Uděluje se od roku 1901 a jejím prvním laureátem se stal francouzský básník Sully Prudhomme, dnes již zapomenutý člen parnasistického hnutí, které ovlivnilo i české básníky konce 19. století, například Jaroslava Vrchlického, českého rekordmana v počtu neproměněných nominací (8). Pokud tedy nepočítáme velkopavlovického rodáka Rudolfa Kassnera, význačného německého překladatele a esejistu, kterému se podařilo neproměnit nominací deset.
Každopádně v českém prostředí pozorujeme zajímavý, ale asi logický jev: po oznámení laureáta se zhruba měsíc věnují zbídačené kulturní redakce jeho tvorbě, a pokud se náhodou jedná o někoho, jehož knihy už předtím vyšly v českém překladu, stoupne jejich prodej. A pak se vše vrátí do kolejí charakterizovaných wernischovským „a pak žili dál jakoby nic, jako předtím“. Přesto má Nobelova cena za literaturu mezi čtenářskou populací velký zvuk.
A zároveň lze s trochou nadsázky říct, že téměř žádný zvuk nemá, tedy alespoň co se týče produkce audioknih. Českých překladů knih laureátů Nobelovy ceny totiž vychází v papírové podobě poměrně dost, ale knížek do ucha je jako šafránu. Na druhou stranu lze tvrdit, že pokud už nějaká audiokniha podle nobelisty vyšla, většinou se jedná o to nejlepší, co zdejší audioknižní produkce nabízí.
Vybrali jsme pětici titulů od nositelů Nobelovy ceny, které by neměly uniknout vaší pozornosti. A zároveň jsme vybrali pětici víc než nadprůměrných zvukových knih od význačných autorů, kteří Nobelovu cenu nedostali, ačkoli by si ji plným právem zasloužili.
John Steinbeck (Nobelova cena za rok 1962)
Prozaik John Steinbeck získal Nobelovu cenu v roce 1962 jako pátý z celkem dvanácti oceněných Američanů (k nimž se občas připočítávají američtí občané Josip Brodskij a Czesław Miłosz; i bez nich ale tvoří američtí autoři druhou nejúspěšnější nobelistickou národnost po suverénních Francouzích). Jeho „realistické a nápadité prózy, které propojují sympatický humor s pronikavým společenským vhledem“ jsou krom dalšího i mimořádně čtivé a u jeho knih se vysoká umělecká hodnota dokonale potkává s čtenářskou přízní.
Steinbeckovy romány patřily k vděčným námětům americké filmové produkce (například Hronzy hněvu s Henrym Fondou nebo Na plechárně s Nickem Noltem v hlavních rolích) a svou nádhernou novelu O myších a lidech z roku 1937 sám autor přetvořil i do podoby divadelní hry, která se často hraje i na českých jevištích. V audioknižní podobě je tragická novela situovaná na americký Jih k dispozici v přesné interpretaci Vladimíra Beneše, který ji načetl pro vydavatelství Tympanum v roce 2021.
William Golding (1983)
Poté, co v roce 1934 vstoupil třiadvacetiletý William Golding do světa literatury útlou sbírkou nazvanou stroze Básně, se na dlouhých dvacet let odmlčel, aby nastartoval svou prozaickou tvorbu románem Pán much. Slavná prvotina pojednává o skupině chlapců, kteří ztroskotají na opuštěném ostrově, kde čekají na záchranu a snaží se vytvořit nějakou formu organizace, díky které by mohli přežít. Rovnost a demokracie se sice jeví jako skvělá volba, avšak lidská přirozenost je v Goldingově pojetí mnohem méně civilizovaná, než jsme možná ochotni připustit.
Symbolické podobenství, na které autor formálně i ideově ještě několikrát navázal, vydalo v roce 2023 jako nezkrácenou četbu vydavatelství Tympanum. V nahrávce, kterou zdobí výtečné hudební předěly Maria Buzziho, exceluje herec Michal Zelenka, jehož mladistvý hlas a uměřeně nadsazené herectví Goldingovu dystopii výtečně doplňují.
