Archiv vydavatelství AudioStory je bohatý na díla všech žánrů. Důležitou složku jeho audioknižního portfolia tvoří pohádky a příběhy pro děti. Právě opětovně vydané Cikánské pohádky, které vznikly již v roce 1992, tuto oblast audioknižního trhu dále doplňují. Občas při nich dokonce trochu vstávají vlasy hrůzou.
Pohádky vycházejí z pradávných pověstí a mýtů, do kterých se, zřejmě jak někdejší kočovné kmeny putovaly snad z Indie až do Evropy, přimíchaly i další lokální zvláštnosti. Zároveň se tu ještě více projevila ústní slovesnost, protože písemné zápisy z minulých dob neexistují. Zlomek toho, co se dochovalo, pak do formy Cikánských pohádek zpracovala spisovatelka Marie Voříšková. Pro audioknihu byly vybrány tři příběhy. První, nazvaný Kondáš a Juhas, pojednává o dvou bratrech, kteří získají kouzelné předměty a spolu s nimi musejí přechytračit sedláka a jeho pyšnou dceru. Třetí pohádka, Lavuta, vypráví o třech sestrách, z nichž nejmladší pocítí nenávist a lhostejnost ostatních dvou. Nejdramatičtější je asi prostřední příběh o princezně, která se mění ve vlkodlaka a každou noc musí dostat jednoho vojáka jako oběť. Mladý cikán z královy stráže hledá pomoc u moudré stařenky a snaží se ze spárů zlé královské dcery uniknout.
Všechny příběhy oplývají větší či menší dávkou napětí, protože v minulosti neměly pohádky pouze pobavit či uspávat děti, ale v návaznosti na původ v bájích a pověstech přinášet poučení a varování. Nejinak tomu je i u Cikánských pohádek, v nichž kromě ponaučení nechybí na konci ani lidová moudrost.
Pohádky, které režírovala Helena Vaňurová, dostala k načtení Gabriela Vránová. Jejímu výkonu nelze nic vytknout, jde přeci jen o profesionální herečku, která vypráví měkce s velkou laskavostí a vlídností v hlase. Na klasické pohádky má často monopol skvělý vypravěč Josef Somr, z žen se výrazněji prosazuje snad jen Libuše Šafránková. Každého posluchače potěší, že i nepříliš rozhlasem vytížená herečka se může zhostit své role tak dobře. Pohádek v její interpretaci se objevuje více zejména v různých kompilacích, ale jako samostatná audiokniha jsou Cikánské pohádky výjimečnou příležitostí, kterou paní Gabriela Vránová dobře využila. Hereččin příjemný projev pak vkusně doplňuje klavírní doprovod Mlhoše Kafky.
Neoposlouchané motivy příběhů, půvabný hlas interpretky a přiměřená stopáž dělají z Cikánských pohádek zajímavou volbu pro ty rodiče, kteří chtějí svým dětem pustit pohádky či pověsti klasického střihu a nechtějí vybírat z tradičních děl Karla Jaromíra Erbena či Boženy Němcové. AudioStory může těmito neobvyklými příběhy, přestože klasického střihu, potěšit nejednoho dětského posluchače.
