Zpět

Matrjošky a tajemné zmizení

recenze, , 13.06.2019
Přiveď mě zpátky
Mladý pár se vrací z dovolené ve Francii, zastaví na odpočívadle u dálnice a zatímco muž odnáší odpadky, jeho partnerka beze stopy zmizí. Policie nikdy neobjeví jakoukoli stopu, natož pak tělo. Nyní, po dvanácti letech nejistoty, se onen nešťastník hodlá oženit se sestrou své dávno zmizelé a za mrtvou prohlášené přítelkyně. Odkud a proč právě teď se začínají objevovat malé matrjošky, které jasně ukazují, že dívka možná není mrtvá?
Přiveď mě zpátky je třetí knihou britské autorky B. A. Paris a stejně jako v případě předchozích děl, Za zavřenými dveřmi a V pasti lží, se jedná o psychologický thriller. Novinkou v tomto případě je však to, že se setkáváme s mužským vypravěčem a tedy i trochu jiným způsobem uvažování a dělení rolí pachatel/oběť.

Posluchači audioknihy však oproti čtenářům přijdou o jedno překvapení: na obálce je totiž v první řadě uvedeno jméno Terezy Dočkalové, a tak je už od samého počátku jasné, že i v tomto díle promluví ženský hlas. Bude to však zmizelá Layla, nebo její o poznání nudnější sestra Ellen?
 

Tím, kdo posluchače do příběhu uvádí, je však Finn a jeho dvanáct let stará výpověď na francouzské policii. Hlas mu propůjčil herec Martin Pechlát, jehož audioknižní zkušenosti lze zatím spočítat na prstech jedné ruky. Dá se z nich však soudit, že by jeho interpretační výkon v audioknize Přiveď mě zpátky mohl být při důslednějším režijním vedení jistější. Takto Pechlátovu občasnou hyperkorektní výslovnost střídají méně důsledně načtené pasáže, autorčiny dlouhé věty občas nezvládá učíst na jeden zátah a působí tak poněkud dýchavičně. Ne všude je tento způsob projevu na závadu – například pasážím, kdy posluchač přemýšlí o příčetnosti vypravěče, dodává jakýsi punc autenticity. Nedomnívám se však, že se v tomto případě jednalo o režisérský záměr.

Mimochodem, jméno režiséra Miloše Vrány není na obalu audioknihy přímo uvedeno a je třeba ho vytušit či vyhledat v rejstříkovém záznamu společnosti ArtCrow Production.

Oproti tomu u Terezy Dočkalové si troufám tvrdit, že se s každou natočenou audioknihou zlepšuje.  V tomto díle se místy blíží k výkonu Jany Strykové ve Zmizelé, kterou Přiveď mě zpátky připomíná právě svou základní myšlenkou, i když hloubkou propracovanosti psychologie postav a množstvím dějových zvratů jí toto dílo nemůže konkurovat. Dočkalová má podobně jako Stryková lehce chraplavý hlas, a tak její výběr pro tuto konkrétní roli rozhodně nebyl šlápnutím vedle – obě protagonistky si archetypálně odpovídají.

Audiokniha Přiveď mě zpátky má pomalejší tempo a příliš s ním nepracuje ve prospěch akčních scén. Dramatickým situacím tak musí dopomoct hudba mezi kapitolami. Ty jsou zejména ve střední části knihy poměrně krátké, znělky však nepůsobí repetitivně, a tak jejich výskyt po méně než dvou minutách není rušivý.

I přes několik nedostatků byla pro mě audiokniha Přiveď mě zpátky zatím jedním z nejsilnějších zážitků letošního roku, alespoň v žánru psychothrillerů. Jen málokterý z těch, které přišly po Zmizelé, měl takto mrazivou atmosféru.