Jaroslav Seifert (1984)
Jedna z největších ikon české poezie se během normalizace ocitla na okraji oficiálního kulturního života. Ani průměrnost, která zavládla v nakladatelstvích a literárních rubrikách, ani zglajchšaltované komunistické školství však nedokázaly jednoho z nejvýznamnějších básníků v dějinách naší literatury ignorovat úplně. A tak zatímco Jaroslav Seifert své nové verše či paměti Všecky krásy světa publikoval v samizdatu a exilu, na pultech knihkupectví se stále objevovaly nekonfliktní starší tituly typu Maminka a postupem doby se podařilo prosadit k vydání i poměrně dlouho tabuizované sbírky Býti básníkem a Morový sloup.
Když v roce 1984 vyhlásila švédská Akademie Seifertovo jméno, prošumělo to zdejšími sdělovacími prostředky v co možná nejstručnější podobě. Cenu za těžce nemocného básníka a také jednoho z prvních signatářů Charty 77 převzala jeho dcera, Seifert sám už dožíval v ústraní.
V roce 1969 vydal Supraphon LP desku Portrét básníka Jaroslava Seiferta, která patří z mnoha důvodů ke klenotům mluveného slova. Především sedmnáct uvedených básní vybral jiný významný představitel moderní poezie František Hrubín a s doprovodem úžasné hudby Petra Ebena je zde – přes jejich často výrazné poselství, např. „snad je možno i bez lásky žít, však umírat bez ní, to je zoufalství“ – velmi civilním způsobem recitují Věra Kubánková, Otakar Brousek st. a Václav Voska.
Kazuo Ishiguro (2017)
V Japonsku narozený autor Kazuo Ishiguro žije od šesti let v Británii a je i na základě většiny své tvorby pokládán za britského autora. Proslavil se svými romány, které lze označit za postmoderní nejen pokud jde o typické využívání postupů žánrové literatury v uměleckém psaní, ať už jde o fantasy (Pohřbený obr), sci-fi (Klára a slunce) nebo třeba dystopii (Neopouštěj mne).
Jeho v pořadí třetí román Soumrak dne z roku 1989 se po formální stránce zpočátku jeví jako umělecký ohlas klasické britské literatury o služebnictvu. Děj vyprávěný v první osobě vyprávěný děj hlavním hrdinou majordomem Stevensem přináší dokonalé využití principu nespolehlivého vypravěče a román v poklidném tempu ukazuje tragédii života, který hrdina sám sobě zmařil svázaností konvencemi i vnitřními strachy.
V roce 2017 vznikla v produkci OneHotBook mimořádná nahrávka, v níž v režii Michala Bureše exceluje Jan Vlasák.
Annie Ernauxová (2022)
Zástup neuvěřitelných sedmnácti francouzských literárních nobelistů prozatím uzavírá jedna z pouhých sedmnácti oceněných žen Annie Ernauxová, nositelka ceny za rok 2022. Významnou feministickou autorku autobiografických próz známe částečně i z českých vydání, avšak z jejích více než dvaceti titulů jich zde vyšlo pouze pět. Nechybí však mezi nimi prestižní Mezinárodní Man Brookerovou cenou ověnčený memoárový román Roky, který bývá označován za stěžejní a nejlepší autorčin text.
Nesnadnou knihu, v níž osobní vzpomínky, popisy fotografií či citace osobních deníkových záznamů splývají s generační výpovědí i obecnými dějinami francouzské každodennosti let 1940–2004, vydal ve zvukové podobě OneHotBook v roce 2023. V režii Michala Bureše se interpretace ujala uvážlivě věcným, přesto nesmírně citlivým způsobem Eliška Balzerová, která si za svůj mimořádný výkon odnesla ocenění od poroty Audiokniha roku jako nejlepší interpretka roku.
