Dětskou Dahlovskou produkci Tympana je možné rozdělit do dvou linií. Prevítovy, Matyldu a Obra Dobra načetla v Knihovně a tiskárně pro nevidomé Věra Slunéčková. Přestože ani jedna z těchto audioknih neměla režiséra, Slunéčkové se přirozeně podařilo uchopit Dahlův text tak, aby děti náležitě zaujala. Ostatně právě Obr Dobr, šikovně doplněný muzikou, získal 3. místo v audioknižní Ceně Bystrouška 2018 v kategorii 7 až 11 let. Druhou skupinu tvoří dva tituly s pevnou režií: Karlík a továrna na čokoládu s Bárou Hrzánovou a nově také Jakub a obří broskev v podání Vojtěcha Kotka.
Pod vedením velmi schopné divadelní a rozhlasové režisérky Zuzany Burianové, zvolil Kotek pro začátek melancholičtější a zádumčivější vypravěčský tón – Jakub totiž tragicky přichází o rodiče a musí vyrůstat bez kamarádů u nesnesitelných tet. Zlom vypravěčského přístupu nastává v okamžiku, kdy se chlapec vlivem kouzla dostává do obří broskve a se zvětšenými zvířecími postavami prožívá napínavá dobrodružství. Ve vypjatých situacích se tempo přednesu zrychluje, stává se naléhavějším a nervózním.
Jednotlivé postavy Kotek rozehrává a odlišuje změnou hlasových poloh. Teta Bečková mluví hluboce a zastřeně, jako by pořád měla v puse nějaké jídlo, teta Brčková nepříjemně skřehotá a evokuje odporně znějící zvuk srkání. V kouzelném dědečkovi leckdo jistě rozpozná podobnost s Mrazíkovským dědečkem Hříbečkem. Ani živočichové nezůstávají pozadu: rošťák Stonožník je temperamentní brouk, který má vše na háku, výše posazený Žížalák bázlivě koktá, rozvážný děda Konipas postaršeně chraptí. Výraz slečny Pavoučkové připomíná jemně se ovíjející lepkavá vlákna, a žensky utvořená Světluška si vždy rychle najde škádlivě odsekávající odpověď. Určitý protipól tvoří Beruška a Jakub, kteří zůstávají civilně nezměněni. Režisérka audioknihy zručně pracuje také s detaily, mezi něž například patří vzdálené přiškrcené volání z tunelu.
V dobrém slova smyslu praštěná je i hudba Maria Buzziho. V kratičkých tónech zní různé skřípání, bušení, vrzání, vřískání. Nechybí ani obrovská moucha, zvukově patřičně upravená a zesílená, která prolétává nahrávkou z kanálu do kanálu a postupně svůj let túruje jako rozjíždějící se motorka. Hudební skladby fungují i jako podkresy. Za zmínku jistě stojí hádka tetiček a Stonožníkovy bláznivé písničky, Vojtou Kotkem interpretované coby lehoulinký rap.
