Valérie Zawadská
Narozeniny dnes slaví i jedna z nejpopulárnějších dabérek oceněná několika diváckými cenami TýTý i odbornými Cenami Františka Filipovského, ale také vynikající interpretka audioknih Valérie Zawadská.
Jejím hlasem promlouvají dva hořkosladké ranné romány populárního švédského autora Fredrika Backmana Babička pozdravuje a omlouvá se o vztahu sedmileté Elsy k její hypermoderní babičce, která je pro každou špatnost, a Tady byla Britt-Marie o třiašedesátileté ženě, která opustí svého nevěrného manžela a stane se trenérkou fotbalové přípravky v bohem opuštěné vesnici Borg.
S Igorem Barešem načetla v roce 2015 ve studiích Českého rozhlasu jako desetidílnou četbu na pokračování román Mileny Štráfeldové Guláš pro Masaryka, zčásti fiktivní rodinnou kronikou vyhlášené hostinské z jihomoravských Židlochovic, v níž autorka kriticky a s ironií přehodnocuje české národní mýty a ikony.
Klasický román Gustava Flauberta Paní Bovaryová o ženě venkovského lékaře, která se v touze po vášni a luxusu zaplétá do milostných dobrodružství i dluhů, až ji to dovede k záhubě, načetla v roce 2018 v rámci série Audioteky Mistři slova.
Zawadská je však i vynikající rozhlasovou herečkou, jak dokládá například dramatizace klasického dobrodružného románu Alfreda Jeana Baptisty Assolanta Hrdinný kapitán Korkorán z roku 1997. V příběhu statečného námořníka, který se na cestách světem setkává s exotickými kraji, nebezpečím i nečekanými přátelstvími, si zahrála hlavní ženskou roli tygřice Jiskry, ochočené šelmy, která je hlavnímu hrdinovi důvěrnou společnicí. V dalších rolích rozhlasové hry scenáristky Jiřiny Nývltové a režiséra Jiřího Horčičky uslyšíme třeba Aloise Švehlíka, Petra Pelzera nebo Pavla Rímského.
Jana Štvrtecká
Čtyřiapadesáté narozeniny slaví herečka Jana Štvrtecká, členka hereckého souboru brněnského Národního divadla, jejíž kultivovaný projev a přesná práce s textem ji řadí k respektovaným interpretkám audioknih. Těch načetla několik desítek a v jejich seznamu se mísí žánry od umělecké prózy přes detektivky až po populárně-naučné a odborné tituly.
V roce 2022 načetla pro Jan Melvil Publishing knihu americké gynekoložky Jen Gunterové Bible vagíny, průvodce ženským tělem, který vyvrací mýty a nabízí vědecky podložené informace o zdraví, sexualitě i intimitě. Autorka dlouhodobě známá vyvracením nejrůznějších mýtů a dezinformací srozumitelně a s humorem vysvětluje, jak se o sebe starat a nenechat se mást polopravdami či komerčními sliby.
V roce 2021 v produkci Témbru načetla román Jako hvězdy v temné nocibritské autorky řady mezinárodně úspěšných próz Jojo Moyesové. Romantický i společensko-kriticky laděný příběh Angličanky Alice, která se těžko smiřuje s vyvdaným životem v zapadlém koutu Kentucky, je inspirován skutečnou historií koňských knihovnic, které ve 30. letech 20. století putovaly po Appalačských horách, aby přinášely lidem izolovaným od kulturních center knihy a osvětu.
O rok dříve vznikla i zvuková podoba krimi povídkové antologie inspirované brněnským Cejlem Krvavý Bronx, do níž přispělo šestnáct předních českých spisovatelů včetně Aleny Mornštajnové, Michala Sýkory či Petra Stančíka. Štvrtecká ji jako pětidílnou rozhlasovou četbu na pokračování později rozšířenou na kompletní audioknihu načetla s Michalem Bumbálkem.
Mika Waltari
19. září se v roce 1908 v Helsinkách narodil Mika Waltari, patrně nejznámější i nejpopulárnější finský autor.
Hned dvě zvukové podoby má jeho nejslavnější dílo, rozsáhlý román Egypťan Sinuhet, který sleduje osudy staroegyptského lékaře Sinuheta, jeho cesty po tehdy známém světě, setkání s mocnými panovníky i jeho vlastní pád do osamělosti, když nenachází v životě ani lásku, ani smysl. V roce 1983 vznikla v Československém rozhlase notně zkrácená četba na pokračování v interpretaci režiséra, ale též výtečného rozhlasového herce a narátora Josefa Červinky, v roce 2020 vydal nezkrácenou verzi OneHotBook. K více než čtyřiceti hodinám poslechu zve posluchače jako vždy skvělý Lukáš Hlavica.
Z rozhlasové produkce pochází i dramatizace jeho románu Tajemný Etrusk sledující eskapády nesmrtelného dobrodruha Larse Turmse uprostřed středomořských říší Etrusků, Řeků a Kartaginců v 5. století před naším letopočtem. Podle scénáře Michala Lázňovského natočila desetidílný seriál Hana Kofránková a do hlavních rolí obsadila Petra Kostku jako Waltariho, Viktora Preisse jako starší verzi hlavního hrdiny a zároveň vypravěče a Lukáše Hlavicu do roli Turmse.























