Zpět

Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie 17

téma, , 06.12.2020
Divadlo Spejbla a Hurvínka slaví v tomto roce hned několik důležitých výročí: Spejbl má 100 let, Mánička se Žerykem 90, stejně dlouho je Divadlo profesionálním souborem, tři čtvrtě století sídlí v Praze, 25 let v Dejvicích. Téměř po celou dobu jeho existence vznikaly souběžně s jevištními inscenacemi také zvukové nahrávky, kterým se podrobně věnujeme v seriálu Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie. Ukazujeme na nich nejen vývoj Divadla S+H, ale i historii celého audioknižního průmyslu.
◄ Zpět k předchozímu dílu seriálu
 

Hurvínek v němčině 2

V minulé části jsme dokončili přehled německých nahrávek se Spejblem a Hurvínkem až do roku 1974. Tentokrát se blíže podíváme na záznamy pozdější, které vznikly až do roku 1980. Znovu vycházíme vstříc čtenářům, kteří neumí německy, takže u snímků, které existují pouze v němčině, představíme podrobněji jejich obsah a pokud existuje česká i německá verze příběhu, nabídneme v ukázkách stejnou pasáž v obou jazykových verzích.
 

Spejbl und Hurvínek zum Geburtstag / Spejblovi a Hurvínkovi k narozeninám

V roce 1969 vyšly v češtině dvě gramofonové EP desky s narozeninovými příběhy čtyř postaviček: Spejbla, Hurvínka, Máničky a Žeryka. Formát EP vinylu Supraphon zvolil kvůli délce příhod, ta se u každé z nich pohybovala kolem patnácti minut. Na každou desku se tak vešly dva příběhy. Připomeňme, že se jednalo o první nahrávky s Helenou Štáchovou coby Máničkou.
 
O sedm let později natočil Supraphon všechny Narozeniny i v němčině. Protože jsou ale německé věty oproti českým delší, německá verze vyšla na LP deskách pod názvem Spejbl und Hurvínek zum Geburtstag. Z hlediska zvukové historie S+H šlo o důležitý mezník, neboť právě tento německý titul byl prvním Hurvínkovským elpíčkovým dvojalbem. Dodejme, že první české dvojalbum vyšlo o rok později a bylo jím Z Hurvínkova kalendáře.
 

Obal 2LP Spejbl und Hurvínek zum Geburtstag
 
Německý scénář Narozenin téměř ve všem kopíruje českou verzi, pro znalce českých snímků uvádím několik drobných rozdílů: Protože česká verze Narozenin pochází z roku 1969, Bábinka v té době ještě neexistovala (objevila se poprvé až 1971), a tak Mánička v českých Narozeninách žila u tetinky, v němčině už u paní Kateřiny. V příběhu Hurvínkovi k narozeninám Spejbl chlapci v češtině peče bábovku, v němčině dort. Drobnou odchylku nalézáme v tomtéž příběhu například v přirovnání: když se Hurvínek vrátí domů a Mánička mu chce popřát, Hurvínek zlobí a v češtině prohlásí, že bude jako pěnkavička, zatímco v němčině slíbí, že bude ticho jako oškubaná slepice. Na to Mánička Hurvínkovi přednese gratulační básničku, a i ta se v obou jazykových verzích od sebe obsahově liší. Z dalších drobných změn zmiňme aspoň částečně odlišné hádanky v příběhu Žerykovi k narozeninám.
 



 
Hurvínkovi k narozeninám (německá verze)

Daleko zásadnější rozdíly mezi oběma verzemi nalézáme však v samotné realizaci. Helena Štáchová v české verzi Narozenin Mániččinu charakteristiku ještě hledala, postupně dívenku dotvářela a z hlediska herectví ještě částečně vycházela z Mániččiny druhé interpretky Boženy Wellekové. V době vzniku německé nahrávky už byla Mánička současnou holčičkou a Štáchová ukotvila i její hlasovou polohu. Zatímco česká verze vznikla mono, německá nahrávka pracovala s propracovanou stereo bází. Poslední důležitý rozdíl v realizaci se týká ruchové koláže: různé bouchání, řinčení skla, pády, apod. se pro každou z verzí vytvářely znovu.
 