Opomenutí giganti
Nebylo jich málo. Stranou zájmu švédských hodnotitelů zůstali Tolstoj nebo Ibsen, z bohaté žně latinskoamerických prozaiků sice ocenění získali Gabriel Márquez a Mario Vargas Llosa, ale minulo génia narace Jorge Louise Borgese. A můžeme si také položit otázku, kdo se v Akademii bál Virginie Woolfové. Zkrátka celá řada velkých jmen světové literatury zůstala „jen“ na úrovni nominací. Zasloužilých autorů je totiž mnohem víc než výročních cen, což je ovšem vlastně výtečná zpráva o stavu světové literatury.
August Strindberg
Nemůžeme asi náš výběr opomenutých autorů začít nikým jiným, než Augustem Strindbergem, patrně nejvýznamnějším švédským autorem vůbec. Jeho divadelní hry patří k základům moderní dramatiky a jeho význam rozhodně přesahuje rodnou zemi. Ani v ní samotné nebyl během svého života příliš doceněn a skutečnou kvalitu jeho textů lidstvo objevilo až zhruba padesát let po jeho úmrtí.
Jednou z nejhranějších her vůbec je jeho Tanec smrti, sarkastický a nezvykle otevřený vhled do soužití manželů, kteří se milují a nenávidí zároveň. Velmi dobrá zvuková inscenace vznikla v roce 2008 v Českém rozhlase, kde ji natočil režisér Michal Pavlík. Ve třech stěžejních rolích se představili Nela Boudová, Viktor Preiss a Lukáš Hlavica, scénické poznámky načetl Jiří Ornest.
Tímto titulem také alespoň zprostředkovaně zahrnujeme do výčtu švýcarského génia divadelní komiky Friedricha Dürrenmatta, jehož parafráze Tance smrti s názvem Play Strindberg patří k jeho nejoblíbenějším a nejhranějším hrám. Alespoň ukázka z této ironizující ohlasové komedie je k dispozici na po všech stránkách zajímavém titulu Významné inscenace Mahenovy činohry v Brně.
James Joyce
Přestože irská literatura má mezi laureáty Nobelovy ceny hned čtyřnásobné zastoupení (W. B. Yeats, G. B. Shaw, Samuel Becket a Seamus Heaney), chybí mezi nimi James Joyce, jeden z nejdůležitějších světových prozaiků vůbec. Plodný spisovatel (populární jsou dodnes např. povídková kniha Dubliňané nebo autobiografie Portrét umělce v jinošských letech) se nejvíce proslavil neuvěřitelným románem Odysseus, který poprvé vyšel začátkem roku 1922.
Rozsáhlá próza zachycuje jeden den (16. června 1904 od osmi hodin do téhož okamžiku následujícího rána) v životě Leopolda Blooma, vzdělaného a sebevědomého inzertního redaktora se smyslem pro jazyk a slovní hříčky. Během tohoto dne si vyřizuje své naprosto obyčejné pochůzky, které však mají v Joyceově experimentální próze půdorys Odysseovy pouti.
Románu se v roce 2022 ujali redaktor Michal Plzák a režisér Petr Mančal, kteří připravili třicetidílnou rozhlasovou četbu na pokračování s Lukášem Hlavicou a Janou Strykovou; zajímavostí je použití hudby Toma Waitse, která k textu výtečně sedí. Rozhlasový seriál vznikl u příležitosti 140. výročí Joyceova narození a týž rok vyšel i jako audiokniha ke stažení.
Karel Čapek
O nominacích Karla Čapka na Nobelovu cenu už bylo řečeno mnohé, jakož i o tom, že důvodem, proč ji velký humanista a plodný autor nezískal, byl pravděpodobně nízký věk – spisovatelská ikona první republiky přes neuvěřitelný rozsah svého díla zemřela v pouhých osmačtyřiceti letech…
Z bohaté nabídky titulů autorsky spjatých s Karlem Čapkem po delším váhání vybíráme třináct Povídek z jedné a druhé kapsy, které pro Audiostory načetli Miroslav Moravec, Vlastimil Brodský a Ota Sklenčka. V podání posledně jmenovaného totiž v nahrávce zazní Balada o Juraji Čupovi, jedna z nejlepších povídek české literatury vůbec, a to v mimořádné, melancholicky chlapské interpretaci vynikajícího herce.
