Před čtyřiceti lety otevřel mystik al-Džáhiz v Káhiře portál, jímž se do světa vrátili džinové a s nimi i magie. Egypt, který byl do té doby pod nadvládou Britů, se stal díky džinům a jejich technologiím založených na magii velice silným hráčem na geopolitické šachovnici světa. V roce 1912, kdy se příběh odehrává, je Káhira kotlíkem, v němž se mísí různé národy, filozofie a náboženství. Město ovšem také zasáhla vlna feminismu a mluví se o novém volebním právu pro ženy. Navíc se na obzoru stahují mračna, takže egyptský král svolal mírový summit, díky němuž, jak doufá, odvrátí hrozbu války, která by zachvátila celou Evropu. V předvečer summitu však došlo k hromadné vraždě. Ke zločinu spáchanému pomocí magie se hlásí muž se zlatou maskou, který o sobě prohlašuje, že je dávno zmizelým mystikem. Káhira se po jeho prohlášení během chvíle proměnila ve vřící kotel připomínající Dublin v době Velikonočního povstání. Na scénu vstupuje policejní agentka Fátima. Pokud odhalí pravou totožnost muže se zlatou maskou, možná zabrání povstání a zachrání svět před válkou. V pátrání, při němž se setká nejen s plejádou džinů, džinek, andělů ale i starých bohů a postav z arabské mytologie, jí bude pomáhat trošku naivní Hadía. Bez ohledu na to, že autor v knize rozvíjí detektivní zápletku, více než samotné vyšetřování okouzlí čtenáře či posluchače netradičním prostředím, plejádou zajímavých postav a tím, jak jednotliví aktéři vnímají vyšetřování.
Knihu u nás v skvělém překladu Jakuba Němečka vydalo v roce 2022 nakladatelství HOST, audioknižní podoby se dočkala letos díky vydavatelství Audiotéka. Role vypravěčky se ujala herečka a dabérka Karolína Půčková. Fátima je emancipovaná mladá žena s hodně složitou minulostí a komplikovanými vztahy, proto ani nepřekvapí, že i její milostný život není poplatný našim představám o muslimské prudérnosti. Přitom nemá problém uznat svou chybu, anebo hrát druhé housle, pokud to prospěje vyřešení případu. Půčková ji však pojala jako nesympatickou a afektovanou (byť velice inteligentní) slepici, a to může být pro posluchače velkým problémem. Naopak, Fátiminu mladší kolegyni vystihla perfektně. Hadía je v jejím podání přesně tak naivní a nadšená z toho, že může pracovat s proslavenou agentkou, přesně tak, jak ji autor napsal. Stejně tak ale v podání Půčkové funguje i chemie mezi Fátimou a její milenkou. Vztahy mezi jednotlivými postavami a proměny Fátimina chování v různých situacích interpretce opravdu věříte a v tom je její největší síla. Vlastně i všichni ti ifríti, andělé a džinové znějí v jejím podání zajímavě a proto je škoda, že postavu vyšetřovatelky pojala tak nešťastně.
Arabský svět a Káhira nabízí nejen přepestrou škálu zajímavých a pro nás netradičních bytostí, ale také spoustu netradiční hudby. Té se posluchač dočká v míře vrchovaté a musím smeknout před režisérkou Kateřinou Bubeníčkovou a mistrem zvuku, protože jestli něco dělá Vládce džinů pro posluchače stejně zajímavým jako prostředí, v němž se jeho příběh odehrává, pak je to hudba. Při poslechu melodií, v nichž slyšíme typické arabské strunné nástroje, jako jsou buzuki, úd či saz, se posluchačům může vybavit hudba izraelské kapely Orphaned Land, či tuniských Myrath, tedy samozřejmě bez všech metalových vlivů. Zkrátka a dobře, hudební složka příběh z dob, kdy to v Káhiře vřelo, doplňuje více než zdařile.
Hadíu napadlo, že podmínky panující v Káhirských slumech zmíní na příštím setkání Egyptského feministického sesterstva. Řekla: „Jestli ženy dokážou bojovat s patriarchátem a porazit ho, tak můžeme zaútočit na majetkovou nerovnost. Však uvidíte.“
Stejně jako knižní předloha svým tlačením na pilu feminismu, tak i projev Půčkové nemusí sednout každému, ale zavrhnout knihu z takhle zajímavého prostředí by přesto byla škoda.