Dodejme, že tři německé narozeninové příběhy jsou k dispozici v sestavě Hurvínek, Mánička und Herr Spejbl zum Geburtstag a Žeryk zum Geburtstag vyšel jako bonus v reedici Hurvínek macht Ferien. České snímky Narozenin aktuálně najdete v kompilacích Hurvínek trochu zlobí a Hurvínkovy zpívánky a taškařice.

Hurvinek unter den Käfern / Hurvínek mezi broučky

4. 9. 1937 měla v Divadle premiéru hra Josefa Skupy a Franka Weniga Hurvínek se učí čarovat, která se později hrála pod názvem Hurvínek mezi broučky. Jedná se o nejslavnější divadelní hru v Hurvínkově historii – v Divadle se hrála v různých nastudováních přes 70. let. Z repertoáru byla stažena až kvůli nešťastné dlouholeté autorskoprávní tahanici s Plzní. Zajímavostí je, že Hurvínka mezi broučky uváděla i zahraniční divadla, pochopitelně bez Spejbla a Hurvínka. Přestože Broučci dosáhli nejvíce repríz, v češtině nikdy nevyšli a k mání jsou jen v němčině a to od roku 1977 pod názvem Hurvinek unter den Käfern.
 

Obal gramofonové desky Hurvinek unter den Käfern.

Hurvínek se těší na divadelní představení o doktoru Faustovi. V divadle však usne a ve snu se dostane přímo k přísnému doktoru Faustovi (Radko Haken). Hurvínek by se rád naučil čarovat a doktor Faust nakonec souhlasí. Pro začátek Hurvínka nechá uklízet a zakáže mu studovat kouzelnickou knihu. Chlapec však neposlechne a vyvolá ducha (Miroslav Huňka). Faust neuposlechnutí ihned odhalí a Hurvínka vyžene. Ten si z toho nic nedělá, jde na louku a chce chytat broučky a dávat si je do krabičky. Zpívá si a do písničky se mu vloudí kouzlo, kterým nechtěně vyvolá ducha znovu. Naštvaný duch jej zmenší a kletba potrvá tak dlouho, dokud Hurvínek nepochopí, že ubližovat broučkům se nesmí a nevykoná dobrý skutek. Zmenšený Hurvínek se setká s Čmelákem (René Hájek) a zachrání malou Berušku (Květa Plachetková) před zlým pavoukem (Miloš Kirschner). Včela (Eva Lorencová) chlapci po náročném dni povídá pohádku na dobrou noc a polepšený Hurvínek slíbí, že už nikdy nebude broučky chytat do krabičky. Poté procitne zpět v divadle a zjistí, že to všechno byl jen sen.
 

Hurvineks Schneemann / Hurvínkův sněhulák

V červnu 1973 měl v divadle premiéru Hurvínkův sněhulák, v témže roce byl natočen v češtině na tři SP desky a o čtyři roky později se dočkal německého vydání Hurvineks Schneemann na LP. Hurvínek při sáňkování narazí do chaloupky a ve snu se mu zdá pohádka o hloupém králi, který považuje sněhuláka za vzácnou sochu a nechá ho proto postavit ke krbu. Hurvínek samozřejmě ví, že led v teple taje, a tak se prohlásí za kouzelníka a sochu králi přičaruje. Do hry vstoupí různé záměny, sněhulákem je například jeden z rádců nebo taťulda.
 
Původně nehurvínkovský námět byl nastudován z hlediska interpretace pouze s Milošem Kirschnerem a Miroslavem Černým coby Žerykem. Kirschner tedy mluvil za pět hlasově i charakterově odlišných postav. Mánička původně ve Sněhulákovi kvůli zdravotním komplikacím Heleny Štáchové nebyla, později do něj byla Milošem Kirschnerem a Vladimírem Strakou dopsána. V české nahrávce tedy Mánička neúčinkuje, v němčině už ano. Dlužno dodat, že se ono dopsání Máničky v německé verzi příliš neprojevilo – postava nebyla pro nahrávku z hlediska děje příliš rozvinuta a ve snímku se stala jen nahrávajícím prostředníkem mezi Spejblem a Hurvínkem.
 

