Prohnanému zloději je však jasné, že takovou práci nemůže zvládnout sám, a tak sestaví tým šesti vyvrhelů společnosti, z nichž každý má své jedinečné schopnosti. Pro někoho, kdo neví, že se právě nacházíme v žánru young adult fantasy, by mohlo být překvapením, že nejstaršímu z nich je pouhých 18 let.

Příběh Šest vran americké autorky Leigh Bardugo je prvním dílem duologie ze světa Grišů, volně inspirovaným Evropou: Ravka připomíná Rusko, okolí Ketterdamu se blíží Nizozemsku. Vedle sebe tak najdeme různé kultury, náboženství a také magii, díky čemuž jsou jednotliví členové výpravy opravdu různorodí.

Kniha je vyprávěna z pohledu pěti členů výpravy z celkových šesti a dvěma „náhodnými kolemjdoucími“. Kapitola vždy nese jejich jméno a v tištěné formě má také náležitou grafickou úpravu. Změnu úhlu pohledu v audioknize pocítíme přímo: každá z postav knihy má svého vlastního herce, který jí propůjčuje hlas. Na Šesti vranách se tak podílelo celkem sedm vypravěčů, kteří ale nemají stejně velké role.
 
Zmíněnými náhodnými kolemjdoucími jsou Martin Finger a Marek Holý, kteří každý načetli po jedné kapitole. Největší díl práce připadl Matouši Rumlovi v roli Kaze Brekkera, Tereze Dočkalové v roli akrobatky Inej a Veronice Khek Kubařové v roli svůdné Griši Niny. Dvěma zbývajícími členy výpravy jsou Pavel Neškudla a Michal Isteník.

Jejich výkony mají dva společné jmenovatele: tempo a témbr. Režisérka Alexandra Bauerová totiž zvolila zajímavý tvůrčí koncept, ve kterém všichni vypravěči dodržují charakteristiky hlasů jednotlivých postav – Kaz Brekker tedy v přímých řečích všech postav mluví chraplavě a mírně zastřeně. Vedla však herce k extrémně pomalému a neměnnému tempu. V očekávání akčního děje je tak posluchač spíš ukolébán, což příliš nekoresponduje se záměrem knihy, navíc ani ve vypjatých situacích se tempo čtení nemění.

Tato rozvleklost u některých herců způsobuje, že nejsou schopni přečíst dlouhá souvětí najednou, věty jsou rozkouskovány a důraz se objevuje na nevhodně vybraných slovech. Paradoxně nejvíce patrné je to u Matouše Rumla, přestože již několikrát dokázal, že zvládá i náročnější role (např. autistického chlapce v Podivném případu se psem).

Co se přípravy týče, nelze nezmínit jeden detail – chybu, která se vyskytla v tištěné předloze a kterou bylo možné v audioknize velmi snadno napravit, jelikož si jí všimlo mnoho fanoušků a nakladatele na ni upozorňovali. Jakýmsi krédem Šesti vran je: „Žádný slzy, žádnej funus.“ Tato hláška se v průběhu děje několikrát zopakuje. Před závěrečnou scénou však „funus“ z nepochopitených důvodů nahradí „pohřeb“.

I přes zmíněné neduhy však lze audioknihu Šest vran označit za dobrý počin (recenzentka si poslech ve zrychleném režimu opravdu užívala). Může za to především kvalita předlohy, všeobecná obliba autorky v kruzích dospívajících čtenářů a také celkově skvělá volba hlasů pro dané role a vhodné doplnění melodiemi. Nezbývá než doufat, že se dočkáme také druhého dílu, Prohnilého města.