Na čestné místo v pestré galerii slavných českých „literárních příbuzných“ patří vedle strýce Pepina z děl Bohumila Hrabala nebo tatínka Leo Poppera z novel a povídek Oty Pavla také svérázný Josef Frajvald z románu Jiřího Marka (1914-1994) Můj strýc Odysseus. Autor populárního kriminálního triptychu Panoptikum starých kriminálních příběhů, Panoptikum hříšných lidí a Panoptikum Města pražského (známého i z filmového a televizního zpracování) se ve své travestii Homérova eposu vrací do Vídně posledních let existence rakousko-uherské monarchie a do prvorepublikové Prahy. Titulní hrdina opouští naplánovanou kariéru veterináře a vrhá se do podnikání v oblasti pohřebnictví. Zažije řadu dobrodružství, v nichž nechybí osobní milostné eskapády, nápadité využití první světové války ke zvelebení vlastního podniku i zkušenost s poválečnou českou politickou scénou, díky níž se na čas ocitne až v Itálii. Navzdory své živnosti majitele pohřebního ústavu je však Markův strýc Frajvald především člověkem, který miluje život a umí si v něm najít patřičný nadhled, jenž mu pomáhá proplout jeho úskalími podobně, jako si s jeho nástrahami kdysi poradil i bájný Odysseus..
Soubor kriminálních příběhů napsaných na základě skutečných událostí.