Obal LP Hurvineks Schneemann

Německý snímek zachovává i Kirschnerovo hraní pěti postav. Kirschner se tohoto náročného úkolu v cizím jazyce ujal se ctí, v české verzi si je ale přece jen z hlediska herectví jistější. Německá nahrávka přinesla i několik dalších změn: v češtině se rádci jmenují Kýval a Chytrolín, v němčině je tato jména možné doslova chápat jako Podlízal a Lichotník. V obou nastudováních jsou použity písničky s muzikou Jana Franka Fischera. Pro znalce uvádím, že v němčině je kvůli omezené stopáži nosiče vynechána písnička začínající slovy Jen ten, kdo nemá v hlavě hoblovačky pojednávající o Hurvínkově nadšení z toho, že je dvorním kouzelníkem. V němčině si Hurvínek namísto toho prozpěvuje: „dvorní kouzelník, já jsem dvorní kouzelník, taťuldo!“ V ostatních pasážích jsou písničky v obou jazykových nastudováních dodrženy a je v nich zachován i stejný obsah sdělení.

 
 

Spejbl's herzliche Metaferosen / Spejblovy srdečné metamorfóry

V roce 1980 vychází na LP desce nahrávka s názvem Spejbl's herzliche Metaferosen. Název odkazuje na divadelní hru z roku 1964, pravděpodobně s ní ovšem nemá mnoho společného. Na desce jsou totiž dialogy, z nichž většina vznikla později, a zatímco divadelní hru napsal Miloš Kirschner s Milošem Hakenem, scénky německé nahrávky pochází z jiných divadelních her, a kromě Kirschnera se na nich podílel František Nepil a pozdější hurvínkovský dramaturg Jiří Středa. Zajímavostí desky rovněž je, že první čtyři samostatné výstupy přeložila dlouholetá Hurvínkova překladatelka Věra Labská, pod Středovými scénkami na druhé straně vinylu je coby překladatel uveden Volker Marks.
 
Desku zahajuje slavný Kirschnerův dialog o smíchu, který původně pochází z divadelní hry Amorosiáda z roku 1966. Hurvínek se směje a neví proč. Spejbl se synovi snaží vysvětlit, že ke smíchu musí mít člověk důvod. Dialog filozoficky ukazuje různé podoby smíchu od těch srdečných až po ty zákeřné. V češtině Smích vyšel na dnes již nesehnatelném CD Písničky, scénky, dialogy.


 
Spejblovy srdečné metamorfóry (německá verze scénky o smíchu)

Ve druhém v češtině nedostupném dialogu Spejbl s Hurvínkem rozmlouvají se svými vodiči Milošem Kirschnerem a Bohuslavem Šulcem a společně se zabývají výhodami a nevýhodami být loutkou či člověkem. Následují dvě Nepilovy scénky, v češtině dostupné od roku 1970: Archimedes (Hurvínkův bigbít a devět dalších scének), v němž Spejbl Hurvínkovi vysvětluje Archimedův zákon a Vaječný koňak původně z divadelní hry Na řadě doktor Spejbl (Spejblovy starosti a Hurvínkův apríl). Pro fanoušky uvádím, že v německém Koňaku se Hurvínek bojí, aby ho při natahování po klíčích neklovla místo české sojky sova.
 

