdory žánrové odlišnosti patří i postava již zmíněné smrtky Curieové.