Michail Bulgakov
Zbídačený a stalinistickým režimem ostrakizovaný spisovatel Michail Bulgakov napsal v březnu 1930 svůj slavný dopis vládě Sovětského svazu, v kterém v podstatě žádá o navrácení lidské důstojnosti. Tehdy jeho největší dílo, román Mistr a Markétka, paradoxně zároveň už neexistovalo i zatím ještě neexistovalo. První verzi románu dokončenou jen pár dnů před dopisem Bulgakov spálil, zatímco do dokončení definitivní verze (a také do autorovy smrti) zbývalo deset let. A do prvního vydání – v podobě zmrzačené cenzurou – neuvěřitelných třicet pět!
Mnohovrstevnatý román, který bývá pokládán za nejdůležitější text své doby či dokonce celé moderní literatury, se dočkal už trojího zvukového zpracování. Vedle již nedostupné jednohlasé četby Jiřího Ornesta z roku 2008 a velkoryse pojaté mnohohlasé četby, která vznikla v roce 2020 v produkci Audiotéky, je naštěstí stále k dispozici nahrávka dramatizace Jana Vedrala z roku 1987. Původní rozhlasový seriál, v němž mj. zazní známé hlasy Ladislava Freje, Heleny Friedrichové, Viktora Preisse, Vladimíra Brabce a především Miloše Kopeckého v roli ďábla – Wolanda, byl o rok později přepracován do podoby ikonického představení Divadla na Vinohradech.
Graham Greene
Zlé jazyky tvrdí, že Graham Greene, jehož nominovaly význačné literární osobnosti i organizace v průběhu let celkem jedenatřicetkrát, Nobelovu cenu nezískal kvůli své přiznané a poctivě reflektované katolické víře. To nejspíš není pravda a na vině je pravděpodobně silný konzervativní světonázor některých vlivných členů Akademie, kteří se nedokázali smířit s takovými charakteristikami Greenových geniálních próz, jakými jsou zábavnost, čtivost a dokonce humor – přinejmenším tak vyznívají komentáře publikované v The Sydney Morning Herald či Washington Post.
Ať tak či onak, Greene je i pětatřicet let po své smrti stále celosvětově oblíbeným autorem. Lidský faktor, jeden z jeho nejlepších a nejvyzrálejších románů, vznikl v roce 1978 a v roce 1993 posloužil jako předloha k výtečné rozhlasové dramatizaci Heleny Průchové a Josefa Hlavničky. Pod režijním vedením Jan Bergera můžeme v příběhu zaměstnance britské tajné služby, který se z vděčnosti stane agentem Sovětského svazu, slyšet v hlavních rolích famózní manželskou dvojici Jiří Adamíra a Hana Maciuchová. Jejich rolemi však výčet skvělých hereckých výkonů nekončí: Jan Teplý jako nenávistný bílý Jihoafričan nebo Jan Novotný v roli jednoho z kolegů hlavního hrdiny předvedli výkony, které jsou etalonem rozhlasového herectví.
Náš skromný redakční výběr rozhodně neaspiruje na úplnost a jeho smyslem bylo nabídnout čtenářům deset mimořádných zvukových titulů od mimořádných autorů bez ohledu na dobu vzniku. U všech deseti audioknih máme za to, že jejich poslech nabízí opravdu úžasné zážitky. A náš přehled třeba inspiruje čtenáře k přemýšlení o některých otázkách, které jen naznačujeme či které jen vyplývají z podstaty věci: o otázce skutečné hodnoty Nobelovy ceny a z hlediska dosavadního silného eurocentrismu či nedostatečného zastoupení žen i o její skutečné povaze.