Obal LP desky Spejbl's herzliche Metaferosen
 
Další dialogy v češtině nikdy nevyšly. V Povidlové vizi Mánička brečí, protože se nemůže dívat pozdě večer na televizní pořady, kdy dávají pro ni důležitý pořad o psychologii rozvráceného manželství. Hurvínek, který se také nesmí dívat na tyto filmy, se snaží Máničku utěšit a sdělí jí, že si to může aspoň představovat a začne Máničce vyprávět svůj hororový sen o tom, jak míchal povidla, olizoval je a najednou mu vypadl zub a pak si posvítil na Máničku lucernou a Mánička spolkla náprstek a Hurvínek se pak oběsil na kšandách. Máničce to však jako horor nepřipadá a Hurvínek dívence sdělí, že se tento sen musí vyložit. Vrtat se v povidlech znamená mít potíže, ztratit zub se dá dle Hurvínka vyložit jako nečekané milostné dobrodružství a posvítit si na ženu lucernou znamená, že se dotyčnému nevyhne smůla. Spolknutí náprstku je možné brát jako nečekané těhotenství s nejistým otcem a sebevražda s kšandami znamená zničit předsevzetí. Mánička je však s tímto snem velmi nespokojená, protože nemá ráda filmy s nejasným koncem, neboť se v tomto snu nevyřešilo, kdo je otec jejího nenarozeného dítěte.
 
V Horoskopu je Spejbl naštvaný, že nevyhrál v loterii. Hurvínek mu poradí, aby si nechal sestavit horoskop, díky němuž pozná budoucnost, své pasivní a aktivní dny, které by mu mohly v loterii pomoci. Sám se hned chopí iniciativy a snaží se otci horoskop sestavit. Při dotazu, v jakém znamení se Spejbl narodil, otec opáčí, že asi ve znamení piva, když je z Plzně. Když se syn pokouší zjistit přesnou hodinu, měsíc a rok Spejblova narození, otec odvětí, že to neví, protože o tom jsou dohady samotných historiků. Oba pak určí, že to asi bylo někdy na podzim, říjen nepřichází v úvahu, protože tito lidé mají spoustu vlasů. Shodnou se tedy na září a Spejbl prohlásí, že se tedy narodil z panny. Hurvínek vyvěští, že aktuálně se Spejbl dle horoskopu nachází kvůli prohře v loterii v pasivitě, konstelace hvězd říká, že do tří dnů by se vše mělo obrátit. Spejbl tedy Hurvínkovi nakáže, aby vypl telefon, stáhl žaluzie, hodil na Spejbla dvě peřiny, a tři dny není otec pro nikoho doma.
 
V poslední scénce s názvem Byrokrat se snaží Hurvínek od otce zjistit, co je to byrokrat, byrokracie, kancelářský úlek, kancelářský spánek a kancelářská krysa. Nad těmito výrazy se rozvine filozofický dialog, jehož pointou je, že podle Hurvínka je Spejbl taky byrokrat, když ho chce vychovávat.
 
Další část Zvukové historie Spejbla a Hurvínka přineseme 13. prosince. V tento den v roce 1924 vystoupil Spejbl poprvé v Praze. Za překlad Sněhuláka děkuji Michaele Blažkové, za ostatní překlady mnohokrát děkuji Karolině Lemberkové. V neposlední řadě děkuji sběratelce Hurvínků Anetě Hubálkové, která mi pomohla s dohledáváním a předčítáním archivních materiálů.

Seriál Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie

  1. První republika a Protektorát
  2. Poválečné období Josefa Skupy
  3. Začátky druhého interpreta S+H Miloše Kirschnera
  4. Mániččiny proměny
  5. Hurvínek a Supraphonská léta sedmdesátá 1
  6. Hurvínek a Supraphonská léta sedmdesátá 2
  7. Rozhlasové nahrávky Miloše Kirschnera 1
  8. Rozhlasové nahrávky Miloše Kirschnera 2
  9. Supraphonské nahrávky 1980–1983
  10. Supraphonské nahrávky 1984–1991
  11. Hurvínkovy nahrávky mimo Supraphon 1
  12. Hurvínkovy nahrávky mimo Supraphon 2
  13. Hurvínek v českých dějinách
  14. Hurvínkovy supraphonské nahrávky do roku 2006
  15. Supraphonské nahrávky 2007–2017
  16. Hurvínek v němčině 1
  17. Hurvínek v němčině 2
  18. Hurvínek v němčině 3
  19. Hurvínek v němčině 4
  20. Závěrem