Ladislav Lakomý
Dnešního dne v roce 1931 se v Náměšti na Hané narodil herec a divadelní pedagog Ladislav Lakomý. Studia herectví dokončil v roce 1956 na Janáčkově akademii múzických umění, většinu své umělecké dráhy strávil v brněnském Národním divadle, kde působil od roku 1965 až do své smrti 11. dubna 2011. Byl uznávaným recitátorem a dabérem (jeho hlasem hovořil například Alain Delon), držitelem Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství a působil též jako pedagog na JAMU i konzervatoři v Brně. A samozřejmě i v rozhlasu byl jako doma.
Povídku Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým z cyklu Směšné lásky Milana Kundery načetl v roce 2008 pro rozhlasovou četbu na pokračování, která se záhy ocitla i na CD nosičích a v roce 2023 ji Supraphon vydal v reedici pro digitální distribuci.
V roce 2009 ho režisér Michal Bureš přizval do olomouckého rozhlasového studia, aby zde v jeho režii načetl svého druhu skandální detektivku Agathy Christie Vražda Rogera Ackroyda s Herculem Poirotem v hlavní roli.
V roce 2008 interpretoval v brněnském studiu Českého rozhlasu paměti právníka, filozofa a prvního děkana Právnické fakulty brněnské Masarykovy univerzity Františka Weyra (1879–1951) Paměti z přelomu století. Význačná osobnost české vzdělanosti je začala psát během okupace a vzpomíná v nich například na okolnosti vzniku brněnské univerzity, Leoše Janáčka nebo Ferdinanda Peroutku, pro jehož Lidové noviny za první republiky psal.
Prakticky hlavní roli profesora Parkhilla mu svěřil Antonín Přidal ve své ikonické dramatizaci humoristické knížky Leo Rostena Pan Kaplan má třídu stále rád, kterou napsal podle vlastního překladu a sám ji i v roce 1996 v brněnském studiu Českého rozhlasu režíroval. V ní se dále představují Miroslav Donutil, Gabriela Ježková, Zdeněk Junák, Jaroslav Kuneš a další známé osobnosti brněnské divadelní scény.
Co by se stalo s Janou z Arku, kdyby její život nebyl korunován mučednickou smrtí? Na tuto otázku hledá odpověď novinář a přední intelektuál první československé republiky i pozdějšího poúnorového exilu Ferdinand Peroutka v románu Pozdější život Panny. V roce 2010 román převedl do podoby rozhlasového scénáře opět Antonín Přidal, který se opět ujal i režie. Lakomý si zde zahrál vedlejší roli arcibiskupa.
Astrid Lindgrenová
14. listopadu 1907 se v městečku Vimmerby na jihovýchodě Švédska narodila Astrid Lindgrenová, spisovatelka, jejíž knihy pro děti se staly celosvětovým fenoménem a byly přeloženy do více než sedmdesáti jazyků. Vedle příběhů pro děti psala také divadelní hry, filmové scénáře a romány pro dospělé, přičemž inspiraci pro svou tvorbu hledala často ve vlastním dětství. V roce 1958 obdržela Cenu Hanse Christiana Andersena a po její smrti vznikla Cena Astrid Lindgrenové, od té doby nejvýznamnější ocenění dětské literatury na světě.
Její rozsáhlé dílo samozřejmě nezůstalo stranou zájmu českých ani slovenských tvůrců mluveného slova, k dispozici je více než dvacet nahrávek v češtině i slovenštině. My pro vás vybíráme slavné Děti z Bullerbynu a následné Vánoce v Bullerbynu, které pro děti kouzelným způsobem načetla Libuše Šafránková.
V roce 2007 vzniklo veselé rozhlasové zpracování neméně slavné knížky Pipi Dlouhá punčocha s Barborou Hrzánovou v titulní roli. Podle scénáře Jitky Škápíkové je natočil Vlado Rusko a do dalších rolí obsadil Kryštofa Hádka, Pavla Rímského, Michala Pavlatu, Václava Vydru a další.
Prázdninová dobrodružství nemotorného stockholmského spisovatele Melkera a jeho čtyř dětí na miniaturním ostrůvku, který přesto skýtá nejedno překvapení, jsou námětem její knížky My z ostrova Saltkrakan. Tu v roce 2018 načetla Jana Štvrtecká.
O dva roky dříve vznikla rovněž v produkci Albatrosu zvuková verze knihy Lotta z Rošťácké uličky v interpretaci Kláry Oltové o třech podnikavých sourozencích, z nichž má vždycky nejlepší a nejbláznivější nápady ten nejmenší – Lotta.
